Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dům pokladů v brdském lese

  15:18aktualizováno  15:18
Asi málokdo by čekal, že drobný domek, schoulený za narezlými vraty na okraji vesničky Vysoká u Příbrami, ukrývá opravdové poklady. Ale je tomu skutečně tak. Ocení je zejména ti, jimž učarovala hudba Antonína Dvořáka. Že dům, zpola zahalený v zeleni, má něco společného se slavným hudebním skladatelem, napoví už nápis, vyvedený plechovými písmeny na vnější fasádě: Vila Rusalka. Ano, právě tady trávil legendární hudebník po řadu roků letní období, tady složil svá nejznámější díla. A právě toto místo se v posledních letech stává Mekkou Dvořákových příznivců a obdivovatelů z celého světa.

Pojďme nyní vstoupit ve stopách velkého muže dovnitř a prohlédnout si ony "poklady" pěkně zblízka. Máme štěstí, unikátní dům je stále v majetku Dvořákovy rodiny, a tak nás bude provázet paní Věra Johnová, vnučka a dnes nejstarší žijící potomek velkého skladatele. "Dvořák tu byl velmi spokojený a šťastný," říká čiperná stařenka a ochotně odpovídá na všetečné dotazy. I přes svůj pokročilý věk si dobře pamatuje množství podrobností a ke každému předmětu v domě přidá krátkou historku.

V přízemní obytné místnosti Antonín Dvořák jedl a odpočíval. "Snažíme se to tady stále udržovat v původním stavu," vysvětluje skladatelova vnučka. "I když většina nynějšího nábytku sem byla přivezena z pražského bytu v Žitné ulici až po jeho smrti," dodává. A je třeba říci, že záměr se daří nad očekávání. Všechno je dobové, autentické. Včetně atmosféry. Jako by si mistr jen odskočil do své oblíbené hospůdky U Fenclů na pár "pěnivců" a každou chvíli ho čekali zpátky k večeři.

Iluze přenosu v čase okamžitě zmizí, jakmile nahlédnete do knihy návštěvníků, ležící na dřevěném stolku v rohu. Zápisy jsou povážlivě čerstvé. "Právě před týdnem tu byli z londýnské Společnosti pro českou a slovenskou hudbu," vybavuje si stará paní. A ještě něco prozrazují záznamy v knize - příkladně co Dvořák dodnes znamená třeba pro vzdálené Japonsko. "Ano, Japonci přijíždějí pravidelně," potvrzuje paní Johnová.

Strmé dřevěné schody směřují do zdejšího Dvořákova království - jeho pracovny. Vévodí jí Mistrova bysta, přivezená pochopitelně později a zejména, jeho pianino. A spousty fotografií, diplomů, plno památek na skladatelův bohatý život. A také osobní věci, psací stůl s knihovničkou, oděvy a mnoho a mnoho dalšího. Venku slunce docela pálí, v místnosti je i přesto dost sychravo. Proto zřejmě trávil Dvořák v létě spoustu času v dřevěné besídce za domem, která tu dodnes na vysokém kamenném tarasu stojí. "Poslouchal tu ptačí zpěv, ten mu učaroval," říká paní Johnová.

Skladatel v domě často pobýval v letech 1883 až 1904 a napsal tu řadu skladeb. Včetně své asi nejslavnější - Rusalky. Jak už to bývá, do Vysoké ho zavedla náhoda, setkání s hrabětem Václavem Kounicem, za něhož se provdala starší sestra jeho manželky. Kounic si nechal v lese nad Vysokou postavit letní sídlo, pozdně empirovou vilu, kterou místní nazývali zámeček. Právě v něm je nyní stálá muzejní expozice, jež dokumentuje Dvořákův život a dílo.

Svého švagra tu geniální skladatel navštívil poprvé nejspíš v roce 1877 a místo si na první pohled zamiloval. "Stalo se jednou, že se Dvořák vracel do Vysoké ve společnosti svého příbramského přítele a zaníceného muzikanta Bohumila Fidlera. A tehdy vyřkl Fidler kacířská slova - cože prý se mistrovi na té Vysoké vůbec líbí, on že tam nic mimořádného neshledává. 'Mlčte, tomu vy nerozumíte!' vykřikl Dvořák, zamračil se a na kousek cesty zavládlo ticho," líčí Jan Čáka ve své knize Obrázky z Podbrdska historku dokládající, že Dvořák nedal na Vysokou dopustit.

Jezdil sem s rodinou pravidelně každé léto, nejprve bydlíval ve švagrově zámečku, později v roce 1884 od hraběte odkoupil starý ovčín a novější špejchar na východním okraji obce. Od toho dne byl Dvořák na Vysoké opravdu doma. Patrový špejchar nechal přestavět na obytnou budovu, to je dnešní vila Rusalka, a zahradu osázel okrasnými keři podle svých představ. Dvořák zanechal v okolí celou řadu "otisků".

Miloval časné ranní procházky - v jeho stopách se můžete vydat pár kilometrů směrem na Třebsko, po Mistrově nejmilovanější trase. V místním kostele Nanebevzetí P. Marie pak mnohdy usedal k varhanům a doprovázel ranní pobožnost. Po mši se vracel domů velkým obloukem přes lesy a Kounicův zámeček. Měl-li doprovod, muselo se mlčet, neboť pro Dvořáka byla ranní vycházka obdobím, kdy promýšlel své tvůrčí záměry. Však se také po návratu hned zavřel ve své pracovně. Večery trávil slavný skladatel dost často v hospůdce U Fenclů, co stála jen pár kroků od jeho sídla. Tam se scházeli hlavně havíři příbramských dolů, s těmi prý Dvořák, muž, jemuž ležela u nohou Anglie i Amerika, vedl u piva rozpravy o všem možném a nedal se prý moc pobízet ani do patričky karet. Žel, hostinec dnes už nefunguje, budova sice stojí, ale slouží jako obytný dům.

Zhruba půl kilometru od Kounicova zámečku lesní pěšinou po zelené turistické značce naleznete asi nejtajemnější místo spjaté s Dvořákovým působením na Vysoké - Rusalčino jezírko. Místo uprostřed lesa, tiché a zádumčivé, obrostlé bujnými mechy a prostoupené drobnými ostrůvky, skladatele neodolatelně vábilo. Tady přímo pod starým dubem sedával, tady snil o Rusalce, vodníkovi... Tady přišla na svět jeho nejslavnější opera - Rusalka.


Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT:

Vysoká leží asi šest kilometrů jihozápadně od Příbrami. Pokud máte více času, z příbramské čtvrti Zdaboř vychází modrá turistická značka, jež vede většinou lesem a po sedmi kilometrech se vynoří přímo u zámečku nad Vysokou.

PROHLÍDKA:

Prohlídku Dvořákova letního sídla je třeba nejprve domluvit s paní Johnovou telefonicky na jejím příbramském čísle 0306 21 641.

CO JEŠTĚ VIDĚT:

Na fasádu domu umístili dědicové pár let po skladatelově smrti pamětní desku a z podnětu Josefa Suka (měl za ženu Dvořákovu dcerku Otylku) i nápis Rusalka. V 50. letech přibyla busta Antonína Dvořáka od sochaře Jindřicha Říhy. Dům leží kousek od silnice, před ním stojí Dvořákův pomník s názvy nejslavnějších děl. V někdejším Kounicově zámečku, dnešním Památníku Antonína Dvořáka, otevřeli 12. května Galerii Václava Kounice, v níž je nyní přístupná výstava Století Rusalky, obsahující dokumenty z období premiéry této opery právě před sto lety.


Autor:




Nejčtenější

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.