Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dříve špionážní ucho, dnes parádní rozhledna. Na nejvyšší vrchol Českého lesa

  6:00aktualizováno  6:00
Domažlicko patří mezi naše nejmalebnější oblasti. Region Chodů tvoří už od nepaměti svébytnou enklávu, tolik odlišnou od zbytku naší vlasti. Kromě tradičních lidových zvyků se tu dochovala i civilizací neporušená příroda příhraničních hvozdů, jimž dominuje nejvyšší vrchol Českého lesa, 1 042 m vysoký Čerchov.

Rozhledna "Kurzova věž" na vrcholu Čerchova | foto: Jan Hocekpro iDNES.cz

Pohnutou historii jednoho z našich nejzápadněji ležících vrcholů silně ovlivnil zejména totalitní režim. Díky své poloze zhruba 2 km od hranic s Německem se Čerchov ocitl v tzv. hraničním pásmu a vstup sem byl přísně zakázán.

Usadila se tam československá armáda a v 70. letech tu vyrostly vojenské objekty i s radiovou věží sloužící k odposlechům a špionážní aktivitě. Kupodivu ani rok 1989 nepřinesl výrazné změny a teprve v roce 1999 byla původní rozhledna konečně navrácena domažlickému Klubu českých turistů. Po nezbytné rekonstrukci se věž, nesoucí jméno jednoho ze zakladatelů KČT Dr. Viléma Kurze, otevřela 16. července roku 2000 pro veřejnost.

Pohled z Čerchova do Bavorska

Pohled z Čerchova do Bavorska, vlevo bývalá vojenská věž

Cesta na vrchol

Nejvyšší hora Čerchov se vypíná na pomezí s Německem a z jejího vrcholu můžeme díky zrekonstruované rozhledně obdivovat kruhový rozhled na českou i německou stranu hor. Výstup můžeme podniknout pěšky a nebo se na něj vydat na kole.

Nejsnazší cesta začíná na parkovišti v Caparticích, odkud jsou to na Čerchov čtyři kilometry po kvalitní zpevněné lesní cestě. Kousek od hlídaného parkoviště se nám objeví náš cíl, vrchol hory s rozhlednou. Pohled si užijte, neboť stoupat budete povětšinou vzrostlým lesem bez možnosti dalších rozhledů.

Červená značka nás dovede až na hezky upravené piknikové místo a rozcestí "Pod Čechovem". Až sem jsme sice nabírali výšku, ale stoupání nebylo tak hrozné. Od rozcestí však pokračuje k vrcholu mnohem strmější "panelka" značená zelenou barvou. Cyklisté tedy budou muset poslední kilometr přeřadit na nejlehčí převod a pěšákům případně pomohou trekkingové hůlky.

Čerchov, na ochozu rozhledny

Čerchov, na ochozu rozhledny

400 metrů nad Chodskem

Odměna za vynaloženou námahu se bohatě zúročí na konci výstupu. Na kulatém vrcholovém palouku se tyčí 25 m vysoká kamenná rozhledna, tzv. Kurzova věž. Z jejího ochozu se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, ležícího zhruba o 400 m níž, a na část Šumavy a Českého lesa.

Minulost vrcholu, využívaného k vojenským účelům, připomíná esteticky odpudivá věž i ruiny vojenských objektů, sloužících až do roku 1990. Však byl také vrchol Čerchova kvůli svému vojensky strategickému významu až do převratu v listopadu 1989 zcela nepřístupný. V jedné z těchto budov najdeme kiosek, kde se můžeme před sestupem občerstvit sušenkou nebo teplým jídlem a v případě nepohody ohřát u kamen.

Výstup od Capartic vede po pohodlné zpevněné cestě

Výstup od Capartic vede po pohodlné zpevněné cestě

Pohled na vrchol Čerchova od Pece

Pohled na vrchol Čerchova od Pece

Cestu zpět můžeme absolvovat po stejné trase, pokud se však nemusíme vracet k autu, rozhodně lze pěšky pokračovat po hřebenu a přejít tak horu od severu k jihu. Tato modře značená historická trasa, zvaná též Hanova stezka, nás provede hezkým pralesem až k rozcestí "Česká studánka" s pramenem a dřevěným altánkem. Odtud nám zbývají do civilizace poslední 3 km (zastávka ČD v České Kubici). Cyklisté zase mohou využít červeně značené cesty, zvané "horizontálka", vedoucí do České Kubice.

Pohled od Pece k jihovýchodu (v pozadí Velký Javor)

Pohled od Pece k jihovýchodu (v pozadí Velký Javor)

Čertův kámen je zásluhou Pavla Pavla znovu viklanem

Jako ideální východiště nejen k výstupu na Čerchov můžeme zvolit osadu Babylon. Nejen že odtud dobře uvidíme na vrchol Čerchova a díky železnici budeme mít dobré spojení do Domažlic i Furthu, ale Babylon se může pyšnit i bohatou minulostí.

Malebná osada s přilehlým stejnojmenným rybníkem byla na počátku 20. století vyhledávaným turistickým cílem české smetánky. Svědčí o tom například honosné vily či dřevěná koupadla postavená u písečných pláží Horního Pařezovského rybníka - Babylonu.

Rybník Babylon s masivem Čerchova v pozadí

Rybník Babylon s masivem Čerchova v pozadí

Náměstí v Domažlicích

Náměstí v Domažlicích

Zajímavý výlet vede k tzv. Čertovu kameni. Vydejte se z Babylonu proti proudu náhonu Teplé Bystřice a po necelém kilometru vás modrá značka přivede k obrovskému viklanu.

Čtyřicetitunový Čertův kámen, který na délku měří asi čtyři metry, bylo možné pouhou rukou rozhýbat ještě v 60. letech 19. století. Jenže pak ho ze žulového lože vyhodili dělníci, kteří pracovali na stavbě nedaleké železniční trati. Dlouho se na tomto stavu nic neměnilo, až loni balvan do původní polohy vrátil Pavel Pavel, muž, který rozhýbal například obří sochy na Velikonočním ostrově.

Viklan "Čertův kámen" ještě před přesunem

Viklan "Čertův kámen" ještě před přesunem

může se hodit

Jak se sem dostat

Domažlicko můžete pohodlně navštívit autem nebo i vlakem. Přímo v obci Babylon je vlaková zastávka – denně zde zastavují mezinárodní vlaky na trase Domažlice – Furth im Wald.

Ubytování

Asi největší výběr hotýlků a penzionů najdete v Domažlicích a v Babylonu. Příjemný je např. penzion Magda v Babylonu – kompletní nabídku pro obec Babylon najdete ZDE.

Restaurace

Doporučit lze například restauraci "U Svatého Jána" v Trhanově s nabídkou typicky českých jídel a s příjemným posezením nad hladinou rybníka. Restauraci najdete i u hlídaného parkoviště v Caparticích – východiště cesty na Čerchov.

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.