Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dva Češi putují na kolech už šestý měsíc

  15:46aktualizováno  15:46
Cyklisté Michal Jon a Lucie Kovaříková jsou na cestě kolem světa už šestý měsíc. Ve zdraví přežili průjezd Ruskem, kam přijeli po 3700 kilometrech putování po Evropě a Grónsku. "Do Ruska se nám z civilizovaného západu moc nechce. Po tom všem, co jsme o této zemi slyšeli – banditi, špatné silnice, bezohlední řidiči, korupce," vzkazoval před cestou Michal.

Na kole přes Rusko
První kilometry českých dobrodruhů vedou na jih. Na východě se rozprostírá romantická ruská krajina, navlas stejná jako ta v Norsku. Severozápadní Rusko, tedy Murmanská oblast a republika Karelie, jsou dost hornaté, na vrcholcích hor ještě koncem června leží sníh. Až k městu Petrozavodsk projíždějí typickou severskou tundrou. Následují města Vologda, Jaroslavl, Suzdal. 

"Městečko Suzdal mě úplně dostalo. Je to něco opravdu ojedinělého. Tolik architektonických skvostů pohromadě. Suzdalu se přezdívá "město sta kostelů". Vše je tu krásně starobylé, ze 13. a 14. století, rekonstrukce historických objektů je v plném proudu," vypráví Lucie.

Posledním evropským městem byl Perm – po pár kilometrech přichází pohoří Ural s evropsko-asijskou hranicí. Nejvyšší hora Uralu má kolem 1800 metrů, ta je ale vysoko na severu. Lucie s Michalem přejíždějí takzvaný Střední Ural, kde nejvyšší kopec dosahuje zhruba 500 metrů. Tachometr ukazuje 8020 kilometrů a je tu evropsko-asijská hranice.

"Uprostřed lesa tu přímo u silnice stojí památník s názvem Evropa-Asie.  Jeho středem prochází hranice. Jinak tu nic není, žádný bufet, restaurace, suvenýrshop, prodejna diplomů či jiná instituce tahající z turistů peníze," popisuje Michal.

Dobrodružství na Sibiři
Michal s Lucií směřují dále na východ. U města Ťjumeň začíná Sibiř. A také prví větší problém. 

"Za Ťjumení se udála srážka s blbcem, a to doslova. Od benzínky náhle vyjíždí na kole puberťák, křičí na nás něco o tom, že si dáme závody a proč jedeme tak pomalu. Pořád má nějaké přitroublé poznámky. Nevšímáme si toho. Najednou těsně přede mnou prudce zahýbá doprava tak, aby mi svým zadním kolem štrejchnul o moje přední a pád je na světě. Michal padá na mě. Pacholek, ani nezastavil, jen se směje a ujíždí pryč," líčí Lucie.

"Žasnu, co zná Michal ruských nadávek, které za ním volá. Jak se tak v tom prachu válíme, auta na nás ještě troubí, abychom nepřekáželi, pomoc nám nenabízí nikdo, říká Lucie.

"Mám naražené rameno, žebra, z lokte a z ukazováčku mi crčí krev. Snad se vše zahojí. Příroda je tu ale nádherná - Sibiř mezi Ťjumení a Novosibirskem je placka. Kolem nás se střídají obilná a slunečnicová pole, louky, březové lesy, stáda krav, koně. Dále na východ začínají močály a jezírka. Sibiř jsem si představovala různě, ale takhle hezky ne."

Stan raději blízko policistů
Plátěný příbytek si Lucie s Michalem stavějí často u stanoviště dopravní policie. Místu se říká "post" a policistům "gajišniki" - oficiálně se jmenují GAI, tedy Gosudarstvennaja Avtoinspekcija.

"Cítíme se u nich bezpečně, stan stavíme vždy tak, aby na nás pěkně viděli," vysvětlují. "Když je požádáme, vždy nám dají i pitnou vodu."

U policjeního postu stanovali také nedaleko města Krasnojarsk. Stan postavili v rohu parkoviště na betonu.

"V noci jsem jsem se najednou probudil - zdálo se mi, že slyším výstřel. Náhle se ozývá další a další. První, co se mi vyloupne v hlavě: kameru a do akce! Vzápětí nastupuje ta racionálnější část mozku a já vzpomínám na slova Víti Dostála v oboře Hvězda při našem odjezdu: Je lepší živý člověk, než mrtvý hrdina. Zůstávám tedy ve stanu, Lucii nebudím. Je lepší skončit ve spánku, říkám si. Po chvíli je zase klid a já usínám. Ráno se dovídáme, že policisté stříleli na auto, které nechtělo zastavit. Prý je to tu celkem normální," vypráví Michal.

Dva Češi vyrazili kolem světa. Na kole - ZDE

Čeští cyklisté šlapou kolem světa - ZDE

Dobytí Bajkalu oslavili uzenou rybou
Po 11745 kilometrech přijíždějí Michal s Lucií k jezeru Bajkal. "Stojíme na vyhlídce nad vesnicí Kultuk a hledíme na jezero. Jsme dost vysoko, pod námi se klikatí silnice. Sjíždíme o kousek níž na parkoviště, je tu spousta stánků. Všichni prodávají ryby a tak tedy dobytí Bajkalu slavíme stylově - uzenou rybou. Voda je opravdu ledová, přesto si neodpustíme krátkou koupel."

 "Já osobně jsem moc ráda, že jsem měla možnost strávit v Rusku téměř tři měsíce a ještě k tomu projet na kole veliký kus této obrovské země. Je tu opravdu spousta krásných míst . Mám-li doporučit nějakou oblast Ruské federace k procestování, pak je to Karélie. Avšak nejhezčí a nejkrásnější, zkrátka ta třešinka na dortu, je trasa Irkutsk-Bajkal-Ulan-Ude-Kjachta", uzavírá Lucie.

"Velké rozdíly jsou v životní úrovni obyvatel. Zdá se, že mizí takzvaná střední vrstva," dodává Michal. "Lidé tu spíše chudnou než bohatnou. Lidé s velmi dobrým postavením a slušným platem jsou vidět jen ve velkoměstech. Na vesnici je bída. Lidé nemají práci, většinou jen mohou hospodařit na svém. Bandity jsme žádné nepotkali, alespoň o tom tedy nevíme. Ale možná jsme jen měli štěstí, protože každý nás na ně neustále upozorňoval. Nikdo nás tady nepřepadl ani neokradl, přesto pocit bezpečí tady člověk zkrátka nemá."

TRASA EXPEDICE

ČR - Německo - Dánsko - Grónsko - Švédsko - Finsko - Norsko - Rusko - Mongolsko - Čína - Korejská republika - Japonsko - Austrálie - Tasmánie - Nový Zéland - Fidži - Havaj - Mexiko - USA - Kanada - Brazílie - Uruguay - Argentina - Chile - Ohňová země - Antarktida - Bolívie - Peru - Ekvádor - Jihoafrická republika - Egypt - Maroko - Španělsko - Gibraltar - Portugalsko - Andorra - Francie - Itálie - Švýcarsko - Rakousko - ČR

Rusko - město Tichvin

Ruské město Jaroslavl´

Kirovská oblast - Rusko

Cesta cyklistů Ruskem - trhovci u silnice

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.