Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do unikátního pralesa Mionší za vlky, medvědy a staletými stromy

aktualizováno 
Medvědi, vlci, rysové, vzácný slimák modranka karpatská a řada dalších chráněných živočichů i rostlin. To vše skrývá Národní přírodní rezervace Mionší, jeden z největších pralesů u nás. Tento poklad naleznete na samém východním kraji republiky, mezi obcemi Dolní a Horní Lomná u hranic se Slovenskem.

Medvědi v Národní přírodní rezervaci Mionší | foto: Michal Šulgan

Unikátní prales vznikl náhodou

Tajemně znějící název pralesa Mionší vznikl vlastně náhodou. Obcí Dolní Lomná teče potok Menší. V místím nářečí se to řekne Mjenši a z toho vzniklo Mionší.

Vlastně i celý prales vznikl náhodou, a to jen díky lovecké vášni arcivévody Bedřicha, bratrance císaře Františka Josefa I. Ten totiž v roce 1895 získal těšínské panství, a protože byl vášnivým lovcem, zakázal na kopci Mionší těžit dřevo. Šlo mu o jediné - aby měla zvířata klid se pářit a on měl co lovit.

Jen v roce 1896 prý v revírech panství ulovil on a jeho rodina stovky jelenů, 2 580 srnců, 199 divočáků, 26 822 zajíců, 2 853 bažantů, 21 204 koroptví, 178 holubů a ještě mnoho jiné zvěře.

A právě zásluhou arcivévodovy lovecké vášně dnes můžeme vidět nádherný jedlo-bukový les ve své nejryzejší podobě. Lidská ruka tu na nic nesáhla už přes sto let, mnohé stromy jsou staré zhruba 400 let. Kmeny stromů jsou obrostlé mechem, přes kapradiny a trávy není vidět lesní půdu. Jaký rozdíl oproti hospodářskému lesu, se kterým Mionší sousedí. V něm jsou kmeny stromů holé a pod stromy téměř nic neroste.

Národní přírodní rezervace Mionší

Otevřeno jen v létě

mionší

Národní přírodní rezervace Mionší byla vyhlášena v roce 1954. Svou rozlohou 169,70 hektaru patří mezi největší pralesy v ČR.

Naučná stezka Mionší začíná kousek od zastávky autobusu v Dolní Lomné Matyščina Louka, kde je parkoviště. Má 10 zastavení s naučnými tabulemi, je dlouhá asi 7 km. Převýšení je přes 300 metrů a zčásti stezka vede úzkými lesními chodníčky, není vhodná pro kočárky nebo vozíky.

Přístupná je od 1. června do 15. září, pak ochranáři z CHKO Beskydy cedule demontují a odvezou.

Do samotné přírodní rezervace se nesmí. Z prostého důvodu - lidé ji ničili. V roce 1988 proto byla zrušena naučná stezka, která vedla prostředkem pralesa, a do Mionší se dlouhá léta vůbec nesmělo.

Změnilo se to až po více než 15 letech. Správa rezervace vytyčila novou naučnou stezku, která vede zčásti podél pralesa. Vzácné stromy tak můžete obdivovat aspoň z cesty.

Ačkoli se dovnitř - hrozí za to také vysoké pokuty - nesmí, nesmírně zajímavá je i procházka naučnou stezkou. V Mionší žije 73 druhů ptáků, například datlík tříprstý, čáp černý nebo puštík bělavý.

"To je vzácná sova, která se sem rozšířila ze Slovenska. Je to jediná sova, která létá i ve dne," vysvětluje František Šulgan z CHKO Beskydy. Puštík má světlou barvu a je větší než jiné sovy, skoro jako výr. Na začátku srpna jsme ho v Mionší slyšeli kolem poledního.

Národní přírodní rezervace Mionší - puštík obecný

Na dvou místech jsme doslova narazili na modranku karpatskou. To je modrý slimák. A nikde jinde než v Karpatech nežije. Na skále podél cesty se na sklonku dne vyhřívala zmije a objevit se dá i mlok skvrnitý.

Národní přírodní rezervace Mionší, modranka karpatská

Modranka karpatská

Naučná stezka Mionší

Naučná stezka Mionší

Rysové, medvědi i vlci

Ve znaku naučné stezky je tetřev. Arcivévoda Bedřich tu tetřevy lovil velice rád. I kvůli nim si nechal postavit loveckou chatu uprostřed lesa a za jedno ráno prý ulovil i sedm tetřevů. To už je ale dávno pryč, tetřev hlušec dnes patří ke kriticky ohroženým druhům a je chráněný. V celých Beskydech se jejich počet odhaduje na pouhých 10 kusů.

Národní přírodní rezervace Mionší, mlok skvrnitý

Mlok skvrnitý

Národní přírodní rezervace Mionší - prstnatec Fuchsův

Prstnatec Fuchsův

"Zato v této oblasti ale návštěvníci mohou klidně narazit i na medvěda, trvale tady žije rys a objevují se i vlci," informuje František Šulgan z CHKO Beskydy. A ukazuje odlitky stop všech tří šelem. Beskydy jsou jediná oblast, kde se tyto tři šelmy vyskytují společně. Medvěd sem zavítá prý každý rok.

Pár odlitků jeho stop ochranáři udělali přímo na části naučné stezky.

Pokud se s ním setkáte, je na místě opatrnost. "Velké šelmy ale na člověka nečekají a vůbec ho nemají za potravu. Zkrátka je to mnohdy jenom náhoda, že ho potkají, protože to zvíře je plaché a už zdaleka reaguje na přítomnost člověka," vysvětluje zkušený ochranář.

Nedávno se prý v Beskydech stalo, že houbař odkryl smrčinu a tam byl medvěd. "Utíkali oba, houbař na jednu stranu a medvěd na opačnou," vypráví František Šulgan.

Národní přírodní rezervace MionšíPrales Mionší a okolí

I bez osobního setkání s medvědem je ale procházka Naučnou stezkou Mionší výjimečným zážitkem. Jsou to přírodně nejcennější plochy v naší zemi, je to nejucelenější pralesní lokalita u nás. Některé jedle se tu tyčí do výšky i 50 metrů a pamatují Marii Terezii nebo bitvu na Bílé hoře.

může se hodit

Jak se tam dostat
Autem: po silnici číslo 11 do Jablunkova, v Jablunkově odbočit na Horní a Dolní Lomnou (silnice III. třídy číslo 01151). Odstavné parkoviště u zastávky autobusu Matyščina Louka.
Vlakem: nejbližší zastávka je v Bocanovicích mezi Jablukovem a Mosty u Jablunkova
Autobusem: z autobusového nádraží v Jablunkově linkou do Dolní Lomné, na zastávku Matyščina Louka


Tip iDNES.cz
V Horní Lomné mají krásný kostel se zajímavou historií. Postavili ho na místě "zázračného" kříže. Když k němu v roce 1836 vykonali procesí lidé z Jablunkova, skončila ve městě cholera. Pod kostelem je malebná studánka, která je prý také zázračná, proto prý nikdy nevysychá a ani nezamrzá. Voda z ní chutná dobře.


Arcivévoda Bedřich
Býval to jeden z nejbohatších lidí v Rakousku-Uhersku. Vlastnil velké průmyslové podniky a kromě Těšínska měl rozsáhlý majetek také v Uhrách a na Haliči (dnešní Polsko). Arcivévoda byl nejen dobrý ekonom, ale také vášnivý lovec. Pokud právě pobýval v Těšíně, bylo Mionší častým svědkem jeho loveckých výprav.
Na Těšínsku měl ale velmi špatnou pověst. Nejen že bohatl z bídy obyvatel, ale zavíral české školy a tím potlačoval český jazyk. Petr Bezruč jej ve svých básních nazval "Markýzem Gerem" podle dávného utlačovatele Slovanů a hrůzovládce Gera.


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.