Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Doupovskými horami z Kadaně do Klášterce

  10:55aktualizováno  10:55
Dnešní výlet vás zavede na severní svahy Doupovských hor, na místa, kde se doslova tvořily dějiny, a do dvou krásných měst - Kadaně a Klášterce nad Ohří. Do prvního z nich se pohodlně dostanete ranním rychlíkem Excelsior, který vyjíždí šest minut po půl šesté z ústeckého západního nádraží. Samotnou Kadaň sice jen projdete, ale uvidíte mnoho zajímavého.

Od nádraží Kadaň - město se vydáte kolem bývalých hradeb katovskou uličkou na náměstí ke sloupu Nejsvětější trojice, děkanskému kostelu a k radniční věži. Můžete i odbočit k místnímu gotickému hradu. Pak už zbývá projít Svatou branou kolem skupiny smírčích křížů k bývalému františkánskému klášteru. S městem se poté rozloučíte a přejdete Ohři po hrázi přehrady. Dál vás povede už jen červená značka.

Přes vísku Pokutice dorazíte až k úpatí stolové hory Úhošť, kde leží i stejnojmenná národní přírodní rezervace. Informační tabule po celé naučné stezce vám podají základní informace o květeně, geologii i o pravěkém osídlení. Náhorní pláň, na niž vystoupáte lesem, má rozlohu asi sto deset hektarů a na rozdíl od strmých skalnatých strání plných různých druhů stromů je téměř holá. Rovný vrchol (593 metrů nad mořem) obýval v dávnověku lid kultury knovízské, bylanské, halštatské, keltské i slovanské.

Se Slovany se do souvislosti s Úhoštěm dává i hradiště Wogastisburg, kde roku 631 porazil slovanský "král" Sámo franckého panovníka Dagoberta. Posledními obyvateli osady Úhošť byli Němci. Ti však byli po válce nedobrovolně vystěhováni a místo zůstalo bez osídlení. Z hrany čedičového vrchu, kudy vede značená cesta, je výhled na Krušné hory od Klínovce přes Měděnec, hrad Hasištejn až po Jedlan. Na východě je Most, Bořeň a Milešovka. Sopečné Doupovské vrchy jsou na jihozápadě. Čediče Doupova i Úhoště od krušnohorského krystalinika dělí hluboké údolí Ohře. Úhošť kromě bizarních skal hostí v pozdním jaru na své plošině řadu stepních rostlin.

Přechod po severní a západní hraně trvá volnou chůzí se zastávkami a čtením jednotlivých tabulí a s vychutnáním dalekých výhledů asi hodinu. V jihozápadním rohu planiny začíná sestup do údolí Donínského potoka. Zde skončí strmé skály a změní se i květena ze stepní na lesní. Po krátkém prudším sestupu následuje pozvolná lesní cesta až k silnici u osady Zásada. Tam je i poslední, třináctá tabule.

S červenou pokračujete po silnici do Rašovic. Zde je potřeba se rozhodnout, kudy dál. Po červeném místním značení je možno již přímo do Klášterce, což je asi hodina chůze. Pokud se rozhodnete jít přes hrad Lestkov, počítejte se třemi hodinami. Hrad Egerberg nad Lestkovem leží mezi stromy a výhled je odtud jen omezený.

Obě cesty se sejdou u silničního mostu přes Ohři, za ním vlevo jsou prameny kyselky. Někdejší lázničky jsou zrušeny, ale pramen Evženie je nadále přístupný. Můžete jej ochutnat, od mostu je to asi deset minut. Pak už zbývá projít protáhlým zámeckým parkem. Letité, mohutné stromy mnoha druhů s romantickým pohledem na zámek nad hladinou Ohře jsou odměnou za vaši vytrvalost. Můžete se podívat i na sallu terranu se sochami pěti světadílů či kašnu s tritony. Samotný zámek ukrývá velké sbírky porcelánu mnoha druhů. Při cestě k nádraží si ještě povšimněte staré thunovské porcelánky, která již dávno není v provozu. Připomíná však slavnou dobu rozkvětu celého města, porcelán se v ní vyráběl od roku 1794 jako v druhé nejstarší v Čechách. Výlet měří dvacet kilometrů (delší trasa). Domů se dostanete rychlíkem Valdštejn, který vyjíždí z místního nádraží dvě minuty před tři čtvrti na pět. Pro orientaci vám nejlépe poslouží mapa KČT číslo 7 Žatecko v měřítku 1:50 000. 
 

Zámek v Klášterci nad Ohří - cíli dnešního výletu

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.