Dvůr Králové není jen safari

  • 2
Jméno východočeského města se už pro většinu Čechů stalo synonymem africké savany. V zoologické zahradě o rozloze přes 64 hektarů nalezlo svůj domov 2300 zvířat. Dvůr Králové a jeho nejbližší okolí však nabízí i řadu dalších atraktivních míst k návštěvě.

Přesto však kroky většiny návštěvníků starobylého věnného města českých královen zamíří nejprve do ZOO.

Zřejmě nejzajímavější je návštěva zahrady v hlavní sezoně, tedy mezi květnem a zářím. Tehdy totiž totiž na návštěvníky čeká projížďka safaribusem po 27 hektarech volných výběhů mezi africkou zvířenou.

Okamžiky, kdy těsně kolem autobusu prochází stádo antilop losích nebo vzácný osel somálský, ocení hlavně děti, ale i dospělí najednou odloží fotoaparáty a vychutnávají "africkou" atmosféru.

V čase letních prázdnin si lze navíc ozvláštnit projížďku kolem výběhů během večerního safari. Tehdy vede bezmála hodinová projížďka i místy, kde se přes den jinak musí chodit pěšky.

Vedení zahrady se ale snaží přilákat hosty i mimo hlavní sezonu - kolem dušiček ozvláštní areál během Týdne duchů strašidelná výzdoba, v prosinci se chystá zvláštní vánoční úprava.

Královédvorská ZOO se specializuje na africkou faunu, i proto zde chybějí některé "klasické" druhy zvířat obvyklé v jiných zahradách, jako jsou medvědi, lachtani nebo tučňáci. Při pohledu na jedinečná stáda nosorožců, žiraf, či gepardů si na ně ale vzpomene jen málokdo.

Bezprostřední kontakt s atmosférou žhavého kontinentu nabízejí i dva speciální pavilony - Ptačí svět a Vodní světy. V prvním se prochází mezi volně vypuštěnými ptáky v prostředí step a tropického pralesa, druhý pak ukazuje pohled na tropickou řeku a mořské nádrže.

V porovnání s devadesátými lety se zlepšilo i zázemím, které zahrada nabízí svým návštěvníkům. Hned u hlavního vchodu láká hladovce restaurace U lemura, přímo v areálu se potom lze občerstvit u řady stánků a bufetů, pojmenovaných vždy podle blízkých výběhů - U žiraf, U nosorožců, či U lvů.

Po stopách Václava Hanky
Dvůr Králové patří ke starým českým městům, založen byl už někdy kolem roku 1200. Do té doby spadají i dochované zbytky románského kostela, který stával na místě dnešní dominanty celého města - děkanského kostela svatého Jana Křtitele.

Jeho návštěva rozhodně stojí za to - z kůru se nabízí krásný pohled na žebroví klenby a , malířskou výzdobu, z ochozu věže se otevře výhled na panorama nedalekých Krkonoš nebo nedalekou horu Zvičina, cíl mnoha turistických tras.

Přímo v útrobách kostela se pak skrývá ještě nevelká kobka, která se před necelými dvěma sty lety výrazně zapsala do české historie. V malé klenuté věžní místnosti, kam se ukládaly peníze a důležité městské listiny, nalezl v roce 1817 Václav Hanka rukopis, později nazvaný Rukopisem královédvorským.

Panstvím Františka Antonína Šporka
Z věže královédvorského kostela lze zahlédnout i budovy lázeňského areálu v nedalekém Kuksu. Vynechat návštěvu někdejšího sídla barokního šlechtice Františka Antonína Šporka by byla nenapravitelná chyba.

Z někdejšího komplexu světských i církevních budov stojí dnes už jen budova špitálu s kostelem. Zámek ležící na protilehlém břehu Labe musel být zbourán počátkem dvacátého století.

Dochovaná část Šporkova rozsáhlého stavitelského záměru však představuje jednu z vrcholných ukázek barokní architektury u nás. Jedinečným způsobem ji navíc doplňuje soubor soch dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí vytvořený Matyášem Bernardem Braunem.

Při prohlídce hospitalu patří vedle kostela Nejsvětější Trojice k nejatraktivnějším prohlídka barokní lékárny. Na tu pak zájemci mohou navázat návštěvou Českého farmaceutického muzea. V něm si každý může kromě důkladného obeznámení s vývojem lékarnického náčiní za posledních tři sta let vyzkoušet na starobylých strojích i výrobu vlastních pilulek nebo čípků.

Okolí Kuksu navíc láká k příjemné procházce. Dobře značená turistická trasa vede z Kuksu do zhruba čtyři kilometry vzdáleného Betléma. Zde vytvořil počátkem 18. století na Šporkovo přání sochař Braun oázu pro meditaci uprostřed lesů.

Prostředí určené pro rozjímání vyzdobil reliéfy a sochami, které znázorňují výjevy z bible a ze života světců. Vznikla tak jedinečná barokní galerie pod širým nebem.

Z věže kostela sv. Jana Křtitele se naskýtá výhled nejen na Dvůr Králové, ale i široké okolí.

Areál barokního špitálu v Kuksu vyzdobil počátkem 18. století Matyáš Braun alegoriemi Ctností a Neřestí.

V budovách špitálu v Kuksu se skrývá i České farmaceutické muzeum, které mapuje vývoj lékárnictví za posledních 300 let.

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové patří ke světové špičce - na 64 hektarech chová přes 2300 zvířat.

Asi čtyři kilometry od Kuksu vytvořil sochař Matyáš Braun poutní místo zvané Betlém - jedinečnou galerii barokních soch a plastik pod širým nebem.