Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dušičkové výlety na pět zajímavých hřbitovů opředených legendami

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Lesní hřbitov v obci Hluboké nedaleko Náměště nad Oslavou se pyšní titulem nejmenšího hřbitova v Česku. | foto: Kudy z nudy

Strašidelné prohlídky s tajuplnými světýlky, strašidly a zářícími dýněmi přenecháme jiným a nabídneme vám akce jiného stylu – například výstavu, která podrobně představuje Malostranský hřbitov, jednu z unikátních památek Prahy 5.

Malostranský hřbitov a výstava v Portheimce

Letos v létě se po více než patnácti letech znovu otevřely brány Malostranského hřbitova, který prošel náročnou revitalizací. Ačkoli na Malou Stranu je to od hřbitova v pražských Košířích trochu z ruky, jméno sedí: Malostranský se mu říká proto, že se sem pohřbívali hlavně obyvatelé čtvrti pod Pražským hradem. Poslední odpočinek tu našli například barokní stavitelé Dientzenhoferové nebo pražský průmyslník František Ringhoffer.

Malostranský hřbitov v Praze se znovu otevřel po dlouhých patnácti letech.

Malostranský hřbitov v Praze se znovu otevřel po dlouhých patnácti letech.

Pozornost přitahuje také hrob svaté holčičky, obestřený smutnou vzpomínkou na pětiletou Aničku, která zemřela po pádu z okna. S ní i s dalšími pozoruhodnými místy překvapivě rozsáhlého hřbitova se seznámíte na výstavě o zapomenuté památce, která v pondělí 24. října začíná ve smíchovské Galerii Portheimka – mimochodem v budově, kterou v roce 1728 postavil Kilián Ignác Dientzenhofer pro svoji rodinu jako letní sídlo. Výstava končí v neděli 27. listopadu.

Hřbitov na Křížovém vrchu v Moravské Třebové

Nad Moravskou Třebovou se vypíná Křížový vrch s hřbitovním kostelem Povýšení sv. Kříže, křížovou cestou, kalvárií a hřbitovem. Podobně slavný jako náhrobek svaté holčičky je hrob Anny Gromesové, opředený legendou o nešťastné lásce. Zamiloval se do ní syn moravskotřebovského starosty Josef Herkner, ale rodiče ji provdali za jiného. Záhy poté Anna zemřela; její milý prý ještě té noci vyzvedl její tělo z hrobu a pohřbil je na své zahradě zabalené do plátna a květin.

Jeden z nejromantičtějších příběhů o nešťastné lásce se točí kolem hřbitova na Křížovém vrchu v Moravské Třebové.

Jeden z nejromantičtějších příběhů o nešťastné lásce se točí kolem hřbitova na Křížovém vrchu v Moravské Třebové.

Po sto letech zůstala jen legenda, o to větší však bylo překvapení, když roku 1924 byl hrob Gromesových na hřbitově otevřen a Annina rakev byla prázdná. O deset let později se při práci v lomu na úbočí Křížového vrchu, kde měla být Herknerova zahrada, objevila pohřbená kostra ženy, zabalená ve zbytcích černého sukna. Příbuzní ji nechali opět pochovat do rodinného hrobu; na mramorové desce jsou uvedena data obou pohřbů, vedle pak stojí socha nazývaná Plačící Anička.

Pražskými Olšanskými hřbitovy po naučné stezce

Největší pražské pohřebiště má rozlohu více než 50 hektarů a poslední odpočinek tu našly přibližně dva miliony mrtvých. Výstavu sice Olšanské hřbitovy nenabízejí, zato jsou tak rozlehlé, že jimi vede naučná stezka. Morový hřbitov coby předchůdce dnešního areálu připomínají sv. Roch, Šebestián a Rozálie, jimž je zasvěcena kaple v rohu Olšanského náměstí; právě u ní stezka začíná.

Dušičky lákají k výletům na některý ze zajímavých hřbitovů.

Dušičky lákají k výletům na některý ze zajímavých hřbitovů.

Trasu a její délku si můžete zvolit sami, protože panely jsou rozmístěny podél cest mezi hroby a stezka se stále rozšiřuje podle toho, jak se postupně mapuje celý hřbitov včetně prastarých a dnes už často nečitelných náhrobků. Dušičkovou svíčku můžete zapálit třeba na hrobě Václava Matěje Krameria, Vladimíra Menšíka, Karla Černocha, Josefa Jungmanna, Františka Ženíška, Rudolfa Hrušínského, Woskovce a Wericha či Josefa Fanty.

Nejmenší hřbitov v Česku

Protipólem Olšanských hřbitovů v Praze či Ústředního hřbitova v Brně, který je s rozlohou 56 hektarů vůbec největším pohřebištěm v Česku, vyvažují malé venkovské hřbitůvky. Tím nejmenším z nejmenších je prý malý lesní hřbitov se sedmi hroby a rozměry přibližně 10 x 10 metrů, který se nalézá na kraji lesa Chvoňka v obci Hluboké nedaleko Náměště nad Oslavou. Za nejmenší hřbitov v Česku jej roku 2007 označila Agentura Dobrý den.

Nejkrásnější hřbitov?

Z barokního hřbitova ve Střílkách se otvírají působivé výhledy do okolí.

Z barokního hřbitova ve Střílkách se otvírají působivé výhledy do okolí.

Možná je to právě ten u vás, na kterém odpočívají vaši blízcí, možná některý z řady židovských hřbitovů. Nekorunovaným králem tuzemských pohřebišť je však barokní hřbitov ve Střílkách, obci na úbočí Chřibů. Patří spíš mezi menší hřbitovy, ale o to je impozantnější, ať už posuzujeme pravidelný půdorys, impozantní kapli, bohatou sochařskou výzdobou nebo originální koncepci. Také střílecký hřbitov, považovaný za skvost stavitelského a sochařského barokního umění, má svou Annu se smutným osudem. Obraz sv. Anny od akademického malíře Jaroslava Verise totiž zpodobňuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku Annu Černou, která zemřela v roce 1936 ve věku devětadvaceti let.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!





Hlavní zprávy

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.