Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Domorodci žijí v Austrálii už desítky tisíc let

  10:38aktualizováno  10:38
Do poloviny 20. století se předpokládalo, že lidé do Austrálie přišli před 7 nebo 8 tisíci lety. Archeologické objevy v 60. letech ale prokázaly přítomnost člověka na australském kontinentu už před 60 tisíci lety. Tyto nálezy značně pozměnily dosavadní teorie o migraci našich nejstarších předků a rovněž přispěly ke zvýšenému zájmu o australské domorodce.

Archeologické objevy
Na konci 60. let se v lokalitě Malanganger v Arnhemské zemi (Arnhem Land) nedaleko sídliště Oenpelli našly kamenné broušené sekery staré 18 až 20 tisíc let. Sekery jsou nejstaršími nástroji podobného druhu, jaké byly dosud na světě nalezeny. Právě tento jedinečný nález dokázal, že přítomnost člověka na australském kontinentu sahá mnohem hlouběji do minulosti, než se předpokládalo.
 
Krátce poté byl odkryt na břehu dnes vyschlého jezera Mungo ve státě New South Wales hrob, v němž archeologové objevili ženskou lebku, její stáří bylo ještě vyšší - zhruba 28 tisíc let.

Následovaly nálezy dvou dalších hrobů s mužskými ostatky. V jednom se nacházel muž s jemnou stavbou kostry pochovaný před 28 až 30 tisíci lety, jeho tělo pomalovali při pohřebním rituálu červenou hlinkou.

Člověk byl dříve v Austrálii než v Americe?
Tyto objevy vedly k domněnce, že Austrálii osídlil člověk dříve než Ameriku. Tento fakt zcela jistě přispěl ke zvýšenému zájmu o australské domorodé obyvatelstvo, jenž v podstatě trvá dodnes. Dobře ho dokumentuje například popularizace a celosvětové rozšíření hry na didgeridoo, tradiční hudební nástroj domorodců ze severu Austrálie.

Při následném podrobnějším archeologickém průzkumu okolí jezera Mungo byly objeveny pozůstatky více než 100 lidí, dále kamenné nástroje, ulity sladkovodních škeblí, kosti ryb a suchozemských zvířat. Místní naleziště dokumentují bohatý životní styl tehdejších obyvatel, jehož důležitou součástí byly propracované duchovní obřady. Nálezy dokazují, že se zde nachází místo nejstarší obřadné kremace na světě.

V roce 2000 bylo provedeno opětovné datování ostatků od jezera Mungo modernější metodou (analýza mitochondriální DNA). Na základě testů dospěl tým Australské národní univerzity k výsledku, že nejstarší z koster je stará kolem 60 tisíc let. Tím se značně mění dosavadní představy o migraci našich nejstarších předků.

Migrace našich prapředků
Po rozluštění genetického kódu člověka americkými vědci se obecně má za to, že jediným místem vzniku lidského rodu je Afrika. Z Afriky člověk při osídlování Země putoval nejprve do Asie, z úrodných asijských oblastí ho začala dále na jih vytlačovat nadcházející doba ledová.

Ochlazení současně způsobilo rozrůstání ledovců a tím pokles hladiny oceánu až o 150 metrů pod dnešní úroveň. Tím vznikly pevninské mosty mezi Asií, ostrovy Indonésie a dnešní Novou Guineou a Austrálií. Přes tyto mosty se dostali lidé až do Austrálie, přestože hladina oceánu bylo velmi nízká, museli překonat posledních cca 80 km po moři, k tomu použili nejspíš vory nebo jiná primitivní plavidla.

Když před přibližně 10 tisíci lety doba ledová skončila, ledovce začaly tát a zvyšující se hladina opět oddělila Austrálii od ostatního světa.

Prostý život australských domorodců - Aboriginců
Přicházející lidé se v Austrálie setkali s mimořádně příznivými podmínkami. Kontinent byl hustě zalesněn, srážky častější a obživa poměrně snadná. Žili zde velké druhy vačnatců například 3 metry vysoký klokan Procoptodon nebo mohutný býložravec Diprotodon. Na dnes suchém jihu rostly mohutné pralesy, jimiž protékalo mnoho řek; jejich koryta jsou posledních 10 tisíc let suchá a bez života.

Jak vznikl svět podle Aboriginců - legendy a mýty- čtěte ZDE.

Tito lidé pravděpodobně nepěstovali domácí zvířata ani neobdělávali půdu. Vystačili tisíce let s několika jednoduchými nástroji, nevyráběli a nenosili žádné šaty, vzhledem k neustálému putování za potravou nestavěli běžné domy. Z pohledu naší "vyspělé" civilizace se na ně dá pohlížet jako na nejchudší z chudých, ale…

Kulturní bohatství Aboriginců
Tito lidé rovněž dokázali vytvořit sociální strukturu s mnoha jazyky a originálním uměním. Jejich společnost se vyznačovala bohatou kulturou a rozvinutou komplexní formou výchovy. Po celý vývoj své civilizace si domorodci ústně předávají zkušenosti nutné pro přežití. Zachovávají komplexní pohled na svět, takže jejich život se skládá nejen z přítomnosti, ale i minulosti a budoucnosti. Věci známé i neznámé, člověk a okolní příroda, to vše tvoří jeden celek, kde všechny části spolu souvisí a nemohou bez sebe spolehlivě fungovat. Tato zvláštní symbióza prostupuje jak ústní tradicí a písněmi, tak i náboženskými úkony a sociálními vztahy.

Proč je v Austrálii těžké sehnat pohlednici s Aborigincem - čtěte ZDE.

V době příchodu Evropanů na kontinent tj. od roku 1788 byl počet domorodců odhadován na 300 tisíc až jeden milion. Populace žila v mnoha kmenech a obývala prakticky celý kontinent, hlavně okolí velkých řek a mořského pobřeží.

Připravujeme pokračování.

Studie stojícího muže a muže vrhajícího oštěp. Malba britského malíře Cowthorna z roku 1840.

Domorodci připraveni na slavnost

Domorodec při slavnosti

Skupina domorodců na fotografii z roku 1902

Kresba domorodců plujících na řece z roku 1840

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.