Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dnešní pohled na katastrofu

aktualizováno 
"Bylo 24. srpna asi o jedné hodině s poledne, když.
"Bylo 24. srpna asi o jedné hodině s poledne, když... zvěstuje má matka, že na obloze vyvstává mrak neobyčejné velikosti a podoby. Vystupoval mrak (z které hory, nedalo se na tu dálku zjistit; teprve později se poznalo, že to byl Vesuv): jeho podobu a tvářnost by nemohl vyjádřit žádný strom lépe než pinie. Jako převysoký kmen se zvedal do oblak, až se pak rozprostíral v jakési větve, nejspíše proto, že výbuch plynů, který jej hnal tak vysoko, později ochaboval a nemohl jej unésti, anebo se snad rozptyloval i proto, že byl stlačován svou vlastní tíhou." Tolik očitý svědek vesuvské tragédie Plinius Mladší v prvním ze svých dvou dopisů, ve kterých se věnuje výbuchu Vesuvu v roce 79. Zřejmě na jejich základě a nesprávné interpretace archeologických nálezů se tradovalo nesprávné vysvětlení vzniku obětí vesuvské katastrofy. Jak tedy probíhala? Vesuv se musel probudit už ráno 24. srpna kolem deváté hodiny. Kdo v té době opustil ohroženou oblast, měl ještě velkou naději na přežití. Kolem 13. hodiny za ohlušujícího rachotu vyrazil z Vesuvu úzký a 27 kilometrů vysoký erupční sloup popisovaný Pliniem. Tím začala další fáze erupce nazývaná pliniovská. Netrvalo dlouho a krajina kolem vulkánu se ocitla v dešti vulkanického spadu, nazývaného tefra. Ta byla převážně tvořena úlomky lehké bílé pemzy velikosti několika centimetrů. Když vrstva tefry dosáhla zhruba 40 centimetrů, mnohé střechy toto zatížení (přibližně 250 kg na každý metr čtvereční) nevydržely. Ve 20 hodin dosáhla tato vrstva výšky asi 1,4 metru (to odpovídá téměř váze automobilu). V tu dobu Vesuv přidal na intenzitě, výška erupčního sloupu přesáhla 30 kilometrů. Celková vrstva tefry nakonec dosáhla 2,5 metru (to odpovídalo zatížení asi 2230 kg na každý metr čtvereční, což je téměř dvojnásobek hodnoty předepisované pro moderní železobetonové stavby). Tato pliniovská fáze skončila v jednu hodinu v noci 25. srpna a začala fáze pelejská. Část směsi plynu a sopečného materiálu už nestoupala plynule vzhůru, ale zastavila se a pak, když nemohla udržet sama sebe, se prudce zhroutila k zemi. Materiál prudce padal na horní svahy vulkánu a vytvořil žhoucí lavinu, která se rychlostí kolem 180 km/h řítila dolů do okolí Vesuvu. Celý tento úděs byl umocněn tlakovou vlnou, kterou kolaps vyvolal. Vlna zasáhla okolí Vesuvu (Herculaneum), další i Pompeje a zničila téměř vše, co ještě vyčnívalo nad úroveň vulkanického spadu, a zabila všechny, kteří dosud byli naživu. Hrůzu doprovázela teplota asi 500 stupňů Celsia. Způsobila okamžitou smrt ve zlomku vteřiny, takže na obětech nejsou patrna ani žádná obranná gesta či známky agonie. Ve vzdálenějších Pompejích (téměř 10 kilometrů od Vesuvu) už teplota nebyla tak vysoká a i smrt obětí byla o něco pomalejší. Minimálně o tolik, že mnozí Pompejané alespoň stačili na vzniklou situaci reagovat. Obranná gesta jsou zde patrná, někteří si dokonce ještě stačili zakrýt ústa kouskem oděvu, než je přikryla vrstva jemného popela. K těmto závěrům o posledních okamžicích života obětí vesuvské katastrofy se došlo na základě výsledků vědeckého zkoumání za posledních 15 let, v detailech upřesněných v posledním období. Přestože je mechanismus vesuvské katastrofy znám už řadu let, některé vycházející publikace o Pompejích stále tvrdí, že je "pohřbily tuny žhavé lávy". Od doby, kdy Vesuv v roce 79 vše pokryl devíti kilometry krychlovými materiálu, se vulkán ozval ještě na 140krát. Naposled v roce 1944, kdy si vyžádal 28 obětí. Vulkanologové tvrdí, že tento výbuch nebyl poslední a že Vesuv sbírá síly na další. Je jen otázkou, jakého druhu bude ten budoucí. Znalost průběhu někdejší katastrofy a posledních okamžiků života jejích obětí je neocenitelnou lekcí dvěma milionům lidí žijících v jeho stínu.



Témata: katastrofy, Lavina


Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.