Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do nitra Jesenické přehrady

  15:11aktualizováno  15:11
Ocelová vrata se s rachotem otevírají. Skupinka dobrodruhů vstupuje do nitra přehradní hráze. Zářivky osvětlují vysoké stěny,vnější svět je však zapomenut. Najednou každému chybějí samozřejmé zvuky okolní přírody. Ty,které tam venku ani nevnímá. Tísnivý prostor ovládá jen temný hukot turbíny. Jesenická přehrada Dlouhé stráně, nejvyšší u nás, se zařezává jako mohutný červ do horského hřbetu.

Po ledových stěnách stékají na zem malé kapky. Kolik vody tam někde nad stropem asi je? vtírá se nervózní otázka. Prý přes tři miliony metrů krychlových. A jestlipak ta hromada betonu někde nemůže povolit? hned další. To když vám průvodce sdělí znepokojivou skutečnost, že někdy je třeba také zapnout čerpadla a pumpovat vodu. "Ta je ale jen ze skály," konejší vás průvodce, když vidí popelavé tváře. Lepší náladu návštěvníkovi hustí alespoň barevná abstrakce na jinak bílých stěnách. Po pár desítkách metrů je tady cíl. Zaskřípou další dveře a vy se nestačíte divit. Představte si menší fotbalové hřiště, padesát metrů do výšky. To je kaverna. Skrývá dvě obří Francisovy turbíny. "Je to největší reverzní soustrojí na přečerpávacích elektrárnách v Evropě," praví se v průvodci. Každá z nich má výkon 325 MW. Jak to, že se to vše vejde do přehrady? zíráte na tu obrovskou halu, za kterou by se nemusela stydět žádná středně velká továrna. Uprostřed trůní dva gigantické jeřáby. Průvodce otočí vypínačem a prostor je zalit světlem. Reflektory za okny pracují na iluzi normálního dne. Asi je to užitečné. Radek Mucha, jeden z mužů, kteří pečují o hladký chod toho všeho, nepřipouští, že by mu dlouhý pobyt pod zemí vadil. "Děláme dvanáctihodinové směny, ale cítím se tu jako doma." Někdo by si to vše raději blíže osahal, jde se tedy dolů. V každém patře zdobí dveře nápis s nadmořskou kótou, je u ~ zaková menší cesta do středu země. "Tak to je plášť turbíny," ukazuje průvodce. Obří těleso probouzí úctu. Lopatky si jen představujete, jak dolujete v paměti obrázky ze školních knih. Veškeré zařízení je rájem pro milovníka vernovské estetiky. Opatrně prolézáte kolem železných trubek, ventilů, držíte se zábradlí, jen ty obří nýty tu trochu chybějí. Navíc jsou naopak pulty s tlačítky či měřidla všech velikostí a forem. V jiném prostoru jsou blokové transformátory. Posloucháte ty neskutečné cifry o mnoha nulách a raději si ani nepředstavujete, co kdybyste se někdy ocitl v těsné blízkostí těch obludných potrubí, která rozvádějí elektřinu. Přehrada má daleko k zaprášené fabrice. Všude čisto, asi tu mají pilné uklízečky, napadne vás. Přehrada také nejsou jen pochůzky podzemím. "Je to nádhera, když jedete do práce a na stráních kolem běhají srny," říká Radek Mucha. Lidský rozměr mají určitě i stavby na povrchu. Zkosené střechy ve stylu horských staveb jsou bezesporu vkusnější než mnohé novostavby rozeseté jako ošklivé vředy po všech vesnicích v Jeseníkách. Máte pochyby, jistě. Muselo technické dílo zabrat místo zrovna zde, v nejkrásnější patru hor? V tuto chvíli však vadí méně než kdysi zalesněné hřbety zhyzděné neuctivým drancováním lesa. Je tu možná i další důvod, proč přehrada tolik nevadí. Je vlastně celá pod zemí. "Máme tu okolo osmi a půl kilometru podzemních chodeb," říká Radek Mucha. Potrubní šachty, větrací šachty, schodiště, měřící zařízení. Mají tu i výtah. A velín, kde se to vše řídí. Obrazovka hází tajemné údaje o chodu elektrárny, co se nahodí a co vypne. Dozvíte se, jak funguje přečerpávací elektrárna. Dplňuje se jako den a noc, zdá se vám. Pro svoji funkci využívá přebytku elektrické energie zpravidla v nočních hodinách. V době zvýšené spotřeby se pak v turbínovém režimu vyrábí energie. Přitom se využívá také horní nádrž. Horní nádrž? Tak tedy nahoru. Autem to jde, na kole to chce opravdu velkou vytrvalost. Z 800 metrů je třeba se vyšplhat až k úpatí Medvědí hory, do výše 1350 metrů. Vystoupáte těch pár posledních schůdků k nádrži a žasnete. Horní nádrž je taková obří louže, která nahradila temeno hory. Tak tohle je naše nejvyšší jezero. Sledujete hladinu, odráží jen mraky. Nic divného, okolo je jen máloco ještě výš, jako třeba Praděd se štíhlou siluetou vysílače na obzoru. Jáma, vyhloubená úctyhodných šedesát metrů do nitra hory, je pokrytá přírodním asfaltem. Zkuste jít okolo. Jdete, jdete, vypadá to jako malá procházka. Tak na pět minut, říkáte si. Omyl! Po obvodu má hráz 1750 metrů. Je to celkem fuška po tak náročném stoupání. Tam někde pod hladinou je ústí obřích přivaděčů. Znamená to dlouhých jeden a půl kilometru, než voda doputuje na lopatky turbíny dole v elektrárně. Sledujete líbeznou krajinu, která nijak nenaznačuje, jaké vodní spousty pod ní neustále putují dolů či nahoru. A hora se přitom ani neotřese, je to bytelná desenská rula. Večer si pak v hotelu rozsvítíte v pokoji a přemýšlíte, jakže to vlastně ta elektřina k vám putuje. Odpolední slova průvodce se rozplývají v mlze a vy možná uznáte, že stále nechápete skoro nic.

Může se hodit

EXKURZE:

zajišťuje Energotis
Rejhotice 75,
788 12 Loučná nad Desnou,
tel.: 0649/ 23 50 91

UBYTOVÁNÍ:

dobrý je Pension Oáza,
Loučná nad Desnou
tel.: 0649/23 52 66


Přehrada Dlouhá stráň.

Autor:




Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.