Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kopřivnické hory: Raška má vyhlídku, Hus lípu a Červený kámen je zelený

aktualizováno 
Město Kopřivnici na severní Moravě obklopuje miniaturní uskupení majestátních kopců. Dříve se jim vznešeně říkalo Kopřivnické hory a obsahují opravdu vše, co v horách má být: zachovalé lesy, skalní vyhlídky, rozhledny, hradní zříceniny i jeskyně.

Hrad Šostýn | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Kopřivnické hory, které obejdete v pohodě za jediný den, jsou součástí Podbeskydské pahorkatiny. Ta však v okolí Kopřivnice zrovna jako pahorkatina příliš nevypadá, naopak se mnohem více podobá horám.

Dnes již téměř zapomenutý název Kopřivnické hory je proto vzhledem k členitosti terénu i turistické atraktivitě stále velmi výstižný a nepřekonaný. Dodejme, že v odborné geografické terminologii se pojem Kopřivnické hory kryje s názvem Šostýnské vrchy, což je okrsek geomorfologického podcelku Štramberská vrchovina.

Motýlím údolím k Bezručově rozhledně

Vstupní bránou do Kopřivnických hor je areál městského koupaliště na severním okraji Kopřivnice přímo na úpatí příkře se zdvihajících kopců. Je tu parkoviště a z centra vás sem dovedou žluté turistické značky, případně směrovky s nápisem Šostýn.

Motýlí údolí

Motýlí údolí

Kopřivnické hory z vrchu Kotouč

Kopřivnické hory z vrchu Kotouč

Kdo to tu moc nezná, nechává se obvykle svést rychlým výstupem po žlutých značkách na hrad Šostýn nebo dokonce přímou lesní cestou do Janíkova sedla. Pro důkladné seznámení s Kopřivnickými horami je ale vhodnější zvolit hned na začátku parkoviště delší a klikatou Lašskou naučnou stezku, díky níž objevíte méně známá zákoutí.

Jako první vás při vstupu do hor uvítá mohutná Husova lípa s malým památníkem, která se tyčí na začátku Motýlího údolí. Jeho název údolí vznikl z iniciativy Klubu českých turistů ve 30. letech 20. století, kdy se tu na pasekách a v lesích plných kvetoucích bylin vznášela hejna motýlů. Idylickou minulost připomíná také hezky upravená Jasníkova studánka pojmenovaná po kopřivnickém básníku a snílkovi Adolfu Míčkovi – Jasníkovi (1888–1928). Rád tu sedával, snil a básnil. Časy se od té doby změnily a na básníky, snílky ani motýly tu bohužel při procházce asi nenarazíte.

Fotogalerie

Motýlí údolí by jistě zůstalo opomíjené, kdyby v roce 2012 nevznikla na hřbetu Brdy přímo nad Jasníkovou studánkou Bezručova rozhledna, navazující na turistické tradice zdejších drobných vyhlídkových staveb.

Z ní je jako na dlani vidět celá Kopřivnice a hlavně obrovský areál kdysi světoznámé továrny Tatra.

Hrad s rybníkem na kopci

Členitým hřebenem Brd nad zkušebním polygonem kopřivnické Tatry vede trasa Lašské naučné stezky kolem několika drobných skalních slují a krasových propadlin k Rozcestí čarodějnic u hradu Šostýna.

Rozcestí na křižovatce pěti lesních cest je místo opředené pověstmi (podobně jako třeba Petrovy kameny v Jeseníkách) o tom, že se tu za svatojánských nocích slétaly čarodějnice, za měsíčního svitu prováděly čarodějné reje, tancovaly a zpívaly bezbožné písničky. Dnes tu za letních nocí uslyšíte jen skřehotání žab z Hradního rybníka, jenž představuje skutečnou historickou kuriozitu. Není totiž běžné, aby hrad na kopci byl z jedné strany ještě chráněn rybníkem o rozloze 50 x 100 m, navíc využívaným hradní posádkou pravděpodobně i jako zdroj vody a chovných ryb.

Hrad Šostýn (Schornstein) byl ve středověku významným článkem v linii podbeskydských hradů strážících komunikačně důležitou linii Moravské brány. Osud se však k němu zachoval méně příznivě než k jeho mnohem zachovalejším sousedům Starému Jičínu a Hukvaldům. Ruiny datované již od roku 1420 použila v 19. století rodina Rašků k výstavbě slavné kopřivnické továrny na majoliku.

Hrad Šostýn

Hrad Šostýn

Hradní rybník u Šostýna

Hradní rybník u Šostýna

Hrad však vstal ještě jednou z mrtvých a to díky archeologickému průzkumu v roce 1935, kdy došlo k opětovnému odkrytí zdiva a jeho zakonzervování. Z nánosů staletí spatřily znovu světlo světa mnohé pozoruhodné nálezy – např. soška Šostýnská venuše nebo zdobené kachle s motivem dubového listu. K vidění jsou v kopřivnickém muzeu Fojtství.

Přes Raškův na Červený kámen

Výlet charakteru nenáročné vycházky se za Šostýnem konečně začíná aspoň trochu podobat horské túře. Blíží se totiž zdolání majestátního masívu Červeného kamene (690 m), který je v kopřivnických minihorách nejvyšší. Jeho severní zalesněné svahy se sjezdovkou si ještě před výstupem nejlépe prohlédnete z vyhlídkového vápencového skaliska Raškův kámen, označovaného za perlu Kopřivnických hor. Ční vysoko nad okolní les a bezpečnou podívanou zajišťuje od roku 1951 železný vyhlídkový můstek.

Pod Raškovým kamenem rostou tři pověstmi opředené památné buky a lze tu najít i terénní kutací stopy po hledání uhelných slojí, které se tu snažil v 19. století marně objevit kopřivnický zeman a továrník Raška, majitel zdejších lesů.

Červený kámen od severu z Raškova kamene

Červený kámen od severu z Raškova kamene

Vraťme se však k Červenému kameni. Klasická výstupová trasa dlouhá 1,5 km začíná v Janíkově sedle (493 m) pojmenovaném podle arcibiskupského nadhajného Filipa Janíka, jehož osamoceně stojící bývalá hájovna slouží dnes jako centrum ekologické výchovy.

Zhruba čtyřicetiminutový výstup vede po lesních cestách východním úbočím, v závěru pak strmou pěšinou jižním svahem. Nečekaným překvapením jsou zachovalé lesní partie, v nichž není nouze o vzácné jedle a pokroucené kmeny starých buků.

Nejvyšší vrchol Kopřivnických hor

Jakýkoli kámen v barvě červené budete na vrcholu Červeného kamene hledat marně. Šanci má jedině barva nazelenalá, typická pro beskydský godulský pískovec, ten však nikde v okolí ze země nevystupuje. Původ názvu tudíž zůstává malou kopřivnickou záhadou.

Dominantou nejvyššího vrcholu je starý ocelový stožár, sloužící dříve k orientaci a navigaci letadel mošnovského letiště. Dnes ho oživují různé elektrokrabice a několik menších vysílačů. Při úpatí stožáru se ukrývá vrcholová kniha s četnými zápisy.

Vyhlídkový můstek na Raškově kameni

Vyhlídkový můstek na Raškově kameni

Janíkovo sedlo s bývalou hájovnou

Janíkovo sedlo s bývalou hájovnou

Ještě před stožárem měla stát na Červeném kameni rozhledna, kopřivničtí turisté dokonce roku 1938 položili základní kámen. Přicházející válka však plány na stavbu vyhlídkové věže zhatila. To je určitě škoda, jelikož výhled (sic skvostný) je omezený pouze na průsek severního směru, který se využívá jako startovací místo pro paragliding. V dolní části průsek plynule přechází v příměstský lyžařský areál Červený kámen.

Pokud se rozhodnete pokračovat z Červeného kamene po trase Lašské naučné stezky, sestoupíte ke štramberskému vlakovému nádraží, kde na druhé straně za kolejemi začíná rozlohou menší, štramberská část Kopřivnických hor. Sem se však vypravte až v době, kdy bude mít otevřeno rozhledna na Bílé hoře, štramberská Trúba a Botanická zahrada.

Místo dalších kopečků stojí rozhodně za vidění samotná Kopřivnice, jejíž centrum je architektonickým unikátem postaveným po vzoru sovětských socialistických měst. Krásy tohoto socialistického retro-města objevil zatím málokdo.

Může se hodit

Přechod Kopřivnických hor po Lašské naučné stezce:
Kopřivnice, koupaliště – Bezručova rozhledna, 1 km – hrad Šostýn, 3 km – Raškův kámen, 4 km – Janíkovo sedlo; 4,5 km – Červený kámen (690 m), 6 km – Štramberk, žel. st., 10 km.

Mapa:
1 : 50 000 KČT č. 96 – Moravskoslezské Beskydy

Jak se tam dostat:
Vlakem do Studénky, zde přestoupit na lokálku směr Kopřivnice
Autem po rychlostní silnici č. 48 do Příbora, zde na exitu č. 30 odbočit směr Kopřivnice, Štramberk.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Rakouská vesnice Hallstatt je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Kostel v Hallstattu si pořídil vyhazovače na selfie turisty

Kostel v rakouském Hallstattu dal personálu nezvyklou posilu. Najal totiž vyhazovače, jejichž úkolem je při pohřbech a svatbách zabránit ve vstupu turistům...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Velký Javorník od zvoničky Strážkyně Beskyd na Horečkách
Z Velkého Javorníku do Horeček. NEJ výhledy na Beskydy a bizarní areál

Pokud máte výjezdů na Pustevny a výšlapů na Radhošť už plné zuby, obraťte se v Trojanovicích na druhou stranu. Kdysi bývaly Horečky stejně slavné jako Pustevny...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Rušný život před promenádou alpského města. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Mandalay je několik vyhlídkových bodů, kde je možné pozorovat západ slunce a...
Výprava do Barmy za největším zvonem a knihou světa

V Mandalaji, historickém a kulturním centru Barmy, najdete hned několik světových unikátů najednou. V okolí druhého největšího barmského města můžete kromě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.