Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Drsné Krušnohoří skrývá staré doly i renesanční skvosty

  11:00aktualizováno  11:00
Horní Blatná je jedním z nejvýše položených českých měst. V okolní drsné přírodě a krajině Krušných hor nabízí pozoruhodné historické a technické památky i spoustu tipů na hezké výlety v kteroukoli roční dobu.

Sestup do horní Vlčí jámy, kde se až do léta drží sníh | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapku

Architektonická perla vysoko v horách

Horní Blatná na mapě připomíná spíše vesnici, ale ani dnes nezapře svůj starobylý původ středověkého, poměrně mladého hornického města. Založena byla v roce 1532 v době zvýšené poptávky po cínu. Lokalita pro výstavbu přitom nebyla vybrána náhodou – v okolí se už minimálně dvě století předtím rýžoval minerál cínovec (kassiterit - SnO2).

Najdete tady řadu zachovalých historických goticko-renesančních a barokních domů rozmístěných v pravidelné původní pravoúhlé zástavbě. Zajímavostí je, že Horní Blatná patřila kdysi Sasku a k Čechám byla připojena až roku 1547. O rok později se stala královským horním městem.

Dominantu tvoří kostel sv. Vavřince z roku 1754 s věží z let 1605-07. V ní sídlil kdysi věžník, pozorující celou obec, aby hlásil vznikající požár a jiná nebezpečí. Dnes zde najdete malou uměleckou galerii. Jedním z nejvyhledávanějších a nejhezčích domů je současné sídlo městského muzea, nesoucí na portálu letopočet 1754.

Horní Blatná

Horní Blatná na pláních Krušných hor

Slavné doby cínu

Z Horní Blatné se vydáme po stopách středověkého dobývání cínu, kterých je v okolí bezpočet. Jsou to hlavně hojné odvaly a propadliny, v údolích na místech někdejších rýžovisek se vyskytují vyvýšené sejpy.

Ojedinělým technickým dílem, které je od roku 1981 národní kulturní památkou, je tzv. Blatenský příkop. Jde o 12 km dlouhý umělý kanál, který přiváděl z rašelinišť v okolí Božího Daru vodu na pohon důlních strojů. Postavili ho blatenští těžaři v letech 1540 až 1554 podle plánu Štěpána Lenka.

Blatenský příkop

Blatenský příkop
Foto: Oldřich Motyčka

Přes doly kolem Vlčích jam na rozhlednu

Spoustu zajímavých informací o těžbě cínu v Krušných horách včetně např. modelů těžních strojů si můžete prohlédnout v Městském muzeu v Horní Blatné. Odtud ale stojí za to vypravit se do terénu na zhruba 4,5 km dlouhou naučnou stezku. Ta vede přímo z muzea vzhůru na úbočí Blatenského vrchu, který byl v minulosti centrem těžby.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Východiskem prakticky ze všech směrů jsou Karlovy Vary, vzdálené přímou čarou cca 20 km, po komunikacích však mnohem více.  Z Karlových Varů buď vlakem (lokálkou) směr Potůčky nebo po silnici směr Nejdek a Horní Blatná.

Vše o cínu a dolech v muzeu

Komplexní historický obraz o hornictví v okolí Horní Blatné podává místní městské muzeum, kde je umístěna stálá expozice věnovaná těžbě cínu v jihozápadní části Krušných hor.

Návštěvníci se tady mohou seznámit s významem cínu pro hospodářství českého státu v minulosti a jeho těžbou v okolních rudných revírech. K vidění jsou také modely těžních strojů a výrobky z cínu.

Exponáty doplňuje bohatý obrazový i textový materiál, nechybí mapa s rozmístěním bývalých důlních děl.

Není přitom zapomenuto ani na další rudy, které se v okolí Horní Blatné těžily. Kromě cínovce to byly především rudy kobaltu, z nichž se získávala modrá barva pro dekoraci uměleckých předmětů, která putovala převážně na nizozemské trhy. Porcelán a keramiku zdobené kobaltovými barvami lze spolu s drobnými cínovými výrobky zakoupit  jako upomínkový předmět.


Nejvýznamnějším dolem v oblasti byl důl Wolfgang činný od roku 1532. Památkou na něj jsou dvě turisticky atraktivní a vyhledávané skalní rozsedliny zvané Vlčí jámy. Vznikly propadnutím stropů podzemních komor, které zůstaly po vytěžené rudě. První rozsedlina je 120 m dlouhá a 15 m široká, v jejích kolmých skalních stěnách jsou patrny zbytky starých důlních chodeb a větracích komínů.

Druhá rozsedlina je podstatně užší a na jejím dně, ukrytém před slunečními paprsky, se udržuje až do pokročilého léta sníh. Vypráví se, že po bitvě u Lipska mezi Napoleonem a spojenými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska, se odtud na několika vozech odvážel led do vojenských lazaretů. Vlčí jámy jsou chráněnou přírodní památkou.

Horní Blatná

Horní Blatná od okraje Vlčích jam

K putování po hornických zajímavostech v okolí Horní Blatné patří i výstup na 1010 metrů vysoký Blatenský vrch s rozhlednou, jehož plochý vrchol se nachází asi 400 m od okraje Vlčích jam.

Za unikátnímí technickými památkami na skok do Německa

Pokud rádi nakupujete, můžete se zastavit zhruba 6 km od Horní Blatné v Potůčkách. Je to jedno z největších obchodních center Krušných hor přímo na státní hranici s Německem. V nevelké obci trvale žije 360 obyvatel, ale na místních tržnicích a obchodech prodává okolo 1500 prodejců.

Jestli vám ale tržnice nic neříkají, raději se obci vyhněte a zamiřte přes hraniční přechod rovnou do Johanngeorgenstadtu. Tohle staré saské hornické město, které založili čeští horníci-exulanti, vyhnaní po třicetileté válce, nabízí řadu pozoruhodných technických památek.

Jednou z nich je bývalá cechovna štoly Frisch Glück, ozdobená tradiční hornickou zvonicí. Její budova je zároveň vstupem do dolu, kde si můžete prohlédnout podzemní prostory s ukázkami vývoje důlní techniky. Vzhledem ke zvýšené radioaktivitě v dole se nedoporučuje vstup těhotným a děti se smějí prohlídky zúčastnit pouze se svolením a v doprovodu rodičů.

Zdejší žíly obsahovaly hlavně rudy železa a stříbra, dále také cínu, kobaltu, niklu, vizmutu a uranu. Právě díky posledně jmenovanému chemickému prvku se Johangeorgenstadt po druhé světové válce za asistence sovětských odborníků rozrostl v průmyslové město panelákového typu.

Johangeorgenstadt

Žentourový těžní stroj

Další atrakcí města je žentourový těžní stroj nad bývalým dolem Neu Leipziger Glück, který poháněl kůň a sloužil k čerpání vody z hloubky 140 m. Fungoval až do první světové války a v roce 1921 se stal technickou památkou. Bohužel východoněmecký socialismus mu přinesl zkázu. V 90.letech se ale nakonec postavil a zprovoznil znovu včetně mechanického zařízení.

Návštěvníci ojedinělého muzea se mohou o víkendech seznámit s činností důlního stroje v původní podobě, včetně koňského pohonu. Kruhové dráze pohybu koně je uzpůsoben i půdorys neobvyklé budovy s jehlancovou střechou.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.