Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dva dny na stromě v pralese mezi gibony

aktualizováno 
Bojím se výšky. Nerada létám letadlem a při pohledu z dvanáctého patra paneláku je mi nevolno. Byla jsem pevně rozhodnutá, že se projektu Gibbon Experience nezúčastním a že na Karla raději tři dny počkám v maličkém městečku Houay Xai. Nakonec ale dopadlo všechno jinak. Copak jsem mohla odmítnout zážitek, o kterém všichni cestovatelé, které jsme potkali, tak nadšeně vyprávěli?

Treehouse v laoském pralese se stal na dva dny naším domovem | foto: Petra Bielinová, Karel Wolf

Jen "blázni" vidí dál

Na začátku celého projektu byly "bláznivé“ nápady mladého Francouze Jeana Francois Reumaux, který v Laosu žije již deset let. Nejprve několik let učil matematiku v hlavním městě Vientianne, ale nakonec se usadil v malém městečku Houay Xai v blízkosti národního parku Bokeo. A začal podnikat v ekoturistice.

Už od začátku byl totiž přesvědčený, že efektivní ochrana lesa nemusí být státem dotovaný podnik, ale právě naopak – že se na tom dokonce dají vydělat peníze!

S minimální investicí jedno euro na hektar lesa vystavěl v lese několik treehousů (domů ve stromech), ve kterých umožňuje turistům nevšední zážitek z okolní přírody. Aby toho nebylo málo, tak do treehousů vede jedna jediná cesta: po kladce zaháknuté na ocelové lano!

V pralese v Laosu

A jede se domů!

Do pralesa!

Sedáme do džípu a ujíždíme kamsi do nitra pralesa. Dvě hodiny jedeme po prašné, ale víceméně rovinaté cestě mezi Houay Xai a Luang Nam Tha. Pak odbočujeme doleva, přepínáme ovládání v džípu na náhon na všechna čtyři kola a začínáme šplhat do kopců.

Po další hodince jízdy jsme na skoro místě. Dál už vede cesta jen pro pěší. Za půl hodiny jsme konečně na místě!

Hustý prales kolem nás je důkazem, že se nacházíme v primárním tropickém deštném pralese, který dosud nebyl vykácen. Odbočit z uzoučké vysekané cestičky je pro hustotu okolních keřů, travin a stromů totiž téměř nemožné. Dostáváme každý jednu kladku, sedák a jistící karabinu. Po krátkém školení nás průvodce odvádí k prvnímu ocelovému lanu. Dál už vede cesta jen vzduchem!

Společné odpočítávání "tři - dva - jedna - teď" mi pomáhá překonat vrozený strach z výšek, odlepit se od země a vyrazit za ostatními, kteří již na mě čekají v treehousu. Křičím strachy i radostí – zvládli to všichni ostatní, tak proč bych to neměla dokázat i já?

V pralese v Laosu

Treehouse v koruně stromu 

Do kuchyně vzdušnou cestou

Asi dvacetimetrový kabel vede nad svahem přímo do domu, který je vystavěn zhruba 30 metrů nad zemí. Těch pár sekund jízdy se mi zdá nekonečných!

Konečně přistávám na malé dřevěné plošince, zavírám za sebou nízká vrátka, přicvakávám jistící karabinu na záchranné lano, a pak teprve odepínám kladku. Ještě se mi trochu klepou ruce strachy, ale dokázala jsem to! Jsem ve treehousu!

Osměluju se podívat se kolem dokola. Těžko se to popisuje slovy. Maličký domeček tvoří několik plošinek, na kterých se nacházejí tři malé ložnice pro šest lidí, koupelna s tekoucí vodou a keramickým WC a dokonce jakýsi obývák s jídelnou! Všude kolem mě jsou jistící kabely a zábradlí. Snad to tady přežiju.

Projekt sice obsluhují místní mladíci a dívky, nicméně evropský model myšlení se nezapře. Na bezpečnost účastníků je kladen velký důraz, protože jakákoli chyba by v této výšce znamenala vážné zdravotní následky a nebo i smrt. Kabely totiž neslouží jen jako přístupová cesta do treehousu, ale spojují celá údolí v okolí našeho domečku.

V pralese v Laosu

Když překonáte strach, ano se vám nakonec nechce dolů

Semafory v pralese

Nejdelší kabel měří v současnosti 400m, ale v budoucnu plánují postavit kabel o délce až 1000m! Každý konec kabelu je z bezpečnostních důvodů označen buď zelenou nebo červenou páskou. Barevná znamení mají stejný význam jako semafor: červená stůj - zelená jeď.

To proto, aby se nikdo na laně nesrazil s protijezdcem. Nastupujeme postupně na kabel a spouštíme se zpět na pevnou zem.

Jdeme si prohlédnout okolí a zjistit, jak vypadají další treehousy.

Mé pohyby na kabelech jsou zpočátku hodně nejisté. Při nacvakování kladky na kabel si všechny karabiny několikrát kontroluju. Pro jistotu si ještě zkouším "nasednout“ do sedáku, abych se uklidnila, že jsem se opravdu dobře přicvakla.

Když se mám odrazit a skočit do volného prostoru pode mnou, nemám z toho dobrý pocit. Když se však odrazím málo, tak se mi nepovede dojet až na konec kabelu a musím pak pracně ručkovat ve výšce několika desítek metrů nad zemí.

Postupně si začínám na kuriózní dopravní prostředek zvykat. Nad mým strachem z výšky začíná vítězit zvědavost. Co když už za pár minut doletím k rodince černých gibbonů? Co na mě čeká v příštím údolí? Jak asi vypadá další treehouse? Jakým způsobem tyhle domky ve stromech vlastně stavěli? Jak se napínají ocelové kabely přes neprostupná údolí?

Let nad údolím primárního pralesa a pohled z výšky až 150 metrů nad zemí je něco, na co se nezapomíná. Nechce se mi přestat!

 


 

 Autor článku cestovatel Karel Wolf organizuje letos už posedmé Cestovatelský festival v Praze.

Kdy a kde: 10. - 12. listopadu 2006 • KD Ládví, Praha8

Na Cestovatelském festivalu v Praze bude příležitost shlédnout nejzajímavější reportáže z celého světa doprovázené osobními zkušenostmi českých cestovatelů. Komponované pořady budou doprovázeny diapozitivy i emotivní hudbou.

Novinkou tohoto ročníku bude soutěž o nejpoutavější krátkometrážní projekci "Slideshow Awards“. Vítěz, který bude zvolen návštěvníky festivalu, obdrží vybavení na cestování.

Více o festivalu včetně nabitého programu: http://www.setkanicestovatelu.cz/


V pralese v Laosu

Siesta v treehousu. Na život ve výšce si brzo zvyknete

Mohutné zpěvy gibbonů

Brzy ráno, když se z okolních lesů začínají ozývat zvuky právě probuzených zvířat, vyrážíme jako tiché stíny hledat černé gibbony. Jde s námi mladý průvodce a tak doufáme, že budeme mít úspěch. Stojíme nad údolím, jehož dno je pokryto hustým zeleným porostem a snažíme se spatřit mezi větvemi mohutných pralesních velikánů malé černé tečky. Marně. Skupinka zvědavců si mezi sebou předává malý dalekohled, ale ani ten nám nepomohl. Dnes se nám spatřit gibbony nepovedlo, snad tedy zítra?

Podruhé jsme se do zamlženého pralesa vypravili po dvojicích a rozhodně jsme nelitovali. Gibbony jsme sice opět neviděli, ale jejich divoký zpěv byl pro nás dostatečnou odměnou. Slyšíme, jak se line z údolí pod námi i z toho nalevo od nás. Ohlušující výkřiky jednotlivých rodin nabírají na síle a oznamují "těm vedle", kde je jejich území. Výrazný a hlasitý zpěv je naprosto srozumitelný i pro nás, pro lidi: "Běda tomu, kdo by se mi pokoušel lézt do zelí!“.

Byl to neuvěřitelný zážitek z opravdu divoké přírody, která se prostírá kolem nás...

V pralese v Laosu


Kde se přihlásit

V době, kdy jsme se zúčastnili projektu GE (květen 2006), neexistovala žádná firemní reklama, která by aktivně vyhledávala budoucí klienty. Nebyli zmíněni ani v průvodcích Lonely Planet. Přesto se povědomí o tomto unikátním projektu šíří mezi cestovateli jako lavina a treehousy jsou stále plné.

Před plánovaným příjezdem do Houay Xai je proto bezpodmínečně nutné se v dostatečném předstihu objednat emailem na experience@gibbonx.org. Za rezervaci se neplatí žádná záloha.

Cena za nezapomenutelný zážitek létání nad pralesem je stanovena na 100 euro na osobu (1.300.000 laoských kipů) za tři dny a dvě noci (all inclusive). Během deštivého období bývá projekt zamluven na 4 dny dopředu. V hlavní sezóně doporučujeme plánovat návštěvu až s tříměsíčním předstihem. Všem zájemcům přejeme hodně štěstí a krásné počasí!

Text a foto: Petra Bielinová a Karel Wolf, http://www.setkanicestovatelu.cz/ 

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.