Domorodci žijí v Austrálii už desítky tisíc let

  • 1
Do poloviny 20. století se předpokládalo, že lidé do Austrálie přišli před 7 nebo 8 tisíci lety. Archeologické objevy v 60. letech ale prokázaly přítomnost člověka na australském kontinentu už před 60 tisíci lety. Tyto nálezy značně pozměnily dosavadní teorie o migraci našich nejstarších předků a rovněž přispěly ke zvýšenému zájmu o australské domorodce.

Archeologické objevy
Na konci 60. let se v lokalitě Malanganger v Arnhemské zemi (Arnhem Land) nedaleko sídliště Oenpelli našly kamenné broušené sekery staré 18 až 20 tisíc let. Sekery jsou nejstaršími nástroji podobného druhu, jaké byly dosud na světě nalezeny. Právě tento jedinečný nález dokázal, že přítomnost člověka na australském kontinentu sahá mnohem hlouběji do minulosti, než se předpokládalo.
 
Krátce poté byl odkryt na břehu dnes vyschlého jezera Mungo ve státě New South Wales hrob, v němž archeologové objevili ženskou lebku, její stáří bylo ještě vyšší - zhruba 28 tisíc let.

Následovaly nálezy dvou dalších hrobů s mužskými ostatky. V jednom se nacházel muž s jemnou stavbou kostry pochovaný před 28 až 30 tisíci lety, jeho tělo pomalovali při pohřebním rituálu červenou hlinkou.

Člověk byl dříve v Austrálii než v Americe?
Tyto objevy vedly k domněnce, že Austrálii osídlil člověk dříve než Ameriku. Tento fakt zcela jistě přispěl ke zvýšenému zájmu o australské domorodé obyvatelstvo, jenž v podstatě trvá dodnes. Dobře ho dokumentuje například popularizace a celosvětové rozšíření hry na didgeridoo, tradiční hudební nástroj domorodců ze severu Austrálie.

Při následném podrobnějším archeologickém průzkumu okolí jezera Mungo byly objeveny pozůstatky více než 100 lidí, dále kamenné nástroje, ulity sladkovodních škeblí, kosti ryb a suchozemských zvířat. Místní naleziště dokumentují bohatý životní styl tehdejších obyvatel, jehož důležitou součástí byly propracované duchovní obřady. Nálezy dokazují, že se zde nachází místo nejstarší obřadné kremace na světě.

V roce 2000 bylo provedeno opětovné datování ostatků od jezera Mungo modernější metodou (analýza mitochondriální DNA). Na základě testů dospěl tým Australské národní univerzity k výsledku, že nejstarší z koster je stará kolem 60 tisíc let. Tím se značně mění dosavadní představy o migraci našich nejstarších předků.

Migrace našich prapředků
Po rozluštění genetického kódu člověka americkými vědci se obecně má za to, že jediným místem vzniku lidského rodu je Afrika. Z Afriky člověk při osídlování Země putoval nejprve do Asie, z úrodných asijských oblastí ho začala dále na jih vytlačovat nadcházející doba ledová.

Ochlazení současně způsobilo rozrůstání ledovců a tím pokles hladiny oceánu až o 150 metrů pod dnešní úroveň. Tím vznikly pevninské mosty mezi Asií, ostrovy Indonésie a dnešní Novou Guineou a Austrálií. Přes tyto mosty se dostali lidé až do Austrálie, přestože hladina oceánu bylo velmi nízká, museli překonat posledních cca 80 km po moři, k tomu použili nejspíš vory nebo jiná primitivní plavidla.

Když před přibližně 10 tisíci lety doba ledová skončila, ledovce začaly tát a zvyšující se hladina opět oddělila Austrálii od ostatního světa.

Prostý život australských domorodců - Aboriginců
Přicházející lidé se v Austrálie setkali s mimořádně příznivými podmínkami. Kontinent byl hustě zalesněn, srážky častější a obživa poměrně snadná. Žili zde velké druhy vačnatců například 3 metry vysoký klokan Procoptodon nebo mohutný býložravec Diprotodon. Na dnes suchém jihu rostly mohutné pralesy, jimiž protékalo mnoho řek; jejich koryta jsou posledních 10 tisíc let suchá a bez života.

Jak vznikl svět podle Aboriginců - legendy a mýty- čtěte ZDE.

Tito lidé pravděpodobně nepěstovali domácí zvířata ani neobdělávali půdu. Vystačili tisíce let s několika jednoduchými nástroji, nevyráběli a nenosili žádné šaty, vzhledem k neustálému putování za potravou nestavěli běžné domy. Z pohledu naší "vyspělé" civilizace se na ně dá pohlížet jako na nejchudší z chudých, ale…

Kulturní bohatství Aboriginců
Tito lidé rovněž dokázali vytvořit sociální strukturu s mnoha jazyky a originálním uměním. Jejich společnost se vyznačovala bohatou kulturou a rozvinutou komplexní formou výchovy. Po celý vývoj své civilizace si domorodci ústně předávají zkušenosti nutné pro přežití. Zachovávají komplexní pohled na svět, takže jejich život se skládá nejen z přítomnosti, ale i minulosti a budoucnosti. Věci známé i neznámé, člověk a okolní příroda, to vše tvoří jeden celek, kde všechny části spolu souvisí a nemohou bez sebe spolehlivě fungovat. Tato zvláštní symbióza prostupuje jak ústní tradicí a písněmi, tak i náboženskými úkony a sociálními vztahy.

Proč je v Austrálii těžké sehnat pohlednici s Aborigincem - čtěte ZDE.

V době příchodu Evropanů na kontinent tj. od roku 1788 byl počet domorodců odhadován na 300 tisíc až jeden milion. Populace žila v mnoha kmenech a obývala prakticky celý kontinent, hlavně okolí velkých řek a mořského pobřeží.

Připravujeme pokračování.

Studie stojícího muže a muže vrhajícího oštěp. Malba britského malíře Cowthorna z roku 1840.

Domorodci připraveni na slavnost

Domorodec při slavnosti

Skupina domorodců na fotografii z roku 1902

Kresba domorodců plujících na řece z roku 1840