Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Drsná tajga v Česku: nejopuštěnější z opuštěných

  12:25aktualizováno  15:12
Drsná, tajuplná, opuštěná a pochmurná krajina, oplývající neporušenou přírodou, uniká dosud pozornosti velké části české veřejnosti. Najdete ji v západních Čechách pod názvem Slavkovský les.
Skalisko U tří křížů (817 m) uprostřed Slavkovského lesa

Skalisko U tří křížů (817 m) uprostřed Slavkovského lesa | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

 


Osobitou atmosféru vyzařuje krajina Slavkovského lesa vyplňující pomyslný "lázeňský trojúhelník" na západě Čech. Zalesněná, bažinami posetá a minerálními prameny protkaná náhorní plošina s chladným a vlhkým klimatem zaujme v prvé řadě svou neobydleností.

Od jednotlivých lidských sídel vás dělí dlouhé kilometry putování. Malé, poloopuštěné vesničky, na které narazíte, působí jakoby z jiného světa – světa, jemuž se vyhnuly peníze, reklamy, ekonomický růst i shon a spěch dnešní neklidné doby.

Rodiště západočeských kyselek

Slavkovský les mezi Mariánskými Lázněmi, Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi připomíná svými pláněmi, bažinami, rašeliništi a lesy v mnohém Šumavu. Liší se však jedním osobitým přírodním fenoménem – prameny minerálních vod neboli kyselek. Ty zde vyvěrají na mnoha místech z větších či menších hloubek a představují vzpomínku na dávné doby vulkanické minulosti západních Čech.

V podstatě se dá říci, že bažiny Slavkovského lesa živí svou vodou proslulé léčivé prameny v Mariánských Lázních.

Od Šumavy se Slavkovský les liší také výrazně pestřejším horninovým podložím, které má vliv na bohatší květenu. Unikátní jsou především ostrůvkovité lokality hadcových skalek tu a tam vystupující v krajině, hostící řadu endemických druhů. Mezi kytky, které zvlášť potěší oko, patří upolín, kosatec a prha arnika, jež se dostala do znaku Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.



Vývěr kyselky u obce Prameny
VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE

Výletní místo Kladská

Asi nejnavštěvovanějším místem Slavkovského lesa je lokalita Kladská, přístupná autobusovou linkou z Mariánských Lázní. Na okraji louky se k lesu přimykají nádherné dřevěné stavby v alpském stylu z druhé poloviny 19. století: lovecký zámeček a stylová hospoda U tetřeva, kde si můžete vybrat některou z mnoha zvěřinových specialit. Ceny však nejsou vzhledem k blízkosti Mariánských Lázní příliš lidové.

Na druhé straně však kupodivu ani blízkost vyhlášeného lázeňského centra nezpůsobuje přelidnění této krásné lokality – i v době vrcholné turistické sezóny kolem poledne je tu klid a netrousí se tudy žádné davy.

Přírodní kulisu Kladské vytváří tmavá hladina Kladského rybníka, jehož břehy zvolna přecházejí do močálů a rašelinišť s příznačným názvem Tajga. Kolem jeho břehu vede okružní, necelé 2 km dlouhá naučná stezka po nově zrekonstruovaném dřevěném chodníku. Kladský rybník byl vybudován ve středověku zároveň s umělým, 26 km dlouhým kanálem Dlouhá stoka, který z něj vytéká. Dlouhá stoka odváděla vodu až k dolům v okolí Horního Slavkova, kde se využívala k pohonu strojů.



Kladský rybník

Když se ze vzkvétajících domů stanou terče... 

Opuštěný ráz vtisknul Slavkovskému lesu hlavně odsun Němců po druhé světové válce. Tak zaniklo mnoho obcí jako např. Krásná Lípa, Litrbachy-Čistá, Smrkovec, Třídomí, Vítkov, Vranov... Na území mnoha kdysi vzkvétajících vesniček potom v letech 1946 - 1948 vznikl výcvikový prostor "Vojenský újezd Prameny". Dílo zkázy bylo dokonáno, opuštěné objekty, domy, ale například i zámek poblíž Krásné Lípy, se staly terči dělostřelecké palby.

Vzhůru k pramenům

Z Kladské, kde lze dobře zaparkovat auto, se nabízí řada výletů do okolí. V parném létě jistě nejvíce potěší prameny minerálních vod. K těm můžete vyrazit například do blízké vesnice s výmluvným názvem Prameny. Kdysi v této malé obci fungovaly i lázně, dnes jsou z nich však jenom ruiny.

Z několika pramenů je dnes k volnému použití Obecní pramen za mostem přes potok naproti horní autobusové zastávce. Chutná znamenitě! Kdybyste ho náhodou nenašli, pak dole ve vesnici narazíte v penzionu na pramen poslední záchrany – Gambrinus.

Další osvěžující pramen odlišné chuti – Farská kyselka - vyvěrá 4 km jižně a dostanete se k ní z Pramenů po modré značce. Přírodní vývěr v podobě rezavého kruhového bahniště uprostřed lesa je o pár metrů vedle podchycen a sveden do jímky v dřevěném altánku.

Po posilnění železitou kyselkou se pak můžete vypravit o půl kilometru dál a bez obav a v plné síle vkročit do přírodní rezervace s nevábně znějícím názvem Smraďoch. Pojmenování je skutečně zcela na místě, jelikož z jezírka v rašeliništi uniká směs plynů s převažujícím sirovodíkem, který nelze nezaregistrovat ani při silné rýmě. Budete-li se držet dřevěného povalového chodníku naučné stezky, neměl by vám však uškodit ani sirovodík ani masožravé rostliny, které v rezervaci čekají na svou kořist...



Přirozený vývěr Farské kyselky

Pozor na bolševník!

Při toulkách Slavkovským lesem se kromě řady běžných i méně známých kytek určitě setkáte s bolševníkem velkolepým – cizokrajnou, invazní a prudce jedovatou rostlinou, která doslova zamořuje nekosené louky, okraje lesů, příkopy u cest a břehy potoků.

Více než 2 m vysoká rostlina původem z Kavkazu byla v roce 1862 u nás vysazena na okrasu v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Dnes je pohromou pro ekosystémy v mnoha evropských zemích, jedna rostlina vyprodukuje až 27.000 semen, jejichž klíčivost se uchovává po dobu 8 až 12 let, kořenový systém dosahuje až 3 m hloubky! Kde se objeví bolševník, přestává růst všechno ostatní.

Tekutina z poraněné rostliny způsobuje vážná kožní poranění a dlouho se hojící puchýře, zvlášť nebezpečné je zasažení sliznice. Silně jedovaté jsou i nezralé plody.



Slavkovský les pohlcují porosty bolševníku velkolepého

Může se hodit

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT
Bečov nad Teplou – město v údolí řeky Teplé s dominantní stavbou gotického hradu, který v podhradí přechází do zámku s hezkými zahradami. Symbolem města a hradu je unikátní románský relikviář sv. Maura ze 13. století, nalezený roku 1985 v hradní kapli.

Horní Slavkov – staré hornické město proslavené těžbou cínu, neblaze proslulé v 50. a 60. letech svými koncentračními tábory a těžbou uranu. Cenné historické jádro města (kdysi městská památková rezervace) bylo prakticky celé zničeno panelákovou zástavbou.

Krásno – staré hornické město, proslulé především těžbou cínu. Nad městem na Krásenském vrchu originální kamenná rozhledna ze spirálovitým schodištěm postavená v letech 1933-34 nezaměstnanými.

Rovná – dnes silně chátrající paneláková obec postavená v letech 1967-71 ve snaze znovuosídlit krajinu Slavkovského lesa po odsunu Němců. Jak to dopadlo, je nejlépe přesvědčit se na vlastní oči.

Teplá – významné historické město s velkolepým premonstrátským klášterem, který patřil k nejvýznamnějším v Čechách. Klášterní knihovna obsahuje 100.000 svazků.

JAK SE TAM DOSTAT
Slavkovský les protíná železniční lokálka Karlovy Vary – Mariánské Lázně, vedoucí z velké části překrásným údolím říčky Teplé. Téměř každá zastávka na této železnici se může stát východiskem do popisované oblasti. Autobusové linky zajíždějí do nitra Slavkovského lesa z Mariánských Lázní (jižní část), Sokolova a Karlových Varů (severní část).

MAPY
1 : 50 000 KČT č. 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně

INFORMACE O SLAVKOVSKÉHO LESA
www.sweb.cz/SlavkovskyLes
www.slavkovskyles.cz
www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz

 

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.