Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Divoká rokle, kde se ukrýval tajemný baron Trenck

aktualizováno 
Tajemná osobnost svobodného pána Františka barona Trencka (1714–1749) jitří fantazii lidí již řadu let a stala se i námětem mnoha lidových pověstí. Pro někoho byl velitel pandurů ztělesněním zla, pro jiné hrdina. Zveme vás do jednoho z možných Trenckových úkrytů v dobách, když byl ještě slavný a udatný bojovník v plné síle.

Trenckova rokle | foto: Filip ChludiliDNES.cz


Klikněte na mapu

Prosklenou rakev s tělesnými pozůstatky záhadného barona Trencka, který byl nazýván ďáblem či pekelníkem, si můžeme prohlédnout v kapucínské hrobce kostela kapucínského kláštera v Brně, kam byl pohřben po své smrti ve špilberské cele.

Království minerálů

Na výlet vyrazíme z vlakového nádraží v půvabném Tišnově, městě, které se tulí na upatí botanického a mineralogického skvostu – vrchu Květnice. Právě zde bylo nalezeno množství ametystů, záhněd, morionů, křišťálů atd...Pokud nás nezláká hledání vzácných kamenů, vyrazíme odtud po modré turistické značce do Předklášteří.

Trenckova rokle
Údolí Loučky

Údolí Loučky

V Předklášteří u Tišnova, kde by nám neměl uniknout architektonický klenot – cisterciácký klášter Porta coeli, založený r. 1233 královnou Konstancií, vdovou po králi Přemyslu Otakarovi I., přejdeme na rozcestí turistických cest na značku červenou.

Červená nás povede kolem říčky do Dolních Louček. Určitě nepřehlédneme železniční viadukt, tzv. most Míru, který přemosťuje údolí říčky Libochovky. Viadukt svým rozpětím hlavního oblouku 120 m je největším železobetonovým obloukem v Česku. Most o délce 300 m a výšce 30 m byl dokončen r. 1953 (na něj navazující tunel o délce 633 m byl v letech 1944 – 45 využit pro nacistickou zbrojní výrobu).

Viadukt v Dolních Loučkách
Viadukt v Dolních Loučkách

Těsně před vstupem do vsi Dolní Loučky můžeme po tvarové odbočce vystoupit na zříceninu hradu Loučky. Kdysi rozsáhlý hrad založili páni z Deblína již před rokem 1236; ve druhé polovině 14. stol. patřil až do svého zániku v roce 1497 pánům z Kunštátu. Dnes jsou zachovány hradní příkopy a zbytky hradeb, válcové věže a hradní studny.

Projdeme Dolními Loučkami a pokračujeme romantickým údolím sevřeným lesnatými kopci po červené značce proti proudu říčky Loučky. Když se "dotkneme“ Újezda u Tišnova, můžeme na hřebeni nad sebou tušit zříceninu Újezd.

Stále pokračujeme nádhernou krajinou kolem Loučky do Skryjí a dále. Z protějších kopců naše kroky hlídají zříceniny někdejších obranných hradů a hrádků: Rysov, Košíkov, Víckov. Když úzká stezka zabočí od Bobrůvky do skal na feratu jištěnou lanem, začneme tušit, že se blížíme k proslulé rokli...

Trenckova rokle
Květné louky v údolí Loučky

Trenckova rokle

Trenckova rokle je romantickým žlebem s potůčkem pramenícím pod Drahonínem, který vytváří před soutokem s Loučkou drobné vodopádky; průzračná voda přeskakuje skalní prahy mezi balvany a bujným porostem kapradin úctyhodných rozměrů.

Chladné, vlhké a po většinu roku – studené mikroklima soutěsky umožňuje vhodné podmínky pro horské druhy rostlin např. horské mechy, kapraď rakouská, klen atd. Jméno rokle je odvozeno od zajímavé pověsti…

Trenckova rokle

Trenckův úkryt aneb co říká pověst

Vůdce pandurů František baron Trenck prokázal císařovně Marii Terezii se svou divokou hordou dobrodruhů velké služby. Panduři však nejen bránili mocnářství proti Turkům, také drancovali, loupili i vraždili bezbranné obyvatelstvo. Stížnosti na Trenckovo běsnění se množily a císařovně nakonec došla trpělivost – nařídila, aby Trencka lapili a dopravili do Vídně. Baron se však o jejím rozkazu dozvěděl a prchl se třemi důstojníky i s naloupenými poklady "kamsi“ do bezpečí.

V onom čase žil ve vsi Drahoníně starý výměnkář Večeřa, který byl vyhlášeným bylinkářem. Často sestupoval do rokle pod Drahonínem a sbíral léčivé byliny. Když jednou sestoupil až na dno rokle, uviděl u ohně sedět čtyři dobře ozbrojené muže (a propos: trampské ohniště nalezneme v ústí rokle dodnes).

Polekaný Večeřa chtěl prchnout, ale mužové staříka obstoupili a jejich velitel se mu představil: "Jsem baron Trenck a skrývám se tu. Když nám přineseš každý čtvrtý den jednu ovci, zaplatíme ti dvacet dukátů. Pokud nás vyzradíš – zabijeme tě!“

Hned nazítří přispěchal starý Večeřa s ovcí – a dostal odměnu: dvacet dukátů ještě v životě neviděl. Do rokle přiváděl ovce ještě po mnoho týdnů – přišel si na pěkný majeteček. Jednou však přišel do rokle marně – popel v ohništi byl sice ještě teplý, ale po baronu Trenckovi a jeho kumpánech tu nebylo ani památky. Teprve po dlouhé době stařík Večeřa svým drahonínským sousedům vyjevil své tajemství. A od té doby nese rokle Trenckovo jméno…

Trenckova rokle

Trenckova rokle

Trenckova rokle
V Trenckově rokli

Co s "načatým výletem"?

Pokračovat v túře můžeme dvojím způsobem. Buď pokračujeme dále po červené proti toku Loučky, pak krátkou spojkou po žluté, která nás přivede k modré turistické značce. Po modré můžeme pokračovat přes ves Střítež na železniční zastávku Věžná na trati Tišnov – Žďár nad Sázavou.

Nabízí se i druhá možnost, kterou často využívám, je ovšem bez turistického značení, i když na ní nepředpokládám, že by někdo mohl mít orientační problémy: prostoupíme zajímavou roklí prudkým svahem vzhůru (místy exponované, ale stojí to zato).

Trenckova rokle
Cesta k Drahonínu 

Na kraji lesa nalezneme polní cestu, po níž dojdeme do Drahonína. Z Drahonína pak po opuštěných asfaltových silničkách do Olší, Klokočí do Doubravníku na železniční nádražíčko opět na trati Tišnov – Žďár nad Sázavou.

Na tomto "trenckovském“ výletu zažijete zajímavých pětadvacet kilometrů.

Může se hodit

Mapy
Itinerář popisované túry najdete ve dvou mapách z edice Klubu českých turistů: začátek trasy (z Tišnova do Dolních Louček) naleznete na mapě č. 85 – Okolí Brna – Svratecko (1 : 50 000) a za Dolními Loučkami na mapě č. 84 – Velkomeziříčsko (1 : 50 000).
Knihy
O vzrušujícím a dobrodružném životě Františka barona Trencka se můžete dočíst v mnoha knihách. Jen ve stručnosti můžeme doporučit: Zdeněk Vyhlídal: Pandur Trenk; Albatros 1987 (spíše četba pro mládež). Útlou, ale objevnou knížkou je dílko Tomáše Dacíka: Pekelník - Z historie a pověstí o Františku baronu Trenckovi; Arteas 1991. Téměř pětisetstránková kniha Karla Richtera Ďábel Trenk; Akcent 1998 – přináší spoustu zajímavých informací.


Trenckova rokle
Drahonín


Text a foto: JAROSLAV MONTE KVASNICA, foto: FILIP CHLUDIL a fotobanka.cz

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.