Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvanáct soch, které vás rozveselí a pobaví

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček dvanácti nejpodivnějších kousků.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Slůně na Králickém Sněžníku dal postavit německý umělecký spolek Jescher již roku 1932. | foto: Kudy z nudy

Při toulání Českem objevíte všelijaké sochařské podivnosti, mezi ty nejoblíbenější patří sochy zvířat. Už jste se například byli podívat na sochu slůněte na Králickém Sněžníku?

Nejvyšší: slůně na Sněžníku

Slůně na Králickém Sněžníku dal postavit německý umělecký spolek Jescher již roku 1932.

Slůně na Králickém Sněžníku dal postavit německý umělecký spolek Jescher již roku 1932.

K žádné jiné kuriózní soše v Česku nemusíte vystoupat tak vysoko jako k nevelké plastice slůněte, která je symbolem Králického Sněžníku. Drsnému počasí v nadmořské výšce 1 360 metrů čelí od roku 1932, kdy ji u Lichtenštejnovy chaty vztyčil německý umělecký spolek Jescher. Chata už dávno nestojí a připomínají ji jen kamenné základy, ale slůně vydrželo dodnes a radostně sděluje kolemjdoucím, že jsou téměř u cíle. Na vrchol Králického Sněžníku kolem pramene řeky Moravy to odtud totiž je už jen pár set metrů.

Neviditelná: socha na dně Slapské přehrady

Hluboké kaňonovité údolí Vltavy mezi obcemi Štěchovice a Slapy patřilo k nejkrásnějším místům v Česku. Na voraře a posléze vodáky, kteří zdolávali zrádné peřeje, od roku 1722 pod jednou ze skal dohlížela socha svatého Jana Nepomuckého. Podle ní se místu začalo říkat Svatojánské proudy. Jejich sláva skončila v polovině 20. století, kdy zmizely pod hladinou Štěchovické přehrady. Zbývající malou horní část peřejí zatopila o několik let později přehrada Slapská.

Socha tu ale stojí i dnes, byť na místě, které je přístupné jen pro někoho. Čtyřicet jedna metrů pod hladinou Slapské přehrady, na stejném místě, kde svatý Jan býval až do roku 1954, stojí od roku 2012 socha Setkání Sv. Jana s andělem, dílo sochaře Petra Váni. Podle něj má socha větší návštěvnost než kdekterá galerie – a pokud se nepotápíte, kopii sochy si můžete prohlédnout v Nepomucenu, české koleji v Římě.

Nejtajemnější: komtur před Stavovským divadlem

Jednou z pražských novinek je pohyblivá hlava od Davida Černého mezi Spálenou a Vladislavovou ulicí.

Jednou z pražských novinek je pohyblivá hlava od Davida Černého mezi Spálenou a Vladislavovou ulicí.

Sochu u Stavovského divadla pojmenovala její autorka Anna Chromy Il Commendatore a Praze ji věnovala před několika lety. Světoznámá malířka a sochařka, rodačka z Českého Krumlova vytvořila tajemnou sochu komtura v podobě zřaseného pláště bez postavy a tváře na památku premiéry Mozartova Dona Giovanniho ve Stavovském divadle 29. října 1787. Není to však jediná socha Anny Chromy v Praze, na Senovážném náměstí tančí její Čeští muzikanti. Podle uměleckého záměru ale sochy představují jednotlivé řeky – socha s mandolínou je indická Ganga, flétna jihoamerická Amazonka, houslistka Dunaj a trubač Mississippi. Opodál stojí ještě probouzející se Nil, pod ním pak objevíte pítko.

Nejsložitější: Franz Kafka v Praze

Praha, rodiště a magické město Franze Kafky mu vzdává hold na několika místech. Plné jinotajů, proměn a symboliky jsou i Kafkovy pomníky, ať už pohyblivá hlava od Davida Černého, která od října 2015 zdobí náměstí u obchodního a kancelářského centra Quadrio mezi Spálenou a Vladislavovou ulicí, anebo starší bronzová plastika od Jaroslava Róny na hranicích bývalého židovského města mezi Španělskou synagogou a gotickým kostelem sv. Ducha.

Autorem obráceného svatováclavského jezdeckého pomníku v paláci Lucerna je David Černý.

Autorem obráceného svatováclavského jezdeckého pomníku v paláci Lucerna je David Černý.

Oba sochaři zanechali v Praze více pozoruhodných stop. David Černý je například autorem obráceného svatováclavského jezdeckého pomníku v paláci Lucerna, fontány v podobě dvou čurajících mužů na nádvoří Hergetovy cihelny u Muzea Franze Kafky na Malé Straně anebo černých miminek, šplhajících po televizní věži na Žižkově.

Na Pražském hradě u východu ze Zlaté uličky objevíte Rónovo Podobenství s lebkou, mystickou skulpturu, která zachycuje obří lidskou lebku umístěnou na klečící postavě. Téměř neznámý (a podle mínění některých milovníků umění prý úplně nejlepší z jeho soch) je Oskar z keramiky a betonu, který střeží jeden z vnitrobloků na Jižním Městě v Kloboukově ulici v Horních Roztylech.

Téměř neznámá socha: zajíc v Maštalích

Po televizní věži na Žižkově šplhají Černého černá miminka.

Po televizní věži na Žižkově šplhají Černého černá miminka.

Chystáte se na výlet na Českomoravské pomezí, třeba do pitoreskních skalních bytů ve Zderazi anebo na zámek v Nových Hradech? Právě mezi Zderazí a Novými Hrady vede silnička, lemovaná řadou skalních věží. Není divu, jste v oblasti Toulovcových Maštalí plné skalních bludišť a zajímavých přírodních zákoutí. Přesto i tady objevíte místa téměř neobjevená, třeba pískovcovou sochu zajíce v nadživotní velikosti. Na počest statečného zvířátka, které odvážným horolezeckým výkonem uniklo honicím psům, ji na jedné z pískovcových skal nechal kolem roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle.

Soška se však nedochovala, tu dnešní obnovil v roce 2005 spolek Zderad. Na místo nevede žádná turistická značka a šplhat do stráně od silnice je nebezpečné. Nejlepší přístup k místu je od polní cesty z obce Zderaz k Polance, v orientaci na místě vám pomohou souřadnice 49°50'10.214"N, 16°7'17.478"E.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!





Hlavní zprávy

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.