Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Chilli Beach jsme dojeli peprnou cestou

  15:58aktualizováno  15:58
Tentokrát jsme vyrazili už v devět, směr Chilli Beach v Iron Range National Parku. Toto místečko nám doporučil lovec krokodýlů Frank, náš starý známý z Lakefieldu. Těšili jsme se zase zpátky k moři a odhadovali, že do tří odpoledne tam dorazíme. Jenže po prvních kilometrech drsné cesty bylo jasné, že budeme rádi, když se do cíle dostaneme za světla.
Přímořská buš v Queenslandu

Přímořská buš v Queenslandu | foto: Australis

Ze začátku byla cesta prašná, ale vcelku kvalitní, a tak jsme si dopřáli zastávku v Archer River Roadhouse a svlažili hrdlo.

Tahle "městečka" by se dala popsat jako zastávky pro cesťáky, většinou tu najdete jeden či dva domky. Je tu i krámek, který vlastně slouží jako jakýsi bufet se vším potřebným a se suvenýry. Samozřejmě benzínka a u těch lepších i letiště, tedy přesněji přistávací dráha, často okupovaná místním dobytkem.

Kousek za Archer River jsme odbočili z Peninsula Developmental Road na cestu, kterou jsme si soukromě pojmenovali "Hard Broken Road". Po té nás čekalo  ještě asi 130 kilometrů k cíli.

Další reportáže z australského Queenslandu

Do Cooktownu se musíte dodrkotat

Cairns: Svět pštrosů, krokodýlů a medúz

Dobrodružstí na největším korálovém útesu

V Hervey Bay vládnou větroplaši

Jsme v Queenslandu, státě slunce

 Hlemýždím tempem
Hned po několika prvních kilometrech nám bylo jasné, že do do Chilli Beach rozhodně odpoledne nedorazíme. Po dalších kilometrech už jsme jen doufali, že se nebudeme muset kvůli neprůjezdnosti cesty vracet zpátky. Rychlostí zhruba 30 km/hod se dalo jet jen na rovných úsecích, ty ovšem nebyly většinou delší než 100 metrů.

Mezitím jsme si vychutnali jízdu ke creekům, vždy z kopce a do kopce, tam byl terén nejen kamenitý, ale většinou také plný trhlin a vyježděných kolejí. Často jsme se tedy pohybovali doslova centimetr po centimetru. Poté nás přivítal creek (potok), někdy vyschlý, někdy plný vody a hluboký, někdy hodně kamenitý, někdy příliš písčitý.. Takže hrozilo, že uvízneme.

Bez náhonu 4x4 tady ani ránu!!! Taky se vám tu může stát, že pojedete po relativně dobrém úseku cesty a z ničeho nic se před vámi objeví obrovská trhlina napříč cesty. Pak máte plné ruce práce to na písčitém povrchu ubrzdit a zabránit tak, aby auto zapadlo nebo se utrhla celá náprava.

Dost často jsou takové nebezpečné výmoly a praskliny označeny aspoň nějakými klacky a tu a tam je na klacku přivázán i výstražný "fáborek". V národním parku Iron Range se cesta viditelně zlepšila. Možná to bylo tím, že jsme dosud cestovali územím Aboriginců, o jehož správu nejeví nikdo příliš zájmem. Kdo ví?

Chudák naše auto!
Každopádně jsme se rozhodli jet zpátky jinou cestou, která se na mapě zdála lepší. Je to jakási spojnice na severnější část Peninsulu Developmental Road. Na Chilli Beach jsme dorazili po pěti hodinách drsné jízdy v půl šesté večer, tedy chvilku před západem slunce, v dost rozlámaném stavu.

Rozlámaně bohužel vypadal i náš vůz. Zjistili jsme, že naše převodovka je skoro utržená, navíc nešli otevřít dveře u řidiče, asi se to těmi otřesy nějak zkřížilo.

Moře občas vychrlí odpadky
Ale Chilli Beach nás dostala. Díky úžasné kráse přírody jsme skoro zapomněli na trable s autem.  Kam se hrabou všechny ty "pidi" pláže, všechny organizované výlety na "fantastické" pláže. Tady je to zkrátka opravdové. Buš končí pláží s bezpočtem palem a povalujících se kokosů, které nikdo nesbírá.

Z moře na vás hledí pár ostrůvků, z nichž dva maličké jsou jen kousek od břehu, takže se na ně dá při odlivu lehce přebrodit.

Jedinou výtku si zaslouží odpadky povalující se na pobřeží. Neválí se tady kvůli tomu, že by je sem někdo odhodil, ale proto, že je časem vyplaví moře.  A protože  to ale není žádná veřejná pláž, nikdo je nesbírá a neodklízí.

Najdete tu plážové sandály, přetrhaná lana a umělohmotné lahve. Ještě týž den, kdy jsme sem dorazili, nás čekalo opravdové překvapení. Už byla tma, když jsme si při čištění zubů všimli pod jedním stromem mangrove podivné velké věci. Vypadalo to jako mušle, ale na jednom konci to bylo podezřele těžké.

Nautilus objeven
Jakoby tam byl ještě nějaký živočich. Došli jsme pro baterku, abychom mohli věc identifikovat. Neskutečné, byl to Nautilus. U nás ho mají vystavený v muzeu a údajně ho považují za vyhynulí druh mušle. On žije a my ho objevili, tady v Austrálii.

Později jsme si zjistili o tomto druhu něco víc. Je to poslední přežívající zástupce rodu nautilovitých, což byli před 450 miliony roky (v době ordoviku) největší mořští predátoři, ti už samozřejmě vyhynuli.

Zpátky konečně po asfaltce!
Druhý den jsme se od rangera dozvěděli pár užitečných informací. Že mořští krokodýli tu sice jsou, ale pokud člověk nejde do vody víc jak po pás, je to vcelku bezpečné.

Jeho druhá informace byla ještě zajímavější. Cesta z Chilli Beach už tak strašná nebude. Rozjeli jsme se tedy směrem k městu a k našemu údivu nás po dvou kilometrech uvítala zbrusu nová asfaltka, vedoucí až do Lockhart River.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.