Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Egypt za hradbou turistických paláců: slumy, negramotnost a bída přelidnění

  12:45aktualizováno  12:45
Hurghada, Šarm aš-Šajch, Taba: tato egyptská letoviska a desítky dalších okusily i statisíce Čechů. Pro mnohé z nich znamenal pobyt v Egyptě první styk s "exotickým" rozvojovým světem. Krásné moře, teplo, skvělé potápění, zajímavé památky. Za hradbami dovolenkových paláců ale číhá krutá realita.

Káhira, u autobusového nádraží | foto: Vít Štěpánekpro iDNES.cz

Pokud strávíte dovolenou v hotelu a na pláži a k tomu možná jednou vyjedete na výlet k pyramidám, raději ani neříkejte, že jste byli v Egyptě. V takovém případě poznáte jen fasádu země a z života běžných Egypťanů si odnesete leda tak poznatek, že o všechno se smlouvá a turisté slouží jako snadný zdroj výdělku.

Skutečná tvář Egypta vypadá docela jinak, než jak se jeví z perspektivy turistických středisek u Rudého moře. Je to z velké části tvář mizerných životních perspektiv, nepatrných možností vzdělání i tísnivé chudoby.

Alexandrie, chudinská čtvrť u katakomb

Není dolar jako dolar

Vzpomeňte si na to, až se s vámi nějaký Egypťan bude skoro do krve hrdlit o jediný dolar bakšiše. Pro vás je to pominutíhodný peníz, mizerných dvacet korun. Pro něj možná polovina denního příjmu, vždyť 20 % Egypťanů musí vystačit s nejvýše dvěma americkými dolary denně – podle mezinárodních standardů tedy žijí v akutní chudobě.

U celé třetiny Egypťanů neuspějete s otázkou nebo úkolem, které vyžadují nějaké písemné ztvárnění. Právě takový podíl obyvatel této země neumí číst ani psát a jsou tedy odsouzeni k živoření na okraji společnosti. V absolutních číslech to dělá 25 milionů lidí.

Než začnete v duchu nadávat, že ve vašem hotelu už zase chvíli neteče teplá voda, zajděte se napřed podívat do některé chudinské čtvrtě v Káhiře nebo Alexandrii. Tam neřeší teplou nebo studenou, z kohoutku jim totiž neteče žádná. To, v čem budete šlapat na hliněné ulici, není voda, ale splašky.

Káhira, u autobusového nádraží

Přelidnění on-line

V Egyptě dnes žije asi 81 milionů lidí. Před šedesáti lety to bylo 21 milionů, před dvěma staletími jen tři miliony. To jsou čísla, která by bez otřesů nevydržela žádná země na světě.

Vysoká porodnost zatím nejeví žádné známky poklesu. Jednou se to zastaví, ale to už by mohlo být pozdě.

Lidské mraveniště v Egyptě má přitom k dispozici stejně zoufale málo plochy jako dřív. Je to jen úzký pás země podél Nilu a část pobřeží. Dohromady tvoří obyvatelnou plochu Egypta území o ploše asi poloviny Česka. Drtivou většinu země totiž pokrývá bezútěšná poušť, kde se nedá žít ani nic pěstovat.

Až se zase na nějakém fóru bude učeně řešit, co s přelidněním planety a zda opravdu hrozí, vzpomeňte si na Egypt. Tam k přelidnění právě dochází a vlastně už došlo. Když to domyslíme do důsledků, toto je možná hlavní důvod, proč jsou dnes Egypťané v ulicích. Chtějí chléb a lepší životní perspektivu, jenže jich je tam zkrátka příliš moc.

Sakkára. Cedule "Egypt is the land of civilization" na drtivé většině míst v Egyptě neplatí

Stisknout zuby a do ulic

Kudy z toho labyrintu šalebného poznání ven? Až zase přijedete do Egypta, opusťte resort a vydejte se aspoň na pár hodin do opravdových ulic. Svezte se sběrným taxíkem, ve kterém vás bude namačkaných třikrát víc, než je sedadel.

Zajděte do pouliční vývařovny na shwarmu nebo falafel, smlouvejte chvíli na tržišti.

Večer překročíte stovky povalujících se bezdomovců a v temných ulicích se budete nejspíš trochu ošívat, ale pokud se zrovna nedemonstruje, tak z násilí v zásadě není třeba mít obavu – islám to přece zakazuje. I statistiky běžných kriminálních činů jsou v muslimských zemích mnohem příznivější než v západních zemích. A pak se vrátíte do hotelu. Z toho pravého Egypta zpátky před jeho fasádu.

Káhira, u autobusového nádraží

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.