Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvoudenní přechod Malé Fatry, kterou Češi neznají

  8:51
Celou jednu polovinu velmi známé a našinci silně navštěvované Malé Fatry tvoří oblast, kde potkat člověka bývá vzácná událost. Pokud nevěříte, vydejte se na Lúčanskou Malou Fatru – hory, s nimiž se skoro všichni míjejí.

Malá Fatra - Hora Kľak dominuje hřebeni Lúčanské Malé Fatry | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Malou Fatru rozdělila řeka Váh na dvě hodně odlišné části. Severovýchodní, odborně nazývaná jako Kriváňská Fatra, je chráněna v kategorii národní park a vyniká množstvím nevšedních přírodních krás. Vrátna dolina, Tiesňavy, Jánošíkovy diery, Rozsutec nebo Stoh – tyto lokality zná snad na vlastní oči každý, komu učarovaly slovenské hory.

Naopak jihozápadní část Malé Fatry – Lúčanská Fatra vzbuzuje ve srovnání se svým protějškem zájem skoro nulový. Pouze v zimě zde ožívá lyžařské středisko Martinské hole, s tajícím sněhem však návštěvníci mizí a hory nadlouho znovu osiří.

Lúčanská Malá Fatra je přitom obyvatelům Česka velice blízká. Za jasného počasí bývá vidět z Beskyd, Javorníků i Bílých Karpat, jezdí se kolem ní po silnici i železnici přes Strečno dál do nitra Slovenska. Většinou však není čas se zastavit, protože se spěchá k zdánlivě atraktivnějším cílům.

Je pravda, že Lučanskou Fatru na turistických prospektech většinou nenajdete, kdo si však cení úzkých chodníčků zapadaných listím, kde uprostřed rozsáhlých lesů bývá vzácnost střetnout člověka, pak ho tohle pohoří určitě nezklame.

Malá Fatra
Velkou část hřebenovky pokrývají souvislé listnaté lesy

Slovenský Ještěd či Krkonoše

Lúčanské Fatře se mnohdy nesprávně říká Martinské hole. Tenhle název totiž přísluší pouze plochému žulovému masívu v okolí nejvyššího vrcholu Veľká lúka (1476 m), který vystupuje nad horní hranici lesa a je pokrytý kosodřevinou a alpínskými loukami.

Svým utvářením a reliéfem připomínají Martinské hole spíše Krkonoše či Jeseníky než členité karpatské hory, svou polohou nad městem Martinem v kombinaci s televizním vysílačem na nejvyšším bodě evokují pro změnu představu Ještědu a Liberce.

V minulosti dokonce vedla na Martinské hole i sedačková lanovka z předměstí Podstráne. Již řadu let však nefunguje, zbyly po ní jenom železné sloupy a průsek v lese.

V nepříliš dobrém stavu je i úzká horská silnička vedoucí do rekreačního a lyžařského střediska, které se rozprostírá na východních svazích ve výškách mezi 1200 až 1450 m.  Komunikace má řízený jednosměrný provoz – od 8 do 12 hodin se jede nahoru, od 13 do 18 hodin dolů.

Veřejnou dopravou je prakticky nemožné se na Martinské hole dostat, takže pokud chcete zvládnout nějakou túru, musíte po svých a překonat téměř 1000 m převýšení.

Víkendová hřebenovka Lúčanskou Malou Fatrou

Malá FatraMalá FatraMalá Fatra




Malá FatraMalá FatraMalá Fatra




Malá FatraMalá FatraMalá Fatra


Malá Fatra
Na hřebeni Lúčanské Malé Fatry

Začátek ve Strečně

Komunikačně nejdostupnější a krajinářsky nejzajímavější výchozí bod k výstupu na Martinské hole a zároveň na nejvyšší bod Lúčanské Fatry je obec a hrad Strečno, jež se nacházejí v místě, kde řeka Váh rozdělila Malou Fatru na dvě půlky.

Červená hřebenová magistrála vychází z parkoviště pod hradem a hned v úvodu nemilosrdně nabírá výšku. Výstup je zpočátku dost nezáživný, prochází v těsné blízkosti obřího kamenolomu, jenž se stále víc a víc zakusuje do okolní krajiny. V tomto ohledu má Lúčanská Fatra velkou smůlu, protože se na ni nevztahuje žádná kategorie státní ochrany přírody, takže lom se může i nadále nerušeně rozšiřovat.

Malá Fatra
Hrad Strečno nad řekou Váhem - poslední výspa Lúčanské Malé Fatry

Až téměř po čtyřech hodinách výstupu přichází výhledový vrchol Minčol, kde se terén narovnává a přichází klasická nenáročná hřebenovka plná výhledů na jednu i druhou stranu. Zvlášť hezky je odtud vidět protilehlá Velká Fatra a město Martin.

Pokud jdete pouze na jeden den, pak je třeba u televizního vysílače na Krížavě (1456 m) pomýšlet pomalu zase na sestup, protože doliny a přístupové trasy do civilizace jsou dlouhé. Z toho důvodu také velká část návštěvníků volí dvoudenní přechod celého hřebene Lúčanské Fatry.

Malá Fatra
Gejzír v Rajeckolesnianské dolině

Konec na Fačkovském sedle

Další část Lúčanské Fatry směrem na jihozápad od Martinských holí začíná brzy měnit charakter. Kopce jsou nižší a zalesněnější, o to více však zase členitější a strmější. Příčinou je odlišný geologický podklad, v němž převažují druhohorní vápence a slínovce, které při deštivém počasí zaručují na mnohých místech velmi kluzký povrch. Pohodové putování bez velkých výškových rozdílů se mění v sérii střídavých padáků nahoru i dolů.

Odměnou jsou však četné vyhlídky z drobných luk a pasek. Jednu z nejkrásnějších poskytuje špičatý vrcholek Hnilické Kýčery (1214 m). Z ní také poprvé jako na dlani a v plné kráse spatříte mohutný vrch Kľak (1352 m) – jeden z nejkrásnějších kopců na Slovensku. Jeho charakteristický tvar daný mírně ukloněnou mohutnou vrstvou vápence tvoří nezaměnitelnou a velmi typickou siluetu v této části Lúčanské Fatry.

Malá Fatra
Na vrcholu Hnilické Kyčery 

Na Kľaku, kde se hvězdicovitě sbíhá celkem pět výstupových tras, končí také hřebenovka Lúčanské Fatry, která na Fačkovském sedle přechází do Strážovských vrchů.

Z hřebenovky Lúčanské Fatry lze sejít mnohými cestami dolů do civilizace na severozápadní i jihovýchodní stranu pohoří. Je však nutné počítat s dlouhými pochody a nepříliš dobrým dopravním spojením. S výjimkou Martinských holí nenarazíte ve vrcholových partiích na žádnou chatu, problém je i s vodou. Díky tomu to tu však je a věřme, že i zůstane tiché, klidné a nekomerční.

Rady do batohu


Klikněte na mapu

Itinerář hřebenové trasy
Přechod Lúčanské Malé Fatry lze uskutečnit v pohodě za víkend. Přespání ve stanu bývá bezproblémové, protože tato oblast není chráněna. V případě, že se nastupuje z Fačkovského sedla, pak lze jít nalehko a nocleh si domluvit v hotelu Martinské hole (pozor, není zrovna nejlevnější!).
Strečno (400 m) – Minčol (1364 m), 4 h – Veľká lúka (1476 m) 5.30 h – Horná lúka (1299 m), 6.45 h – Hnilická Kýčera (1218 m), 9.15 h – Vríčanské sedlo (950 m), 12.15 h- Kľak (1352 m), 13.45 h – Fačkovské sedlo 15.15 h. V celé délce červená značka.

Zajímavosti v okolí
Zámek Kunerad – secesní zámeček uprostřed hor pochází z roku 1916. Původně sloužil jako lovecký objekt, za Slovenského národního povstání v něm měli štáb partyzáni, kvůli nimž ho roku 1944 fašisti vypálili. Po válce byl obnoven a využíván jako lázeňská léčebna. Dnes je bez využití a chátrá.

Malá Fatra


Rajecká Lesná – v obci, která je poutním místem, se nachází největší pohyblivý dřevěný betlém na Slovensku s rozměry 8,5 x 2,5 m. Obdivuhodné řezbářské dílo od J. Pekara zobrazuje kromě Ježíšova narození také všechny slovenské regiony s jejich rázovitými památkami a tradiční způsob života a práce na Slovensku.

Mapy
1 : 50 000 č. 120 Malá Fatra, Martinské hole – VKÚ Harmanec

Jak se tam dostat
Obě výchozí místa k dvoudennímu přechodu pohoří jsou dobře a pravidelně dostupná z Žiliny. Do Strečna jezdí osobní vlak (třetí zastávka), na Fačkovské sedlo autobusové linky směrem na Prievidzu.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Egypt
Egypt

last-minute, all inclusive, letecky, 7 nocí

cena za osobu od 12 990 Kč



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.