Dům na nábřeží je svědkem zašlých dob

Tamara Ter-Egizarjanová si prohlíží lupou ručně psané stránky se záznamy o tajemném domě v Moskvě, které uchovává celá desetiletí. Pak jmenuje některé známé osobnosti. "Chruščov tu žil předtím, než se stal státním vůdcem, a Kosygin také," říká o premiérovi z Brežněvovy éry.

"Bydlel tady i slavný pilot (Nikolaj) Kamanin, který trénoval kosmonauty. A rovněž Alexej Stachanov," vzpomíná na vzorného komunistického pracovníka, který proslul horlivostí v uhelné šachtě a jehož jméno je spojeno s produktivitou práce. "Ten ale moc pil, stejně jako jeho žena a dcera," nesouhlasně potřásá hlavou 93letá Arménka.

Nikde jinde v Moskvě se tak jasně nezračí vrtkavý osud Ruska v uplynulých 70 letech jako právě v "Domě na nábřeží", rozsáhlém bloku, stojícím coby kamenem dohodil od Kremlu za řekou. Byl otevřen v roce 1931 jako exkluzívní bydlení pro vládnoucí Stalinovu elitu a jeho osazenstvo osobně schvaloval kremelský šéf. Byla to však i ukázka architektury té doby.

Krátce nato se desetipatrová luxusní budova stala domem hrůzy, když přepadové komando na Stalinův rozkaz - často uprostřed noci - odváželo její obyvatele do vězeňských táborů.  Jen málo lidí zná tajemství Domu na nábřeží lépe než drobná paní Ter-Egizarjanová, která tu žila od roku 1934 ve stejném bytě. "Byla to hrozná doba," říká o čistkách, které vyvrcholily v roce 1937, kdy tajná policie NKVD, předchůdkyně KGB, houfně zatýkala lidi a celé rodiny.

"Přicházeli v noci, kdy neměli svědky. Viděli jste zapečetěné dveře sousedů a bylo vám jasné, že byli odvedeni," říká. V jejím vážném hlase se mísí hrdost se smutkem. "V tomhle domě žili nejslavnější lidé naší země," prohlašuje Ter-Egizarjanová, která vděčí za svůj byt úspěšnému bratrovi ve státních službách. "Žilo tu 100 ministrů a 150 náměstků ministrů. Bydleli tu samozřejmě i maršálové jako (Ivan) Bagramjan a (Georgij) Žukov," připomíná dva legendární sovětské velitele z druhé světové války.

Krátce zde žila Stalinova dcera Světlana Alilujevová a také šéf Stalinovy tajné policie Lavrentij Berija. A rovněž skladatel sovětské hymny Alexandr Alexandrov.  Mnozí přežili Stalinovy čistky a po diktátorově smrti v roce 1953 pokračovali v úspěšné kariéře. Podle muzejních záznamů však tu bylo v temných 30. a 40. letech označeno za "nepřátele lidu" a zatčeno 700 činitelů a jejich příbuzných.

Ter-Egizarjanová, zabalená ve vlněném šálu, mluví ve svém dvoupokojovém bytě ve vchodu číslo 25 o luxusu, který v domě panoval poté, co ho převzala Stalinova nomenklatura. "Dovedete si představit, co znamenalo mít tekoucí vodu? Tenkrát nebyla ani v Kremlu. Jako by z kohoutku teklo šampaňské."  Ráj se však brzy změnil v peklo. Normální lidé v pochmurné předválečné Moskvě neměli soucit se zhýčkanou elitou, proti níž Stalin obrátil svou zášť.

Před každým vchodem do Domu na nábřeží s více než 500 byty bylo stanoviště NKVD. Obyvatelé si už uvědomovali, že tito strážci byli ve skutečnosti jejich žalářníky. "Nic jste před nimi neskryli. Měli všechno zapsané - kdo vás navštívil, kdy přišel, kdy odešel," říká stará paní. Měli duplikáty všech klíčů a často čekali na obyvatele bytu, až se vrátí domů. "Potkali jste ženu, jak venčila psa. Rádi byste se jí zeptali, kde je muž, který vždycky chodil se psem. Ale bylo příliš nebezpečné se na něco ptát nebo projevit zájem."

Neúprosné zatýkání ničilo osazenstvo domu. Ve vchodu číslo 14 mu unikly snad jen čtyři rodiny z dvaceti. Mezi nejslavnějšími oběťmi byli sovětský maršál a vojenský stratég Michail Tuchačevskij a jeho žena. Mnozí jiní nebyli tak známí, například námořní velitel Romuald Muklevič a jeho manželka nebo novinář Michail Kolcov. Všichni byli zastřeleni.

Když velké apartmány přišly o své obyvatele, změnily se v běžné "komunální byty" pro několik rodin. Přesto však je tento dům se svou tragickou minulostí pro Moskvany mimořádným místem. U vchodů visí pamětní desky připomínající jeho slavné obyvatele. Dům na nábřeží je tématem knih, divadelních her a filmů a také jeho název byl převzat z románu sovětského spisovatele Jurije Trifonova, který tu žil. Když mu bylo dvanáct, zastřelili mu otce.

O sedmdesát let později, v Putinově Rusku, je Dům na nábřeží řeky Moskvy s nádherným výhledem na Kreml na prodej. Byt stojí až 300.000 dolarů. Stěhují se tam "noví Rusové" a vlivní lidé ze Západu. Nad domem se otáčí gigantický znak automobilky Mercedes, svědek měnících se časů. Stalin se musí obracet v hrobě.