Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dostat se výš nad smog už v Česku nejde. Inverzní pohádka na Sněžce

  8:00aktualizováno  8:00
Současné inverzní počasí může mít své neodolatelné kouzlo. Na hřebenech našich nejvyšších hor svítí sluníčko a i teplota vzduchu je během dne mnohem příjemnější než ve smogem zamořené české kotlině. Prcháme před ním rovnou na naši nejvyšší horu a moře mraků necháváme hluboko pod námi.

Státní hranice na vrcholu Sněžky a horní hranice lanovky pod vrcholem | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Naše bývalá "šestitisícovka"

Na Sněžku, naši bývalou "skorošestitisícovku", se vydáváme tradičně 17. listopadu.

Dnes už málokdo ví, že nebýt stále se zdokonalující techniky a prostředků pro měření nadmořské výšky, mohli jsme v Čechách mít náš vlastní 'himálajský' vrchol. První měření nadmořské výšky provedl Kryštof Schilling a výsledek jeho měření by dnes jistě nadchl leckterého náročnějšího vysokohorského turistu nebo horolezce. Naše nejvyšší hora totiž v roce 1656 měřila úctyhodných 5 880 metrů. Další historické měření proběhlo o tři roky později a výška byla upravena na 2 035 m n. m.

My se smiřujeme s "pouhými" 1 602 metry a na náš výšlap se vydáváme z Pece pod Sněžkou. Auto necháváme na parkovišti na severním okraji města za mýtnou bránou u řeky Úpy. Poplatek za parkování, 120 Kč budeme platit až odpoledne při odjezdu.

Z Pece Obřím dolem na hřeben

Je chvíli před devátou hodinou ranní, teplota vzduchu se pohybuje kolem nuly, trávu i kameny pokrývá jinovatka a předpovědí slibované sluníčko zatím nikde. Nejsme tady ale sami. Slibná předpověď počasí přilákala spoustu lidí a parkoviště se pomalu plní přijíždějícími auty.

Výlet na Sněžku

Opouštíme Pec pod Sněžkou a po široké cestě značené modrou turistickou značkou pohodlně přicházíme kolem otevřené boudy v Obřím dole k malé kapličce. Byla postavena v roce 1873 a v současné době již neslouží svému původnímu účelu. Najdeme v ní však volně přístupnou expozici dokumentující drsné životní podmínky původních obyvatel, jejichž život i zdejší přírodu ovlivňovaly zejména časté laviny.

Konečně opouštíme asfaltovou silnici a začínáme stoupat. S nabíráním výšky se postupně otepluje a objevuje se modré nebe a hřeben bez mraků. Otvírá se nám pohled na Studniční horu a Úpskou jámu. Obří důl představuje ukázkové údolí ledovcového původu s morénami a mohutnými kary, roklemi, vodopády a lavinovými svahy. Je to biologicky velmi cenné území se spoustou vzácných rostlin i živočichů.

Cesta stoupá kolem vodárny, postavené v roce 1912. Tato technická památka stojí v samotném závěru Obřího dolu u Rudého potoka. Je volně přístupná a můžeme si v ní prohlédnout dobovou fotodokumentaci i některé části původního zařízení, které pomáhalo zásobovat Sněžku vodou.

Od vodárny už to není daleko k bývalé Obří boudě. Cestou procházíme kolem Dixova kříže věnovanému bývalému správci Obří boudy Štefanu Dixovi, který 1. dubna roku 1900 tragicky zahynul pod lavinou.

Pohled zpět na závěrečnou část Obřího dolu a horní hranici inverzní oblačnosti

Pohled zpět na závěrečnou část Obřího dolu a horní hranici inverzní oblačnosti

Výš už to u nás nejde

Obloha bez mráčku, nečekané teplo a válející se mraky pod námi dávají tušit, že tento den bude opravdu zdařilý. Postupně odkládáme oblečení a kromě bund končí v batohu nakonec i čepice a rukavice. Hřeben Krkonoš dnes tvoří ostrou hranici, za níž mizí nízká oblačnost jako mávnutím proutku a pohled do polských údolí nic nestíní.

Na loukách pod Sněžkou se pár nadšenců učí ovládat padák na snowkiting a v dnešním větru mají i s malým padákem co dělat. Upravená stezka zajištěná tyčemi a zábradlím s řetězy, která stoupá po Větrném hřebeni, je i v pozdním podzimu plná lidí a na několika vyhlídkách po cestě se fotografové musí střídat u ideálního vyhlídkového místa. Těch posledních 200 výškových metrů na vrchol Sněžky zvládáme i s focením za necelou půlhodinku.

Stojíme na skalnatém vrcholu Sněžky, 1 602 metrů vysokém nejvyšším bodu České republiky, obloha jako vymetená a pod námi se otvírá pohled na nekonečnou peřinu mraků, ze které daleko na východě vystupuje jen hřeben Kralického Sněžníku a Pradědu.

Na vrcholu můžeme obdivovat hned několik staveb. Nejstarší z nich, postavená v letech 1665–1681, je 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, jež stejně jako moderní hotel z roku 1976 stojí na polském území. Hotel nahradil starou Slezskou boudu z druhé poloviny 19. století. Legendární Česká bouda bohužel zchátrala a v roce 2004 byla stržena. Na jejím místě se pak o dva roky postavila tzv. poštovna.

Mohyla na vrcholu Sněžky (1 602 m)

Mohyla na vrcholu Sněžky (1 602 m)

Kaple sv. Vavřince a hotel na vrcholu Sněžky

Kaple sv. Vavřince a hotel na vrcholu Sněžky

Kolem Růžohorek zpátky do Pece

Sestup z vrcholu Sněžky po žluté značce přes Růžovou horu vede pod technicky unikátní sedačkovou lanovkou, uvedenou do provozu v roce 1949, na níž je možné s jedním přestupem na Růžové hoře sjet až do Pece pod Sněžkou.

Zpočátku je sestup prudší, ale jako všechny hlavní turistické trasy v Krkonoších je cesta upravená a jde se po ní velmi příjemně. U mezistanice lanovky na Růžové hoře dokonce přicházíme na asfaltku, která nás dovede až k dvojici tradičních horských chat – Děčínské boudě a horské boudě Růžohorky s možností občerstvení. Chaty stojí na rozlehlé louce pod hranicí lesa. Kocháme se nádhernými výhledy na Studniční a Liščí horu a v růžohorské boudě si poroučíme skvělé krkonošské kyselo a borůvkový koláč. Obojí bylo vynikající.

Nekonečné moře mraků nad českou kotlinou

Nekonečné moře mraků nad českou kotlinou

Moc se nám nechce zpátky do inverzního pošmourna, ale nedá se nic dělat. Začínáme vcelku prudce klesat lesem po zelené značce. Stále je docela teplo, ale jakmile se jen dotkneme horní hranice mraků, teplota prudce klesá a ke slovu opět přicházejí bundy, čepice a rukavice, které do té doby odpočívaly v batohu. Blíží se čtvrtá hodina odpolední a i když sluníčko zdaleka nezapadá, v Peci pod Sněžkou je nepříjemné a trochu smutné šero.

Sněžka patří k poněkud "profláknutým" turistickým cílům, ale když vyjde počasí, tak jednodenní výlet plný nádherných panoramatických výhledů určitě stojí za tu námahu.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.