Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dvojčata krasových soutěsek: Prosiecká a Kvačianská dolina

  20:41aktualizováno  20:41
K nejkrásnějším a krajinářsky nejpřitažlivějším přírodním výtvorům Slovenska patří vápencové soutěsky neboli tiesňavy. Nadchnou svou divokostí a monumentalitou, mnohdy také odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech.

2006 20:41:19 - Čechy - Kaňon Vráta v Prosiecké dolině | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

FOTOGALERIE ZDE

Prosiecká a
Kvačianská dolina

"Ve stínu“ těch nejznámějších, k nimž patří rokliny Slovenského ráje nebo Jánošíkovy diery, existuje ve slovenských horách řadu dalších, méně proslulých. Patří k nim například Prosiecká a Kvačianská dolina v Chočských vrších na rozhraní Liptova a Oravy.

Páté nejvyšší pohoří Slovenska
Chočské vrchy, páté nejvyšší pohoří Slovenska, tvoří přirozenou geografickou hranici mezi kulturně-historickými regiony Oravou a Liptovem. Řadí se k tzv. jaderným pohořím Západních Karpat, oproti ostatním však vykazuje řadu morfologických zvláštností.

Vápencová stavba a nerovnoměrný tektonický výzdvih  z jižní "liptovské“ strany byly v minulosti hlavními příčinami vzniku nápadně odlišné říční sítě. Pramenné oblasti vodních toků směřujících na jih do Liptova se vlivem zpětné a hloubkové eroze v mnoha případech prokousaly až na severní "oravské“ úpatí a rozřízly celé horstvo hlubokými, úzkými dolinami na několik dílčích masívů.

Zvláštností Chočských vrchů je, že postrádají hlavní rozvodní hřbet a většina vodních toků jimi protéká skrz naskrz od severu k jihu přes hluboká vápencová údolí, z nichž mnohé mají charakter krasových kaňonů.

Nejpovedenější z nich je 3 km dlouhá Prosiecká dolina, kterou vyhloubil potok Prosečianka ve východní části pohoří mezi masívy Lomno (1278 m) a Prosečné (1372 m). Velmi podobná je sousední, zhruba 4 km dlouhá Kvačianská dolina, ležící na samém východním okraji Chočských vrchů při hranici se Západními Tatrami.

Dvojčata krasových soutěsek
Prosiecká a Kvačianská dolina mají mnoho společného. Obě byly s přilehlým okolím již v roce 1967 vyhlášeny za chráněná území. V současnosti mají statut národní přírodní rezervace, z čehož vyplývá i na Slovensku (tak jako u nás) nejvyšší stupeň ochrany.

Kromě neobyčejně pestrého krasového a kaňonovitého reliéfu se v rezervacích chrání především vegetace. Typická je inverze rostlin, kdy se na dně chladných, stinných a vlhkých kaňonů vyskytují druhy běžně rostoucí ve vysokých horských polohách – například hořec Clusiův, protěž alpská, astra alpská, zvonek malý, prvosenka holá, plamínek alpský, koniklec slovenský.

Naopak na sluncem vyhřátých výše položených skálách rostou teplomilné druhy, z nichž některé zde dokonce dosahují severní hranici svého geografického rozšíření.

Mezi typické teplomilné zástupce místní flóry patří rozchodník bílý, mléčník mandlolistý, čistec rovný, střevíčník pantoflíček).

Spojnice Liptova a Oravy
Obě doliny měly v minulosti také důležitý komunikační význam. Představovaly velmi komplikované, přitom však životně důležité spojnice Liptovské kotliny s obcemi Velké Borové, Malé Borové a Huty.

Tyto dědiny, ležící na severní straně Chočských vrchů a dnes logicky inklinující spíše k Oravě, odedávna patřily a dosud stále patří do Liptova.

Je téměř neuvěřitelné, že ještě docela nedávno, v druhé polovině 20. století, sloužila těmto obcím jako jediné spojení se světem dnes již nepoužívaná silnice nad Kvačianskou dolinou, vinoucí se pomocí ostrých zákrutů a příkrého stoupání nad krkolomnými svahy kaňonu.

Prosieckou dolinou vedla sezónní cesta pro koňské povozy svážející seno z krasových plání nad soutěskou.

Krasové kaňony Prosiecké a Kvačianské doliny lze pohodlně navštívit během jediného dne formou (polo)okružní trasy v délce zhruba 10 km. S ohledem na přítomnost technických pomůcek (žebříky a lana) je lepší, i když nikoli povinné, stoupat vzhůru Prosieckou dolinou a dolů se vracet Kvačianskou dolinou.

Spolehlivého a fundovaného průvodce představuje vedle modrých a červených turistických značek také trasa naučné stezky

Zajímavosti Prosiecké doliny

Vyvieranisko – silná krasová vyvěračka nad kaňonem Vráta, kterou tryská dvěma mohutnými proudy celý potok z podzemí. Souvisí s podzemním jeskynním systémem, který však dosud nebyl objeven.
Červené piesky – západní, pravá větev doliny tvořená mohutným skalním kuloárem, který dostal jméno podle suťových nánosů načervenalé barvy. Ozdobou kuloáru, připomínající scenérii jakoby z Yosemitského národního parku, je 15 m vysoký vodopád – bohužel často vysychající.
Vyšný a Nižný Straz – nejužší partie východní levé větve Prosiecké doliny (Sokol) s žebříky a ocelovými lany a dobře vyvinutými obřími hrnci. Zajímavost představují příčné ocelové vzpěry mezi skalními stěnami, po nichž vedl v minulosti 30 m dlouhý most staré vozové cesty.

Prosiecká dolina
Vstup do Prosiecké doliny z jihu od vesnice Prosiek je vskutku impozantní. Potok Prosečianku naráz sevře zdaleka viditelné skalní hrdlo vápencových stěn, jež se k sobě přiblíží tak blízko, že nahoře vytvoří téměř uzavřenou klenbu.

Opravdu jeden z nejhezčích kaňonů Slovenska – divoký, nespoutaný a nenarušený žádnou cestou ani umělými technickými pomůckami.

Tento kaňonovitý vstup, nazvaný přiléhavě Vráta, je sice krátký, během jarního tání a po silných letních deštích se však suchou nohou projít nedá.

Zato následující část nazvaná Polhora je odlišná. Voda teče někde v podzemí, řečiště je vyschlé a údolní dno se rozšiřuje. Zalesněné svahy vysoké až 600 m s převažujícími porosty smrku zdobí bělostné skalní galerie.

Několik nápadnějších izolovaných skalisek s podobou postav a zvířat má dokonce vlastní názvy pojmenované lidovou fantazií.

Pochopitelně nechybí Jánošík, stejně jako ve Vrátné dolině je tady Ťava (Velbloud), dále Sova a Medveď. Skuteční živí medvědi se v okolních lesích vyskytují také.

Zajímavosti Kvačianské doliny

Oblazy – překrásné místo známé zejména díky lidovým technickým stavbám. V polovině 19. století si tady od světa odříznuté obce Veľké Borové, Malé Borové a Huty vystavěly tři vodní mlýny a jednu pilu – katr. Nejvýše položený mlýn zničila povodeň roku 1913, ostatní dva se zachovaly a dnes představují významné památky slovenského lidového stavitelství. Horní Gejdošovský mlýn byl obýván až do roku 1974 a je docela dobře zachován, dolní Brunčiakovský mlýn, pustý od 50. let 20. století, průběžně opravují dobrovolní nadšenci. Zcela funkční a rekonstruovaný je vodní katr.

Kvačianská dolina
Průchod Prosieckou dolinou ústí do mírně zvlněných luk krasové planiny Svoraď na severním úpatí Chočských vrchů.

Po nich vede skoro neznatelný rozvodní hřbet, z něhož odtékají vody přes obec Veľké Borové do sousední Kvačianské doliny.

Samotná Kvačianská dolina vzniká v překrásném místě zvaném Oblazy. Je to malá údolní plošina, kde se stýkají rokliny potoků Borovianka, Hutianka a Ráztoka.

Posledně jmenovaná je nejzajímavější – při jejím vyústění se naskýtá pohled na 7 m vysoký vodopád s dřevěným žebříkem. Bohužel, po většinu roku tudy teče jen velmi málo vody. Když však voda naopak teče, rokle je neprůchodná.

Pod Oblazy začíná vlastní, zhruba 2 km dlouhý kaňon Kvačianské doliny s vysokými skalními stěnami, peřejemi a vodopády. Na rozdíl od sousední Prosiecké doliny zde vodní tok nemizí v podzemí, což je dáno dolomitovým skalním podložím.

Úchvatnou skalní soutěskou však bohužel žádná schůdná cesta nevede a je nutné celý kaňon obcházet po méně záživné, dnes již dávno nepoužívané silnici Veľké Borové – Kvačany, vybudované v 50. letech 20. století. I to má však své kouzlo. Silnice se odvážně vine se ve svazích nad kaňonem a stoupá do nejvyššího místa na skalním žebru Roháč.

 Od kamenného kříže z roku 1860, symbolizující cestovní útrapy někdejších projíždějících povozů, se otevírá úžasný pohled do skalních hlubin Kvačianské doliny. Jako na dlani je odtud z výšky okolo 100 m vidět stuha zpěněné vody, téměř kolmé vápencové stěny i koberec okolních lesů.

Může se hodit

ITINERÁŘ TRASY
Prosek – Prosiecká dolina (modrá), 4 km – Veľké Borové (modrá), 8 km – Oblazy (modrá), 10 km – Kvačany (červená), 14 km – Prosiek (neznačeno), 19 km

JAK SE TAM DOSTAT
Vesnice Prosiek, popisovaná jako východisko k (polo)okružní túře, je velmi špatně dostupná veřejnou dopravou, jen o něco málo lépe jsou na tom Kvačany. Autobusy sem zajíždějí z Liptovského Mikuláše.
Pokud pojedete autem, pak je nejlepší zaparkovat nad Prosiekem, projít Prosieckou a Kvačianskou dolinou do Kvačan a po loukách neznačenou cestou dojít do Prosieku.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.