Dovoz exotických zvířat - módní fenomém

Hroznýš ve spodním prádle, makak za tričkem, sklípkan v kufru nebo chameleon v kabelce. Takové prázdninové "suvenýry", které celníci běžně nacházejí během prohlídek pasažérů letících z Afriky nebo Jižní Ameriky, si přivážejí lidé propadlí nové vášni: chovu exotických domácích mazlíčků. Jeden příklad za všechny: 19. července zadrželi francouzští celníci na trase vlaku Paříž-Frankfurt nad Mohanem dva cestující s neobvyklým obsahem zavazadel. Ten tvořilo celkem 49 krajt a varanů. Soud bleskurychle potrestal pašeráky třemi roky vězení a pokutou 217 tisíc franků.

Vlastnictví exotických zvířat místo tradičních psů, koček a kanárků představuje opravdový módní fenomén. Turista-sběratel si z cizích krajin jednoduše přiveze to, co mu padne do oka. Kromě toho, že hrozí postupné zničení přirozených sídlišť mnoha zvířat, má tato praxe za důsledek konstantní nárůst počtu ohrožených
druhů. Ty chrání od roku 1973 tzv. Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy flóry a fauny (CITES), ke které k dnešnímu dni přistoupilo 140 zemí.

Dohoda zakazuje obchod s ohroženými druhy, například lidoopy (gorilou, šimpanzem), lemury, pandami, slony, nosorožci, velkými kočkovitými šelmami (gepardem, leopardem, tygrem), mořskými želvami a některými druhy krokodýlů
a plazů. Pro dovoz ostatních zvířat platí přísná pravidla, aby se zamezilo jejich úplnému vyhubení.
   

Ivan Ineich z pařížského Muzea přírodních dějin ale tvrdí, že "seznam ohrožených živočichů by se měl obnovit. Některé druhy jako chameleoni nebo papoušci zajetí špatně snášejí. Lidé se o ně většinou neumějí dobře starat". Chovatelé si svůj omyl často rychle uvědomí a jsou schopni všeho, jen aby se svých exotických společníků zbavili. Když neuspějí v nejbližší ZOO, nechávají je leckde: před dveřmi veterináře, na silnici, v řece... Výsledkem jsou hadi v kanalizaci a opice v lesích či parcích.
   

"Lidé nemyslí ani na případná zdravotní rizika," upozorňuje jeden francouzský epidemiolog. "Na trhu jim někdo nabídne roztomilou opičku, oni ji chtějí zachránit, a neuvědomí si možné následky," dodává. Ze 70. let je známý případ tzv. marburgské
horečky (podle německého města, kde se virus rozšířil), jež se přenesla na člověka z afrických opic a na níž zemřelo několik lidí. Vědci se obávají málo známých exotických virů (převážně typu horečky spojené s krvácením).
   

Proti pašerákům se celníci brání důslednou prevencí. Dříve se někteří pasažéři chtěli vyhnout kontrole tak, že své zavazadlo "zapomněli" v odbavovacím prostoru a letecká společnost jim ho dopravila až domů. Dnes je každý osamocený balík neúprosně podroben prohlídce. Rovněž hlídky Cites nezahálejí a podle inzerátů v novinách se snaží odhalit totožnost pašeráků.