Do velkolepých propastí Rakova Škocjana. Tudy kráčel i Vinnetou

Území bývalé Jugoslávie poskytlo filmařům vděčné terény, které pomohly vdechnout život hrdinům románů Karla Maye. Třeba Plitvická jezera tak proslavil snímek Poklad na Stříbrném jezeře. Mayovky se ale točily i jinde. Například uvnitř přírodní rezervace Rakov Škocjan, klenotu Slovinska.

Legendární náčelník a idol našich dětských let se zde ocitnul před
Labyrintem smrti ve snímku Old Surehand. Ponorná říčka Rak pak poskytla kulisu
pro záběry do druhého dílu Vinnetoua s přídomkem Rudý gentleman.

Trumfové eso Krasu

Rakov Škocjan se ukrývá asi šedesát kilometrů jihozápadně od Lublaně, na
severním okraji hornatiny zvané Kras. Rakov Škocjan spolu s blízkými
Postojnskými jeskyněmi i poněkud vzdálenějším systémem jeskyní Škocjanských
přitom představuje nejatraktivnější přírodní zázrak celé oblasti. Významný je nejen v rámci Slovinska, ale přinejmenším celé Evropy.

Rakov Škocjan naštěstí prozatím odolal jakékoli komercializaci. Takže se k němu lze dostat pouze po prašné komunikaci a turistických stezkách.

Ve středním úseku protéká průzračný Rak lužními lesíky.

Louky po obvodu lesního komplexu u Rakova Škocjana zjara krášlí koberce prvosenek.

Od propasti k jeskyním

Lví zásluhy na zformování tohoto divokého světa fenomenálních krasových jevů
patří říčce jménem Rak. Ta se zde několikrát nenadále vynoří z temných
jeskynních tunelů vápencového masivu, aby po svém krátkém neskutečném
představení znovu tajuplně zmizela do podzemí. Přitom po sobě stihne
zanechat oboustranně uzavřené údolí, obdařené mimořádnou koncentraci útvarů,
které mohou dokonale posloužit jako učebnice krasu.

Impozantní ponory, ostře modré vyvěračky, jeskyně i monumentální skalní mosty se hustě střídají jeden za druhým. Během minulosti se tady pravděpodobně část jeskynních stropů zřítila, a tudíž zrodila úchvatnou protáhlou propast. To vše lze obdivovat na titěrném prostoru o celkové délce necelé tři kilometry.

Portály jeskyní na dně propasti připomínají gotické oblouky.

Vápencový chrám

K okraji Rakova Škocjana mě dovedla značená pěšina. Znenadání jsem se
ocitnul u rozšklebeného jícnu první menší propasti a vzápětí stanul tváří v
tvář překrásnému útvaru nazvanému Malý přírodní most. Na rozdíl od naší
Pravčické brány se tu za nádherný pohled na ladný vápencový oblouk, klenoucí
se nad hlubinami rozlehlé protáhlé propasti, neplatí žádný bakšiš.

Moji pozornost ovšem upoutala stezka klikatící se po jejím dně. Záhy nalézám
správný přístup a serpentinami se nořím do černého tunelu první ze
Zelšských jeskyní. Vysoko nade mnou rostou zuby omšelých krápníků, vlhké
stěny východu z podzemí rozehrávají působivé odrazy zrcadlení smaragdové vody.

Jezírka vyvěraček Kotliči

Na dně propasti

Přestože se skrze jeskyni projde pohodlně a v podstatě suchou nohou,
výstražná tabule zdůrazňuje, že další pokračování již návštěvník podstupuje
na vlastní riziko. Důvodem je padající kamení.

Zakláním hlavu k římsám nade mnou. Místy skutečně nevypadají dvakrát
stabilně. Opravdu by stačil jeden kamínek a neštěstí je hotovo. Na druhou
stranu, díky pohledu vzhůru se mi Malý přírodní most zjevuje v nové dimenzi.
Jako pozůstatek klenby trosek chrámu, z něhož zůstaly pouze bílé obvodové
zdi s lomenými oblouky neznámých chodeb na úpatí vápencových stěn dna
propasti.

Křehký oblouk Malého přírodního mostu

Monumentální Velký přírodní most

Za Malým přírodním mostem se napojuji na trasu naučné stezky, která mě přivádí k dalšímu ohromnému portálu nad, bůh ví již kolikátým, vývěrem řeky. Ta se poté na chvíli uklidní, líně protéká džunglí lužních porostů a odevzdaně míjí tyrkysově modrá jezírka vyvěraček Kotliči. Až u symbolu Rakova Škocjana, ohromné masy Velkého přírodního mostu, po jehož vrcholu dokonce vede makadamová silnička, říční proud znovu nabere rychlost a definitivně zmizí pod zemský povrch.

Jelikož rezervací procházím od konce naučné stezky, na Velkém přírodním
mostě putování přes Rakov Škocjan končím na první zastávce –- u zřícenin
starobylého kostelíka svatého Kancia. A právě zkomolením jména tohoto u nás
prakticky neznámého světce vznikl onen zvláštní název Škocjan.

Závěrečné partie rezervace západně od Velkého přírodního mostu

Trosky kostela svatého Kancia z počátku 16. století poblíž Velkého přírodního mostu

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Ačkoli Rakov Škocjan leží uprostřed lesů, přístup k tomuto divu je jednoduchý. Motoristé přijedou po dálnici z Lublaně do Koperu a po výjezdu u městečka Postojna se pár kilometrů vrátí po staré hlavní silnici směrem k Lublani. Tam narazí na hnědé směrovky a následně je kvalitní makadamová komunikace dovede až za Velký most. Od Postojny je to asi 7 km.

Kdo cestuje rychlíkem, dostane se do Rakova Škocjana po značené turistické cestě z Postojny.

Avšak nejkrásnější putování si prožijete po trase turistická značky, která začíná v obci Rakek, kde staví osobní vlaky. Přestože přírodní rezervace není rozlehlá, počítejte s faktem, že důkladnou prohlídkou tam strávíte nejméně půl dne.

Největším magnetem poblíž Rakova Škocjana jsou světoznámé Postojnské jeskyně. Postojna současně nabízí bohatou nabídku ubytování. Od kempu přes soukromí až po hotely.

UŽITEČNÉ WEBY
Nádhernou galerii Rakova Škocjana, včetně schematické mapy najdete zde.

Na webu http://karel-may.majerco.net si můžete naplánovat další putování po místech natáčení mayovek.