Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po stopách lovců mamutů, Keltů a trempů pár kilometrů za Prahou

aktualizováno 
Tenhle tip na výlet nedaleko Prahy zaujme tuláky, milovníky památek i dobrého piva. Tentokrát zamíříme do okolí Dolních Břežan, někdejšího sídla pražských arcibiskupů. Dopravíte se sem pohodlně například příměstskou linkou autobusu z metra Kačerov.

Zámek v Dolních Břežanech | foto: Jan Stachura

Název Břežan, neboli „Na Březích“, odkazuje na zamokřenou půdu, kterou vodou zásobovaly četné podzemní prameny v okolí. Přízvisko Dolní dostaly Břežany v 17. století, protože jejich tehdejší vlastník, Pavel Michna z Vacínova, měl v držení také Břežany u Lešan v Posázaví. Žádné Horní Břežany neexistují.

První zmínka o Dolních Břežanech je skoro 700 let stará, z roku 1332, kdy tu stála vodní tvrz. Dnes se chlubí novým centrem i náměstím a také moderním výzkumným laserovým zařízením, které má být oficiálně otevřeno letos na podzim.

Zastávka v pivovaru

Poblíž zastávky Dolní Břežany náměstí se zachovaly objekty po vrchnostenském hospodaření. V čísle 12 býval byt purkrabího, v čísle 11 byt lesního a v čísle 56 vinopalna.

Břežany však bývaly slavné díky místnímu velkému pivovaru, který zásoboval celé panství, v 60. letech 20. století byl ale stržen. Voda do pivovaru vedla z pramene „Klizerda“, asi 300 metrů směrem na Zlatníky. Letos se pivovar do Břežan vrátil, kousek za obecním úřadem v ulici Za Radnicí můžete ochutnat dolnobřežanské pivo v nově postaveném pivovaru, který nabízí i pivní lázně.

Kolem zámku a kostela sv. Magdalény míříme k obecnímu úřadu. Renesanční zámek, který stojí na základech gotické tvrze, sloužil od roku 1715 jako sídlo pražských arcibiskupů. K zámku kromě pivovaru patřilo rozsáhlé hospodářské zázemí se zahradami, sady a skleníky, dodnes se zachoval zámecký park, který snad bude výhledově zpřístupněný veřejnosti. V současné době se zámek upravuje na hotel.

Dále pokračujeme z Břežan po zelené značce kolem barokní kalvárie, památníku padlých až k lokalitě „Hradišťátko“. Název vznikl pravděpodobně srovnáním se starším a rozsáhlejším osídlením na vrchu hradiště. Tady zůstaly zejména na východní straně patrné zbytky valů hradiště z 10. století. Místo je také důkazem využití geochemických archeologických metod, hradiště z dob Boleslava II. bylo totiž objeveno i díky odlišným obsahům fosfátů.

Pohled ze Zvolské Homole (Vrané, Cukrák)

Pohled ze Zvolské Homole (Vrané, Cukrák)

Břežanským údolím mezi motýly

Od hradiště pokračujeme po zelené turistické značce Břežanským údolím, kam kdysi jezdil na dovolenou básník Václav Hálek. Malebné údolí je chráněno v evropské soustavě NATURA2000 jako stanoviště motýla přástevníka kostivalového. Skalnaté svahy po obou stranách údolí stojí za zdolání kvůli krásným výhledům.

Závist

Vzhledem k výjimečné pozici sahá historie osídlení vrchu až do pozdní doby kamenné, tedy do doby lovců mamutů. Hlavní doba rozkvětu ale spadá již do období starší doby železné (6. – 5. století př. n. l.), kdy na Závisti stála také honosná chrámová stavba na akropoli. Keltové tedy již pouze navazovali na starší osídlení a jejich oppidum vzniklo kolem 2. století př. n. l.

Pokračujeme až pod vrchol Hradiště, který výrazně vybíhá nad řeku Vltavu a pozůstatky osídlení na něm byly známé již od raného novověku (V. Hájek z Libočan, B. Balbín). Většině návštěvníků se ve spojení s Hradištěm vybaví název „Závist“ a keltské oppidum, které je nejen největší v Čechách, ale vzhledem k délce osídlení výjimečnou pravěkou lokalitou i v evropském kontextu.

Expozici věnovanou tomuto oppidu můžete navštívit v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy a od podzimu 2015 se plánuje i v novém informačním a kulturním centru v Dolních Břežanech.

Údolí trampů

Po žluté turistické značce pokračujeme do Károvského údolí a potom po červené proti proudu řeky Vltavy. Dojdeme do dalšího, tentokrát Jarovského údolí. Obě údolí svým charakterem připomínají trampské lokality středního Povltaví a dolního Posázaví, přestože jsme jen pár kilometrů od hranic Prahy.

Z Jarovského údolí stoupáme stále po červené, dokud se nenapojíme na Naučnou stezku Zvolská Homole. Celý vrch Homole je chráněný jako lokalita vzácných druhů bezobratlých, skalních rostlin i celého biotopu. Vidět tu můžete třeba koniklec luční český, violku trojbarevnou skalní nebo pavouka stepníka rudého a různé druhy mravenců.

Z Homole do Zvole

Z Homole si můžeme projít naučnou stezku a výlet zakončíme ve Zvoli. Tato obec, založená za Přemysla Otakara II., má ojedinělou kompozici se dvěma rybníky a nejstaršími domy podél návsi. Architektonickou zajímavostí je neogotický kostel sv. Markéty postavený podle plánů architekta J. Mockera, představitele purismu, který nechal přestavět do dnešní podoby Karlštejn.

Zdroje článku

Ze Zvole pak můžeme odjet směrem zpět příměstskou linkou autobusu.

Mezi další cíle v dosahu dnešní trasy patří minizoo v Břežanském údolí, vrchol Šance naproti vrcholu Hradiště (výhled, hradiště + přírodní rezervace), vodní nádrž Vrané nad Vltavou (nejstarší vodní dílo Vltavské kaskády). Možnosti koupání jsou vzhledem k trase omezené, říční plovárna v Měchenicích je v současnosti zavřená. Nejbližší koupání ve volné přírodě tak nabízí až 15 km vzdálená Slapská přehrada, případně „divoké“ koupání na březích Vltavy a Sázavy.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.