Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dlouhé Stráně jsou bez vody. Turisté je nyní uvidí jen z Pradědu

  12:51aktualizováno  12:51
Z horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách se kvůli opravám poškozeného těsnicího pláště vypustila voda. Elektrárna je nyní mimo provoz a zavřela se i pro turisty. Ti mají nyní jedinou možnost - podívat se na Dlouhé Stráně z Pradědu.

Horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně při rekonstrukci | foto: Libor TeichmannMF DNES


Klikněte na mapu

Oko Dlouhých Strání zmizelo

Azurová hladina horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách, známé také jako mořské oko, zmizela. Po vypuštění téměř tří milionů kubíků vody se otevřel pohled do nitra hory Mravenečník, ve které je horní nádrž vyhloubena. Speciální stroje teď musí odtěžit asfaltový plášť, který je poškozen tisíci drobných trhlin. Potom dostane nádrž povrch nový.

Dlouhé Stráně


"Kvůli kontrole nádrž vypouštíme jednou za čtyři roky. Teď je to kvůli zásadní opravě těsnicího pláště. Bude zárukou, že takovou opravu nebude potřeba opakovat nejméně dalších dvacet až třicet let," říká ředitel vodních elektráren ČEZ Zdeněk Saturka. První plášť tolik nevydržel. Vždyť elektrárna je v provozu teprve deset let.

"Příčinou byl rozpad kameniva v asfaltové směsi," vysvětluje Saturka. Použitý kámen podle něj nebyl vhodný pro extrémní namáhání asfaltového pláště. Neustálé změny tlaku a teplot při napouštění a vypouštění nádrže nedokázala kameninová drť v asfaltu zvládnout.

Dlouhé Stráně

Turistům zapovězeno až do září

Návštěvníci Dlouhých Strání, kteří si mohli při exkurzích prohlédnout podzemí elektrárny – strojovny s reverzními turbínami – a vyjet na horní přečerpávací hráz, mohou nyní na tyto výlety zapomenout. Exkurze se nebudou pořádat až do konce srpna, kdy by opravy měly skončit.

Cyklostezka a turistické trasy v okolí nádrže pak budou mimo provoz nejspíš ještě celé září.

Jediné místo, odkud se nyní můžete na Dlouhé Stráně podívat, je Praděd. Ovšem jen při dobré viditelnosti, což nebývá příliš často.

Elektrárnu Dlouhé Stráně loni navštívil rekordní počet lidí. Technická památka přivítala 60 976 návštěvníků, což je o 6701 více, než činil dosavadní rekord z roku 2005. Stavba elektrárny začala v roce 1978. Uvedena do provozu byla o osmnáct let později.


ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ
Na horním snímku horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně při rekonstrukci v červnu 2007, na dolním před rekonstrukcí v roce 2006

Opravy za 360 milionů

Před zahájením oprav byl asfaltový plášť nádrže poset velkým množstvím trhlin. "Těch trhlin a drobných poruch jsou řádově desetitisíce. Průsak se sice zatím nijak nezvětšil, ale vedení společnosti rozhodlo takovému stavu předejít. Takže oprava má vlastně preventivní charakter," vysvětluje Zdeněk Saturka.

Práce mají podobný průběh jako odstranění narušeného asfaltového koberce na silnicích a následné položení nového. Jen s tím rozdílem, že v nádrži probíhají práce na prudkých svazích, po kterých se nedá bezpečně sejít ani vystoupat.

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně

Technika však tento pohyb zvládnout musí. Protože jde o ojedinělou stavbu, i používaná technika není snadno k mání. Podobné "zákroky" jsou schopny v Evropě zvládnout jen dvě firmy. Vše nyní probíhá v režii švýcarského podniku Walo, který má s podobnými pracemi zkušenosti z celé Evropy.

Dlouhé Stráně

Ze dna horní nádrže bude odtěženo 8 tisíc kubíků asfaltové směsi (20 tisíc tun), plocha opravovaného pláště činí zhruba 100 000 metrů čtverečných. Celkové náklady se odhadují na 360 milionů korun.

Dlouhé Stráně: Div Česka, nebo pohrobek socialismu?

Dlouhé Stráně nevzbuzují jen obdiv, ale i negativní ohlasy a kritiku. Odpůrci elektrárny tvrdí, že stavba krajinu Jeseníků natrvalo zdevastovala. Na toto téma ČTĚTE ZDE

Autoři: ,




Nejčtenější

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

Další z rubriky

Národní rezervace Bílá strž je ukázkou přirozeného horského biotopu.
Nedostupná Šumava na vlastní kůži. Jak si projít zakázané oblasti

Vydat se s průvodcem na jinak nepřístupná místa Národního parku Šumava bude letos zase o něco jednodušší. Park v desáté sezoně nabídne třicet tras oblíbeného...  celý článek

Replika dobového příbytku ve Znojmě
Smrt při porodu a tisíc let staré vejce. Památky Velké Moravy ve Znojmě

Těžiště zájmu o dědictví Velké Moravy se převážně naklání k Uherskému Hradišti, Mikulčicím, Pohansku či Nitře. Úplně bokem hlavního proudu zatím stále zůstává...  celý článek

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze
Pouť světla i chrám na vodě. Noc kostelů otevře 1 500 duchovních míst

Přibližně patnáct stovek chrámů, kostelů a modliteben otevře 9. června po celé České republice už tradiční Noc kostelů. Otevírat se budou i prostory, kam se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.