Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dublin: kudy kráčel James Joyce

  0:05aktualizováno  0:05
- Majestátní věž Martello už po dvě století poctivě stráží irské pobřeží u Sandycove. Kdo četl Odyssea od Jamese Joyce, tomu se při pohledu na ni až podivuhodně snadno vybaví úvodní scéna románu: Statný Buck Mulligan vrávoravě sestupuje po točitých schodech, drží misku s mydlinami, zrcátko a břitvu. Začíná se holit a během této bohulibé činnosti se fanfaronsky posmívá ospalému Štěpánu Dedalovi truchlícímu nad smrtí matky.
O pětadevadesát let později tu nikdo nevykřikuje slova o "jezovitských strašpytlech." Žulová věž mlčí, jako by pohroužena sama v sebe. Jen mořské vlny bičují kamenité pobřeží se stejnou urputností jako onoho 9. září 1904, kdy se v Sandycove geniální spisovatel objevil. Drobně mží. Okolní vilky obalila hustá pavučina krémově mléčné mlhy. Zádumčivé kulaté stavbě zbudované na skále v roce 1804, aby čelila hrozící invazi Napoleona, je to zjevně úplně fuk. James Joyce, příští mág světové literatury, v pobřežní pevnůstce vzdálené pár kilometrů od Dublinu strávil šest dnů ve společnosti kamaráda z "mokré čtvrti", básníka Olivera Gogartyho. Toho později učinil nesmrtelným v Odysseovi, možná nejslavnějším románu všech dob, kde ho vylíčil jako "důstojného Bucka Mulligana" hovořícího se Štěpánem Dedalem, jenž představoval Joyce samého. Jak dokládají dobové fotografie, okolí věže se od té doby příliš nezměnilo, byť drobnou vesničku Sandycove již dostihl rozpínající se Dublin. "Silnice nebyla asfaltová, domků tady pravda tolik nebylo, ale jinak všechno sedí," tvrdí Christy Nolanová, která na pobřeží venčí statného setra. "Tady kolem se Joyce jistě procházel a možná promýšlel rafinované zápletky budoucího románu. Ze zdejších útesů vyhlížel i na protější ostrůvek," ukazuje její vytáhlý manžel na nedaleký proužek zeleně. Z věže je teď muzeum Jamese Joyce, otevřené je však jen od dubna do října. Kromě autorových rukopisů a fotografií tam můžete spatřit třeba jeho kytaru, tabatěrku nebo kravatu, již věnoval Samuelu Beckettovi. Ač při poryvech větru naskakuje husí kůže, místní otužilci se už scházejí k pravidelné ranní koupeli. Stejně jako jejich dědové před stovkou let. Uzounkému místečku pod věží, kde se dá sejít k moři, tady říkají "koupaliště 40 kroků". "Vsadím se, že tu plavával i sám Joyce," říká pyšně podsaditý chlapík a rychlými pohyby ručníku si tře zarudlá záda. Mýtus Jamese Joyce je v Irsku a zvláště v Dublinu dodnes přinejmenším stejně silný jako v Praze fluidum Franze Kafky. A mezi návštěvníky irské metropole se pořád najde řada takových, jejichž jediným zájmem je vše, co se nějak dotýká proslulého mistra slova a jeho stěžejního díla Odysseus. I pro ty méně posedlé pak může být vrcholně vzrušující spatřit na vlastní oči třeba místa, jimiž 16. června 1904 během své jednodenní legendární anabáze prošel Leopold Bloom, ústřední postava Odyssea. "I když se Dublin značně změnil, překvapivě mnoho budov, k nimž se vážou příběhy Jamese Joycea či jeho románových hrdinů, dosud stojí," říká student Martin McDonald, který vypomáhá ve zdejším Centru Jamese Joyce. "A co je podstatné," doplňuje ho kurátor Robert Nicholson, "ani rozsáhlé demolice nezničily magickou atmosféru Dublinu." Ideálním místem pro start toulek po stopách velkého literáta je georgiánský dům z červených cihel na 35 North Great George's Street, necelých 300 metrů od severního konce O'Connellovy třídy, dublinského Václaváku. Sídlí zde Centrum Jamese Joyce ukrývající řadu památek, které "joyceologové" prostě musí vidět. "Ročně k nám přichází na 50 000 lidí, převážně cizinců," chlubí se Ken Monaghan, ředitel Centra, který je Joyceovým synovcem. "Vloni jsme tu měli návštěvníky z 95 zemí světa včetně tří mladých Mongolů," říká v bohatě vybavené knihovně. Podkladů pro zájemce tu mají přehršle, ale málo platné, všechno je příliš "studené" a instruktážní. Nejvyšší čas vyrazit do "terénu". "Tato oblast Dublinu, ulice kolem Parnell Square, si asi nejlépe udržela charakter zástavby z počátku století, atmosféru Joyceova Dublinu," vysvětluje McDonald. Jen pár kroků od Centra, na Eccles Street č. 7, stávalo románové bydliště Leopolda a Molly Bloomových, hlavních postav Odyssea. "Bohužel, dům v 70. letech odstřelili, překážel rozšíření blízké nemocnice," míní McDonald. Budete-li mít štěstí, zaslechnete tu zvony blízkého protestantského kostela sv. Jiří, stejné, jaké zněly Bloomovi onoho 16. června ráno, když se vydal zakoupit ledvinky ke snídani pro Molly. Nedaleko na Lincoln Place pak přijde na řadu přímo kultovní záležitost, slavný drogistický krámek U Swenyho. Dodnes si podržel původní název. "Je to zřejmá daň Joyceově slávě," míní McDonald. Právě tady totiž Bloom "vdechoval čpavý pach léků" a zakoupil citronové mýdlo. "Kolikrát mi z toho jde hlava kolem. Vnikne sem dav cizinců a všichni chtějí jen citronové mýdlo. Je to blázinec," mává rukou jeden z prodavačů, jemuž se věhlas obchodu zjevně moc nezamlouvá. Pomalu by to chtělo pauzičku na osvěžení, co říkáte? Ovšem jedině a pouze v pubu Davy Byrneho na Duke Street č. 21. Dnes je sice poněkud drahý a snobský, je to však nejslavnější irský lokál spojený s Joycem, který tu do sebe obrátil nejednoho jamesona. A hladový Bloom si zde na své pouti Dublinem poručil sendvič s gorgonzolou a spláchl ho sklenicí burgunského. Platil sedm pencí. O století později můžete zasednout ve stejném hostinci a objednat si i stejné jídlo. Ale pozor! "Bloomovo menu letos stojí osm liber. Byznys je byznys," říká Frank Doyle, manažer baru, a kříží ruce na prsou. Stejně nevyhnutelná je pro poutníka v Joyceových stopách i návštěva Glasnevinského hřbitova, kde odpočívají věčným spánkem jeho rodiče, John Stanislaus a Mary Jane. Ale i řady dalších míst: někdejšího koncertního sálu na dnešní Pearse Street (dnes sídlo divadla Academy a řady obchodů), kde Joyce 27. srpna 1904 zpíval po boku slavného irského tenora Johna McCormacka, Newman House ve svěžím zeleném parku St. Stephen's Green, kde spisovatel studoval, nebo honosné budovy Národní knihovny na Kildare Street, jejíž čítárny znal Joyce, knihomol par excellence, více než důvěrně. Už asi tušíte,že ve stopách irského velikána by se po Dublinu dalo bloudit ještě hodně dlouho, však ho měl taky prochozený jako málokdo. Ale pomalu se stmívá. Nejvyšší čas zapadnout do některého z vyhlášených pubů. Družní Irové se už ke slavnému krajanovi nechovají macešsky, naopak, jsou na něj patřičně hrdí. Máloco je u sklenice piva potěší víc než zájem o Jamese Joyce.

JOYCE, ODYSSEUS A BLOOMSDAY

Po celém světě fungují desítky, možná stovky společností přátel Jamese Joyce. Tento kontroverzní irský spisovatel, pro mnohé vůbec největší prozaik 20. století, své ctitele dál doslova elektrizuje. Jeho stěžejní román Odysseus se pro ně stal moderní biblí. Jde o nepřeberně bohatý text s množstvím tajemných rébusů a hříček, o němž i mnozí vzdělanci přiznali, že ho nedočetli. Joyce ho psal v exilu. Snad právě proto je jednou velkou vzpomínkou na rodný Dublin. Osu románu tvoří osudy spisovatele Štěpána Dedala, postavy se silnými autobiografickými rysy, a dále typického Dubliňana pana Leopolda Blooma. Právě on je oním karikovaným Odysseem, jeho banální pochůzky po městě představují moderní obdobu mytického putování řeckého krále. Celý děj románu probíhá nejen v jediném městě, nýbrž i v jediném dni 16. června 1904. Tento den dnes Joyceovi fanoušci na celém světě slaví jako Bloomsday. V Dublinu vloni trvaly oslavy celý týden. Někteří hledí na Bloomsday i kriticky. Básník Seamus Heaney vždy 16. června opouští Dublin na protest proti "orgiím obžerství", kdy se tisíce lidí, kteří nevědí o Joyceovi nic, obléknou do dobových kostýmů a papouškují úryvky z Odyssea. "Nijak nepochybuji o tom, že Joyce by tím jarmarkem pohrdal," říká.
(kro)

Věž v Sandycove, v níž Joyce strávil v roce 1904 šest dnů.

Autor:




Nejčtenější

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.