Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dovolená v Tatrách v době krize: bez davů a za slušné ceny

aktualizováno 
Na Slovensku letos dramaticky ubylo turistů, je krize a kvůli zavedení eura je tu prý draho. Před pár týdny jsme se ale přesvědčili, že dovolenou u našich východních sousedů pořídíte zhruba za stejné peníze jako v Česku. Ocenili jsme i méně návštěvníků - fronty na lanovky jsou mnohonásobně kratší.

Slovensko. Pohled ze Ždiaru na Ždiarskou Vidlu a Havran (dva nejvyšší vrcholy Belianských Tatier) | foto: Běla Fialová, iDNES.cz

Turistů na Slovensku opravdu ubylo. Všimnete si toho zejména na hlavních tazích, kde jsou kolony nepoměrně kratší než v minulosti. A tak se vám už zřejmě nepoštěstí, jako nám ještě před rokem, spatřit slovenského policistu, který uprostřed obce jasnými gesty marně vybízí řidiče v pomalu jedoucí koloně k rychlejší jízdě.

Slovensko. Na cestě po rychlostní komunikaci E50, poblíž Liptovského Hrádku

Rychlostní komunikace E50 poblíž Liptovského Hrádku.

Podstatně menší jsou i fronty u pokladen lanovek. Loni například u lanovky, která vás dopraví na Skalnaté pleso nebo ještě o něco výš - až na Lomnický šít, dosahoval čtyřstup čekajících odhadem 200 metrů. Letos, uprostřed července, jste měli před sebou u pokladny zhruba 10 lidí.

Stejně to vypadalo v poloprázdných restauracích, cukrárnách, ale i v penzionech a hotelích. Nebyl proto problém sehnat ubytování uprostřed sezony třeba přímo v Tatranské Lomnici, a to od 9 eur na noc - jak hlásal velký transparent upevněný na střechu penzionu u cesty.

Jinde si ale žádných velkých změn všimnout ani nemusíte. Parkoviště v blízkosti tradičních taháků, např. Štrbské pleso, Lomnický štít či Hrebienok, jsou stále zaplněná, stejně tak pěšiny v jejich blízkosti.

Slovensko. U lanovky na Lomnický štít

U lanovky na Lomnický štít.

Slovensko. Belianské Tatry - v hospůdce v obci Podspády jsme byli sami

Sami v hospůdce v Podspádech.

Těžký život slovenských hoteliérů

Místní sami přiznávají, že odliv turistů, nejen českých, je znatelný a pro mnohé likvidační. První ránu zdejším hoteliérům zasadila v roce 2004 živelná katastrofa, která postihla Vysoké Tatry prakticky v celé jejich délce zhruba 60 kilometrů od Podbanského po Žďiar. Ničivá vichřice změnila oblíbená turistická místa během několika desítek minut na měsíční krajinu.

Další ranou pak bylo zavedení eura v letošním roce a současná finanční krize, díky níž lidé obecně méně cestují.

Slovensko. Hrebienok, cestou k vodopádům Studeného potoka (polomy po větrné kalamitě v r. 2004)

Hrebienok, polomy po větrné kalamitě v r. 2004.

Slovensko. Pohled na zpustošené lesy ze Starého Smokovce

Pohled na zpustošené lesy ze Starého Smokovce.

Malebný Ždiar

My jsme tentokrát zvolili ubytování na východní straně Tater, na pomezí mezi Belianskými Tatrami a Spišskou Magurou. Na několik dnů se naším domovem stal Ždiar ve Žďiarské kotlině. Tato malebná vesnička se line údolím v délce zhruba sedm kilometrů a do Polska to odtud máte po silnici asi 15 kilometrů. Pro představu - my jsme zaplatili za příjemný dvoulůžkový pokoj i s polopenzí 20 eur na osobu.

Soukromých domů či horských chat, které obývají místní, tu už ale najdete opravdu málo. Celá oblast je velmi silně turisticky zaměřená, a to celoročně, i když i tady je menší zájem návštěvníků citelný.

"Letos jsme vůbec nezdražovali, to už by nepřijel nikdo. Přestože ceny energií rostou, nechceme vyššími cenami odradit i ty naše stálé klienty," popisovala aktuální situaci majitelka tří penzionů ve Ždiaru.

V podobném duchu hovořil i hostinský v Tatranské Javorině: "Poláci přestali do Tater jezdit, a to je špatné. Nedaleký hotel už bude příští rok zavřený, nemají hosty."

Slovensko. Pohled ze Ždiaru na Ždiarskou Vidlu a Havran (dva nejvyšší vrcholy Belianských Tatier)

Slovensko. Pohled ze Ždiaru na Ždiarskou Vidlu a Havran - dva nejvyšší vrcholy Belianských Tatier.

Ideální výchozí bod k výletům

Žďiarská Dolina svou polohou vybízí k mnoha výletům, a to jak do "klasických" turistických míst Vysokých Tater, tak do méně frekventovaných oblastí Belianských Tater. Vždyť ze Ždiaru vás od Starého Smokovce, výchozího bodu na oblíbený Hrebienok, dělí autem jen asi 30 kilometrů. K Lomnickému štítu vám pak stačí ujet asi 15 kilometrů.

Vydáte-li se opačným směrem, k polské hranici, také nebudete litovat. A to ani nemusíte šplhat na vrcholky hor, stačí projít příjemnou procházkou pár zelených údolí.

Slovensko. Naučný chodník Monkova Dolina (u Ždiaru), vrcholy Ždiarská Vidla a Havran

Naučný chodník Monkova Dolina.

Slovensko. Horská chata a penzion Lipták, Monkova Dolina

Horská chata Lipták, Monkova Dolina.

V Beliankách doporučujeme návštěvu Monkovy doliny nedaleko Ždiaru a Javorové doliny, kam se dostanete z Tatranské Javoriny. Určitě tu nepotkáte zástupy turistů, zato si nerušeně vychutnáte krásy hor i architekturu našich předků. Například v obci Tatranská Javorina stojí za zhlédnutí dřevěný kostelík Sv. Anny, postavený v letech 1902–1903.

Slovensko. Dřevěný kostel lidové architektury v Tatranské Javorině (výběžek Rogové pod Belianskými Tatrami)

Dřevěný kostel lidové architektury v Tatranské Javorině (výběžek Rogové pod Belianskými Tatrami).

Při svých výjezdech jsme ale nezanevřeli ani na tatranské turistické hity. Štrbské pleso bylo jedním z nich. Zaparkovat sice musíte na placeném parkovišti; parkovné vzrostlo z loňských 150 SK na 5,40 eura (což je při konverzním kurzu 30,12 slovenské koruny za jedno euro navýšení pouze symbolické – zhruba o 12 SK). Výhodou je, že na jedno zaplacené místo můžete parkovat i jinde ve Vysokých Tatrách.

Neodolali jsme ani Lomnickému štítu, přesněji řečeno o něco níže položenému Skalnatému Plesu. Zpáteční lístek na lanovku sem stojí 13 eur. Vyplatilo se nám, což učinil málokdo, využít slevenky, kterou jsme dostali u pokladny při placení lístku na lanovku. Dvě pizzy v mezistanici Štart nás vyšly na 6,30 eura.

Slovensko. Skalnaté Pleso, pod Lomnickým Štítem

Skalnaté Pleso.

Slovensko, Štrbské pleso

Štrbské pleso.

může se hodit

MONKOVA DOLINA
Po uzavření celých Belianských Tater byla Monkova dolina jako jediná jejich část zpřístupněna v roce 1993. Chodník není veřejně přístupný v období od 1. 11. do 15. 6.
Do oblasti Širokého sedla byli v roce 2008 vypuštění svišti (6 kusů ze Západných Tater), jsou střeženi a monitorováni GPS přístroji odborníky Štátnej ochrany prírody. Sviští kolonie zde z neznámých příčin vyhynula.
Kromě kaňonovitého úseku doliny s krasovými jevy a vodopády můžeme obdivovat na túře i šestimetrovou skalní bránu. Také vztyčená vápencová vrása ve vrchu Opálenica je geologicky zajímavým útvarem.
Kopské sedlo odděluje žulový masiv Vysokých Tater od vápencových Belianských Tater.





Nejčtenější

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.