Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Džbán: zapomenutý klášter i záhada kamenných řad pro Dänikena

aktualizováno 
Plošina Džbán na rozhraní Rakovnicka a Lounska patří mezi skutečné periferie, davy turistů tu nepotkáte. Přitom je tu leccos k vidění, od tajemných Kounovských řad přes starobylý klášter v Ročově až po rozsáhlou zříceninu Pravda. Náš pěší okruh spojuje nejzajímavější místa oblasti.

Klášter v Dolním Ročově, schoulený v hlubokém údolí, čeká jako Šípková Růženka na své znovuzrození | foto: Vít ŠtěpánekiDNES.cz

Kraj tichého zapomnění

Možná jste si toho cestou autem z Prahy do Karlových Varů někdy všimli - když projedete Řevničov a klesnete do pivařských Krušovic, zvedne se po vaší pravé ruce nenápadné, táhlé návrší, zakončené plochým vrcholem. To je jižní kraj opukové plošiny Džbán, kraje tichého zapomnění, kde se malé vesničky často obklopené chmelnicemi schovávají v zařízlých údolích.

Zvláštní šmak dodávají krajině Džbánu načervenalé půdy, které za podzimního slunce vytvářejí jinde netušené barevné efekty.

Načervenalé půdy se střídají s loukami a menšími lesíky: tak vypadá charakteristická krajina DžbánuNačervenalé půdy se střídají s loukami a menšími lesíky: tak vypadá charakteristická krajina Džbánu

K čemu byly ty kameny?

Vhodným východištěm k poznání nejzajímavějších míst Džbánu je nádraží Mutějovice na trati č. 126, která spojuje Louny s Rakovníkem. Pozor, tytéž Mutějovice mají ještě jedno nádraží, respektive zastávku, a to na hlavnější trati vedoucí z Prahy do Chomutova (124). Mezi železničními nadšenci se jedná o známou raritu, protože tratě se nedaleko odtud kříží mimoúrovňově, bez možnosti přestupu.

Vy si vyberte prvně zmíněné nádraží, u kterého lze zaparkovat. Odtud je to jen pár minut chůze k nejzáhadnější atrakci Džbánu - Kounovským kamenným řadám.

Kounovské řady, pojmenované podle nedaleké vesnice Kounov, patří mezi ty výtvory lidských rukou, o jejichž účelu není s jistotou známo vůbec nic. Ideální rejdiště pro různé záhadology a senzibily.

Když se budete držet trasy naučné stezky, která územím prochází, za chvíli narazíte na přímé, pravidelné linie kamenů o průměru do jednoho metru, které vykukují místy jen nepatrně nad úroveň dnešního terénu. Takových řad se u Kounova do dnešních dnů dochovalo celkem 14, ale původně jich zřejmě bylo mnohem víc. Řady kamenů mají délku 200 až 350 metrů.

Hypotéz naznačujících možný důvod vzniku těchto kamenných řad je nepočítaně: podle některých kameny snad měly astronomický význam v pravěku, jiné názory hovoří o zbytcích jakýchsi hranic, které oddělovaly polnosti a nechybí ani teorie o tom, že kamenné řady snad vymezovaly nějaká starodávná závodiště.

Astronomickému účelu této neobvyklé pamětihodnosti nahrává fakt, že kamenné řady mají téměř přesně severojižní směr. V blízkosti Kounovských řad byly dále odkryty základy prehistorického hradiště Na Rovinách: měly snad kamenné řady dodávat "pozitivní energii" tomuto sídelnímu útvaru? Občas používané srovnání s bretaňskými megality ovšem dosti pokulhává, navíc kameny jsou dnes schované ve vzrostlém lese.

O smyslu Kounovských kamenných řad se nejspíš budeme moci navždy jen dohadovat.

Hrad v lese schovaný

Až dojdete na rozcestí turistických cest Na rovinách, kde se kříží žluté a modré pěší značení, opusťte naučnou stezku a pokračujte po modré ve směru na zříceninu Pravda. Ta se před vámi objeví asi po půl hodině chůze, na okraji další opukové plošiny. Ruiny by už jen svojí rozlohou působily impozantním dojmem, ovšem dnes jsou skryty v hustém lese, což drží celkový dojem poněkud "při zemi".

Rozhodně ale nejde o další z řady stovek a tisíců středověkých panských sídel, ze kterých se nedochovalo o mnoho více než hromady kamenů. Pravda už jen s ohledem na rozlehlou dispozici určitě nebyl žádný bezvýznamný hrad. Ale i tady se nad lesním tichem vznáší mnoho otazníků. Není například jisté, kdy a kdo Pravdu vůbec dal postavit. Hrad zřejmě existoval již koncem 14. století, dnešní půdorys pochází převážně ze století patnáctého.

Panské sídlo, tábory lidu i útočiště před válečnými událostmi. K tomu všemu sloužil hrad Pravda, respektive jeho zříceninyZ hradu Džbán zbylo do dnešních dnů jen pár zdí

Až budete dnes procházet ruinami Pravdy pod korunami vysokých stromů, budete si nejspíš jen těžko představovat, že toto místo bylo v 19. století opakovaně místem konání masových vlasteneckých slavností. Dokonce ještě za prusko-rakouské války se sem stáhli obyvatelé z širého okolí, aby byli lépe chráněni vůči válečným běsům. Dnes je hrad je volně přístupný a dochované části hradu můžete bez omezení prolézat.

Pravda je důležitým uzlem turistických značek, vy si z několika možností vyberte zelené značení. Cesta pokračuje nejprve po úplné rovině a asi po kilometru začne klesat, aby vás záhy dovedla do Solopysk. To už jste v údolí potoka Hasiny, jednoho z těch toků, které erozí rozčlenily původně souvislou opukovou plošinu v řadu izolovaných menších útvarů. Z jedné takové jste právě sestoupili a na další musíte zase vyšplhat.

Značka vede "diretissimou" vzhůru svahem a když lesík vystřídá chmelnice, budete mít už na dohled obec Ročov. Přesněji Horní Ročov, kde jako v jednom z mála míst Džbánu máte v místní hospodě šanci, že dostanete něco k jídlu.

Panské sídlo, tábory lidu i útočiště před válečnými událostmi. K tomu všemu sloužil hrad Pravda, respektive jeho zříceniny

Zapomenutý klenot v údolí

Za hlavní pozoruhodností Ročova ale musíte seběhnout do dalšího údolí. To směřuje zase příčně ke směru našeho putování, všimněte si, že všechny potoky tu tečou rovnoběžně stejným směrem, tedy k severu. A právě údolní poloha je první pozoruhodností barokního kláštera v Dolním Ročově. Je totiž pravým opakem obvyklých barokních dispozic, kdy se svatostánky stavěly na návrších, aby co nejvíce upoutaly oko. Už jen tento fakt naznačuje, že založení stavby je starší, středověké. Pohledy na stavebně velmi cenný klášterní komplex se tak otevírají z nezvyklé perspektivy.

Současný vzhled kláštera, založeného koncem 14. století Albrechtem z Kolovrat pro augustiniánský řád, je výsledkem velkorysé barokní přestavby, kterou vedl od roku 1746 Kilián Ignác Dientzenhofer. Po Dientzenhoferově smrti v díle pokračoval Anselmo Lurago. V obou případech jde o jména, která sama o sobě zaručují vynikající kvalitu.

Jenže slavnou barokní éru vystřídaly doby mnohem méně příznivé a zejména po roce 1950 byly klášterní budovy degradovány nedůstojným využitím, fungovalo zde např. vězení, kasárna i psychiatrická léčebna. Když byl klášter Řádu sv. Augustina po roce 1989 vrácen, nacházely se objekty v žalostném stavu a místo i dnes čeká na své definitivní probuzení.

Pokud chcete shlédnout skvělý interiér kostela, je nutné si návštěvu domluvit předem telefonicky (721 175 237) nebo se dostavit na mši, konanou jednou do měsíce.

Klášter v Dolním Ročově, schoulený v hlubokém údolí, čeká jako Šípková Růženka na své znovuzrození

Nejplacatější z vrcholů

Po prohlídce kláštera pokračujte po červené značce k jihu ve směru Hředle. Nejprve musíte strmě vystoupat malebným listnatým lesem na další dílčí plošinu (všímejte si zajímavých průhledů na klášterní budovy pod vámi) a na jejím temeni pokračujete už jen nepatrným, zato však táhlým stoupáním až k hlavní lesní cestě. Po té sejdete vpravo do Třeboce a následuje asi 1,5 kilometru po silnici, která vás přivede na otevřenou planinu, kde uvidíte telekomunikační věž.

Vlevo od vás se "tyčí" nejvyšší bod plošiny Džbán, který se jmenuje Džbán (535 m). Návrší je ovšem tak ploché, že nejvyšší polohu je na první pohled docela těžké určit. Mezi nejvyššími body českých horopisných celků, což Džbán splňuje, je tento horkým kandidátem na nejméně výrazný "vrchol".

Vy ale pokračujte po žluté značce vpravo západním směrem. Pěkná cesta okrajem lesa vás přivede k bývalému dolu Perun, kde se těžilo až do 60. let 20. století uhlí. Dnes to ale prozrazují hlavně zarůstající haldy hlušiny v okolí. Od Perunu to máte už jen kousek zpět k Mutějovickému nádraží, povede vás zelená značka. Cestou ještě můžete zhlédnout skrovné zbytky hradu Džbán, ale budete jej muset nejspíš trochu hledat, protože z hradu nezbylo o mnoho víc než terénní nerovnosti.

může se hodit

Délka trasy: 22 km
Občerstvení: Horní Ročov
Charakter trasy: Největší část vede po lesních stezkách a pěšinách, jen místy po asfaltových komunikacích.
Náročnost: střední

JAK SE TAM DOSTAT
Z Prahy dojedete na jižní okraj Džbánu autem během hodiny, z tzv. karlovarské silnice (č. 6) odbočte doprava v Krupé. Napříč Džbánem prochází ze severu k jihu železnice z Loun do Rakovníka. Trať č. 126 se silně kroutí a jízda po ní je zážitkem. Spojení v obou směrech je přibližně každé dvě hodiny.

Užitečné weby
www.rakovnicko.info - informace o Přírodním parku Džbán

www.augustiniani.cz - webové stránky kláštera v Dolním Ročově, včetně historických fotografií
www.obec-kounov.cz - informace o obci Kounov s odkazem na Kounovské řady.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.