Káhira, u autobusového nádraží

Káhira, u autobusového nádraží | foto: Vít Štěpánekpro iDNES.cz

Egypt za hradbou turistických paláců: slumy, negramotnost a bída přelidnění

  • 324
Hurghada, Šarm aš-Šajch, Taba: tato egyptská letoviska a desítky dalších okusily i statisíce Čechů. Pro mnohé z nich znamenal pobyt v Egyptě první styk s "exotickým" rozvojovým světem. Krásné moře, teplo, skvělé potápění, zajímavé památky. Za hradbami dovolenkových paláců ale číhá krutá realita.

Pokud strávíte dovolenou v hotelu a na pláži a k tomu možná jednou vyjedete na výlet k pyramidám, raději ani neříkejte, že jste byli v Egyptě. V takovém případě poznáte jen fasádu země a z života běžných Egypťanů si odnesete leda tak poznatek, že o všechno se smlouvá a turisté slouží jako snadný zdroj výdělku.

Skutečná tvář Egypta vypadá docela jinak, než jak se jeví z perspektivy turistických středisek u Rudého moře. Je to z velké části tvář mizerných životních perspektiv, nepatrných možností vzdělání i tísnivé chudoby.

Alexandrie, chudinská čtvrť u katakomb

Není dolar jako dolar

Vzpomeňte si na to, až se s vámi nějaký Egypťan bude skoro do krve hrdlit o jediný dolar bakšiše. Pro vás je to pominutíhodný peníz, mizerných dvacet korun. Pro něj možná polovina denního příjmu, vždyť 20 % Egypťanů musí vystačit s nejvýše dvěma americkými dolary denně – podle mezinárodních standardů tedy žijí v akutní chudobě.

U celé třetiny Egypťanů neuspějete s otázkou nebo úkolem, které vyžadují nějaké písemné ztvárnění. Právě takový podíl obyvatel této země neumí číst ani psát a jsou tedy odsouzeni k živoření na okraji společnosti. V absolutních číslech to dělá 25 milionů lidí.

Než začnete v duchu nadávat, že ve vašem hotelu už zase chvíli neteče teplá voda, zajděte se napřed podívat do některé chudinské čtvrtě v Káhiře nebo Alexandrii. Tam neřeší teplou nebo studenou, z kohoutku jim totiž neteče žádná. To, v čem budete šlapat na hliněné ulici, není voda, ale splašky.

Káhira, u autobusového nádraží

Přelidnění on-line

V Egyptě dnes žije asi 81 milionů lidí. Před šedesáti lety to bylo 21 milionů, před dvěma staletími jen tři miliony. To jsou čísla, která by bez otřesů nevydržela žádná země na světě.

Vysoká porodnost zatím nejeví žádné známky poklesu. Jednou se to zastaví, ale to už by mohlo být pozdě.

Lidské mraveniště v Egyptě má přitom k dispozici stejně zoufale málo plochy jako dřív. Je to jen úzký pás země podél Nilu a část pobřeží. Dohromady tvoří obyvatelnou plochu Egypta území o ploše asi poloviny Česka. Drtivou většinu země totiž pokrývá bezútěšná poušť, kde se nedá žít ani nic pěstovat.

Až se zase na nějakém fóru bude učeně řešit, co s přelidněním planety a zda opravdu hrozí, vzpomeňte si na Egypt. Tam k přelidnění právě dochází a vlastně už došlo. Když to domyslíme do důsledků, toto je možná hlavní důvod, proč jsou dnes Egypťané v ulicích. Chtějí chléb a lepší životní perspektivu, jenže jich je tam zkrátka příliš moc.

Sakkára před pyramidami. Cedule s nápisem Egypt is the land of civilization na drtivé většině míst v Egyptě neplatí

Sakkára. Cedule "Egypt is the land of civilization" na drtivé většině míst v Egyptě neplatí

Stisknout zuby a do ulic

Kudy z toho labyrintu šalebného poznání ven? Až zase přijedete do Egypta, opusťte resort a vydejte se aspoň na pár hodin do opravdových ulic. Svezte se sběrným taxíkem, ve kterém vás bude namačkaných třikrát víc, než je sedadel.

Zajděte do pouliční vývařovny na shwarmu nebo falafel, smlouvejte chvíli na tržišti.

Večer překročíte stovky povalujících se bezdomovců a v temných ulicích se budete nejspíš trochu ošívat, ale pokud se zrovna nedemonstruje, tak z násilí v zásadě není třeba mít obavu – islám to přece zakazuje. I statistiky běžných kriminálních činů jsou v muslimských zemích mnohem příznivější než v západních zemích. A pak se vrátíte do hotelu. Z toho pravého Egypta zpátky před jeho fasádu.

Káhira, u autobusového nádraží