Princip je jednoduchý. Američan bydlící v New Yorku právě získal práci v Los Angeles, prodává svůj dům na východním pobřeží a odlétá do hlavního města filmu. Nechce se ale rozloučit se svým plechovým miláčkem, čtyřlitrovým Buickem, který proto svěřuje firmě specializující se na převoz aut. Tu kontaktuje cestovatel, kterého děsí představa čtyř dnů strávených mezi spodinou amerického národa v autobuse Greyhound. Zatímco byznysman za se po čtyřhodinovém letu zabydluje v L.A. a vydělává další dolary, martýrium pozemní cesty několika tisíc mil s radostí podstoupil turista, který po týdnu předá klíčky od auta sekretářce manažera. Příliš jednoduché? Realita není jiná!
V USA funguje několik společností specializujících se na drive away, nad nimiž svoji sítí poboček vyčnívá Autodriveaway Inc. Bez nadsázky se dá říci, že cizími auty můžete projet USA křížem krážem, zejména máte-li dostatek času. Stačí jen trpělivost a vybírat si v nabídce aut a hlavně jejich cílů. Dovezete-li auto z Washingtonu do Nashvillu, tam už na vás třeba čeká limuzína do San Francisca. Zatímco o prázdninách je zájem cestovatelů obvykle vyšší než nabídka osobních vozů, jiná roční období je řidičů spíše nedostatek. Každoroční hlad po cestovatelích tvoří desetitisíce důchodců stěhujících se z chladného severovýchodu na Floridu a na jaře zase opačně.
Autodriveaway na své vlastní internetové stránce má u většiny poboček i seznam aut a jejich cílových destinací. Seznam však bývá leckdy dost zastaralý a je lepší se s pobočkou spojit přímo a domluvit si podrobnosti. Převážet auto může každý starší 21 let s mezinárodním řidičským průkazem. Po vyplnění všech formulářů zaplatíte zálohu 300 dolarů a můžete vyrazit. Auto je plně pojištěno, platíte pouze závady do sta dolarů. Doba, za kterou musíte auto dodat, závisí na vzdálenosti a také náladě vedoucího pobočky. Pro přejezdy z východního na západní pobřeží dostatenete obvykle týden, zvláště při střídání se dá tato vzdálenosti překonat za necelé čtyři dny a zbytek času můžete vyplnit návštěvou turisticky zajímavých míst.
Stanovený maximální počet najetých mílí obvykle umožňuje celkem slušné zajižďky. Při jeho překročení platíte podle smlouvy penále 25 centů za každou míli navíc, v praxi jsou ale majitelé tak rozradostněni shledánáním se svým plechovým miláčkem, že stav tachometru nekontrolují. Za poskytnutí auta se nic neplatí, z vlastní kapsy hradíte pouze směšně levný benzín a také návštěvu myčky před předáním majiteli. S podepsaným dodacím listem pak skočíte jen do nejbližší pobočky, kde vám vrátí v případě bezproblémového doručení zálohu.
Driveaway má pro cestování nesporné výhody. I když není křižování amerického kontinentu tak pohodlné jako ve vypůjčeném autě, kde se nemusíte ohlížet na hodinky ani tachometr, finanční úspora má navrch. Jako příklad můžu uvést cestu z Washingtonu do Albuquerque v Novém Mexiku, kterou jsme absolvovali ve čtyřech a nestála nikoho více jak dvacet dolarů. Ti, co někdy v Americe jeli autem, mi jistě dají za pravdu, že USA jsou na auta zařízená.
Vyřešená je i otázka ubytování. V létě není problém roztáhnout karimatku na jednom z četných dálničních odpočívadel, ve dvouch se dá uvnitř auta vyspat také (i když smlouva s Autodriveaway to zakazuje). A Největším trumfem jsou ale samotná auta. Nepočítejte s nějakými deset let starými herkami, z kterých utíká olej a přehřívá se motor. Takové auto by se nevyplatilo vůbec převážet a proto většinu aut tvoří luxusní značky, které před nedávném sjeli z výrobních pásů.
 |
