Název Břežan, neboli „Na Březích“, odkazuje na zamokřenou půdu, kterou vodou zásobovaly četné podzemní prameny v okolí. Přízvisko Dolní dostaly Břežany v 17. století, protože jejich tehdejší vlastník, Pavel Michna z Vacínova, měl v držení také Břežany u Lešan v Posázaví. Žádné Horní Břežany neexistují.
První zmínka o Dolních Břežanech je skoro 700 let stará, z roku 1332, kdy tu stála vodní tvrz. Dnes se chlubí novým centrem i náměstím a také moderním výzkumným laserovým zařízením, které má být oficiálně otevřeno letos na podzim.
Zastávka v pivovaru
Poblíž zastávky Dolní Břežany náměstí se zachovaly objekty po vrchnostenském hospodaření. V čísle 12 býval byt purkrabího, v čísle 11 byt lesního a v čísle 56 vinopalna.
Břežany však bývaly slavné díky místnímu velkému pivovaru, který zásoboval celé panství, v 60. letech 20. století byl ale stržen. Voda do pivovaru vedla z pramene „Klizerda“, asi 300 metrů směrem na Zlatníky. Letos se pivovar do Břežan vrátil, kousek za obecním úřadem v ulici Za Radnicí můžete ochutnat dolnobřežanské pivo v nově postaveném pivovaru, který nabízí i pivní lázně.
Kolem zámku a kostela sv. Magdalény míříme k obecnímu úřadu. Renesanční zámek, který stojí na základech gotické tvrze, sloužil od roku 1715 jako sídlo pražských arcibiskupů. K zámku kromě pivovaru patřilo rozsáhlé hospodářské zázemí se zahradami, sady a skleníky, dodnes se zachoval zámecký park, který snad bude výhledově zpřístupněný veřejnosti. V současné době se zámek upravuje na hotel.
Dále pokračujeme z Břežan po zelené značce kolem barokní kalvárie, památníku padlých až k lokalitě „Hradišťátko“. Název vznikl pravděpodobně srovnáním se starším a rozsáhlejším osídlením na vrchu hradiště. Tady zůstaly zejména na východní straně patrné zbytky valů hradiště z 10. století. Místo je také důkazem využití geochemických archeologických metod, hradiště z dob Boleslava II. bylo totiž objeveno i díky odlišným obsahům fosfátů.
Břežanským údolím mezi motýly
Od hradiště pokračujeme po zelené turistické značce Břežanským údolím, kam kdysi jezdil na dovolenou básník Václav Hálek. Malebné údolí je chráněno v evropské soustavě NATURA2000 jako stanoviště motýla přástevníka kostivalového. Skalnaté svahy po obou stranách údolí stojí za zdolání kvůli krásným výhledům.
ZávistVzhledem k výjimečné pozici sahá historie osídlení vrchu až do pozdní doby kamenné, tedy do doby lovců mamutů. Hlavní doba rozkvětu ale spadá již do období starší doby železné (6. – 5. století př. n. l.), kdy na Závisti stála také honosná chrámová stavba na akropoli. Keltové tedy již pouze navazovali na starší osídlení a jejich oppidum vzniklo kolem 2. století př. n. l. |
Pokračujeme až pod vrchol Hradiště, který výrazně vybíhá nad řeku Vltavu a pozůstatky osídlení na něm byly známé již od raného novověku (V. Hájek z Libočan, B. Balbín). Většině návštěvníků se ve spojení s Hradištěm vybaví název „Závist“ a keltské oppidum, které je nejen největší v Čechách, ale vzhledem k délce osídlení výjimečnou pravěkou lokalitou i v evropském kontextu.
Expozici věnovanou tomuto oppidu můžete navštívit v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy a od podzimu 2015 se plánuje i v novém informačním a kulturním centru v Dolních Břežanech.
Údolí trampů
Po žluté turistické značce pokračujeme do Károvského údolí a potom po červené proti proudu řeky Vltavy. Dojdeme do dalšího, tentokrát Jarovského údolí. Obě údolí svým charakterem připomínají trampské lokality středního Povltaví a dolního Posázaví, přestože jsme jen pár kilometrů od hranic Prahy.
Z Jarovského údolí stoupáme stále po červené, dokud se nenapojíme na Naučnou stezku Zvolská Homole. Celý vrch Homole je chráněný jako lokalita vzácných druhů bezobratlých, skalních rostlin i celého biotopu. Vidět tu můžete třeba koniklec luční český, violku trojbarevnou skalní nebo pavouka stepníka rudého a různé druhy mravenců.
Z Homole do Zvole
Z Homole si můžeme projít naučnou stezku a výlet zakončíme ve Zvoli. Tato obec, založená za Přemysla Otakara II., má ojedinělou kompozici se dvěma rybníky a nejstaršími domy podél návsi. Architektonickou zajímavostí je neogotický kostel sv. Markéty postavený podle plánů architekta J. Mockera, představitele purismu, který nechal přestavět do dnešní podoby Karlštejn.
Zdroje článku
|
Ze Zvole pak můžeme odjet směrem zpět příměstskou linkou autobusu.
Mezi další cíle v dosahu dnešní trasy patří minizoo v Břežanském údolí, vrchol Šance naproti vrcholu Hradiště (výhled, hradiště + přírodní rezervace), vodní nádrž Vrané nad Vltavou (nejstarší vodní dílo Vltavské kaskády). Možnosti koupání jsou vzhledem k trase omezené, říční plovárna v Měchenicích je v současnosti zavřená. Nejbližší koupání ve volné přírodě tak nabízí až 15 km vzdálená Slapská přehrada, případně „divoké“ koupání na březích Vltavy a Sázavy.