Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dva krásné letní výlety v srdci Krkonoš, které zvládnete i s dětmi

aktualizováno 
Vydejte se společně s námi do centrální části našeho nejvyššího pohoří na dva jednodenní výlety, během nichž navštívíme údolí Bílého Labe s jeho kaskádami a poté půjdeme na Ptačí kámen, který je jedním z nejhezčích rozhledových bodů na hřebeni Krkonoš.

Dramatický začátek Čertovy strouhy | foto: Jan Hocekpro iDNES.cz

Obě trasy lze zvládnout v pohodovém tempu za půlden až den a můžete je absolvovat bez problémů s dětmi. Jako výchozí bod můžete zvolit Špindlerův Mlýn, výhodnější je však vydat se na cestu přímo z hřebene od Špindlerovy boudy nebo nově zrekonstruované Erlebachovy boudy.

Čertova strouha

Jedna z naučných stezek Krkonošského národního parku je veřejnosti dobře utajena, na oficiálních stránkách parku ji totiž neobjevíte. Zda je to záměr nebo pouze špatná práce správy parku, je otázkou.

Samotná stezka začíná u Boudy u Bílého Labe, vede proti proudu Čertovy strouhy a měří 2,5 kilometru. K Boudě u Bílého Labe se můžeme dostat buď na kole po přístupové asfaltce od Dívčích lávek, nebo pěšky, či částečně také na kole od zastávky autobusu u Erlebachovy boudy. Náš výlet projdeme po variantním přístupu k začátku stezky od Erlebachovy boudy – půjdeme po příjemné žlutě značené vrstevnicové lesní cestě po úbočí Malého Šišáku. Protože les zde tvoří zatím mladé smrky, naskytnou se nám tak z cesty hezké pohledy na Kozí hřbet nebo Medvědín.

Pohled ze svážnice k Čertovu návrší

Pohled ze svážnice k Čertovu návrší

Po zhruba dvou kilometrech přijdete k rozcestí, kde žlutá značka začíná strmě klesat do údolí Bílého Labe. Lesní svážnice pokračuje dále po vrstevnici. Tudy se později budeme vracet. Také tu najdeme cedulku informující o zákazu pokračovat nadále po této široké dřevařské cestě na kole.

Jakmile sejdeme k potoku, můžeme odbočit vpravo po jeho proudu a po 100 metrech se objeví Bouda u Bílého Labe, která je jedinou možností občerstvení a ubytování v blízkém okolí. Tady se také vlévá Čertova strouha do Bílého Labe. Pokud pokračujeme proti proudu Čertovy strouhy, dojdeme zakrátko k bývalému letnímu informačnímu srubu KRNAPu, který ale bohužel nefunguje a je zavřený.

Odtud začíná jedinečné údolí plné kaskád a vodopádů, které nás zavede až k bývalé Kovárně. Cesta se klikatí podél dravého potoka a několikrát jej překračuje po dřevěných lávkách.

Kromě přírody tu můžeme obdivovat zejména technickou zručnost předků, kteří tu po ničivých povodních v 19. století vybudovali hrazení, jež se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech. Najdeme tu  43 hrází a 194 podélných kamenných struh, které měly odvádět tající vodu do údolí, aniž by došlo k poškozování koryta.

Čertova strouha v horní části

Čertova strouha v horní části

Cesta podél potoka stoupá asi jeden kilometr k poslední lávce u bývalé Kovárny, z níž tu najdeme už jenom pár základových kamenů. Tady se můžeme opět napojit na širokou lesní cestu a vrátit se po úbočí Malého Šišáku zpět k rozcestí se žlutou značkou a odtud po stejné cestě zpět k Erlebachově boudě. Celá takto popsaná trasa měří šest kilometrů.


Zobrazit místo Čertova strouha na větší mapě

Ptačí kámen

Rovněž druhý výlet lze absolvovat pěšky nebo částečně na kole. Jako výchozí pozici zvolíme opět Erlebachovu či Špindlerovu boudu, kam denně jezdí autobusy ze Špindlerova Mlýna. Pěší trasa vede po modré turistické značce směrem na Davidovy boudy, cyklisté se sem dostanou po cyklostezce č. 15A, která odbočuje ze silnice Špindlerův Mlýn – Špindlerovka v ostré pravotočivé zatáčce nad Jeleními boudami.

Povalový chodník na začátku trasy

Povalový chodník na začátku trasy

První část pěší trasy vede po romantickém povalovém chodníku skrze podmáčené smrčiny, rašelinná jezírka a porosty suchopýru. Stezka mírně klesá smrčinou a po necelých dvou kilometrech se spojí s cyklotrasou 15A. Dále pokračujeme lesem až k nově opraveným Davidovým boudám.

Odtud musíme strmě vystoupat po žluté značce kolem Sedmidolí k Moravské boudě. Ačkoliv tento úsek je KRNAPem značen jako cyklotrasa, místy jde o téměř nesjízdnou cestu plnou obrovských valounů.

Pohled od Ptačího kamene na Vysoké Kolo

Pohled od Ptačího kamene na Vysoké kolo

Praktické informace

Doprava: ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku se dostanete pouze autobusem (zákaz vjezdu osobních aut). Jízdní řád najdete zde.

Krkonošské cyklobusy naleznete zde.

Ubytování:  nejlepší zázemí a výběr najdete ve Špindlerově Mlýně, pro uvedené výlety je ideální přespat na Erlebachově nebo Špindlerově boudě.

Informační středisko KRNAP Špindlerův Mlýn, tel.: 499 433 228

Moravskou boudu můžeme doporučit jako skvělé místo pro osvěžení nebo krátkou zastávku. Najdete tu výbornou kuchyni, stylový dřevěný interiér restaurace nebo venkovní trampolínu a klouzačky pro děti. To se bohužel nedá říct o ruině Petrovy boudy o 500 metrů dál. Jedna z nejstarších krkonošských bud ve výšce 1 288 metrů je bohužel v dezolátním stavu a na spadnutí. Přečtěte si: Petrově boudě hrozí pád kvůli plísni a vandalům.


Zobrazit místo Ptačí kámen na větší mapě

Zde uhneme doleva na modrou značku, která nás po jednom kilometru zavede k vyhlídce Ptačí kámen. Ve výšce 1 310 metrů se v hraničním hřebeni zvedá žulová skála s krásnými pohledy na Vysoké kolo, Medvědín či Luční horu. Zpět k Petrově boudě sejdeme po stejné cestě a odtud po červené pokračujeme na Špindlerovku, kde výlet po 9,5 kilometru končí.

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.