Děti rozhodnou, koho královna ocení
Na Velikonoční pondělí pak všechny společně rozhodnou, komu letos švédská královna Silvia s laskavým úsměvem předá Světovou cenu dětí.
Poctu, kterou mezinárodní dětská porota složí poklonu tomu, kdo brání dětský svět a dětská práva.
Dětská obdoba Nobelovy ceny míru se bude v pondělí rozdávat teprve podruhé. Možná ji dostane dítě, možná dospělý. Možná už si pro cenu na podium nepřijde. Tak jako loni. To ji dostaly tři děti. Všechny jsou dávno po smrti.
Mezi oceněnými byl i Iqbal Masih. Pákistánský chlapec, otrok, který našel sílu se proti otrockému osudu postavit. Pak jej kdosi zastřelil. Říká se, že to byli průmyslníci, kterým svou otevřeností škodil.
Památka na smrt pakistánského chlapce
Dětská porota, která cenu udílí, se na jeho památku schází v den Iqbalovy smrti. Zasedá v ní klubko dětí, co jim život nadělil neméně trpkou zkušenost. Dětí s hendikepem, za který může jejich barva pleti, nebo třeba vrstva, do které se narodily.
"Proč rozhodují o ceně děti? My samy jsme experty na dětská práva. Denně se s nimi pereme," vysvětluje Laura Hannant z Kanady, která loňský ceremoniál uváděla. Vedle ní tu stál chlapec z Bolívie, dítě ulice, či dívka z Ugandy, co musela vzít do ruky zbraň a bojovat jako dospělý voják.
Mezi patnácti členy zasedne i Světlana
Letos se mezi patnácti členy objeví Světlana. Mladinká Romka z Ostravy, která na vlastní kůži zažila, co je to rasová diskriminace.
Dvakrát ji psychologové poslali jako retardované dítě do zvláštní školy. Dokázala se vzepřít. Dnes chodí do páté třídy běžné základní školy. "Kvůli odlišnosti ji považovali za méněcennou," komentuje Světlanin hendikep Kumar Vishwanathan, muž, který Romům v Ostravě otvírá vrátka do života "bílých". To on bude Světlanu na její cestě doprovázet.
Světlanu si z několika hrušovských kluků a holek letos v březnu vybraly dvě dámy ze švédské organizace, která hledala do poroty romské dítě.
Dívenka už nedočkavě balí kufry
"Měli jsme radost, já i rodiče. Říkali, že když už tu možnost někam vyjet nemají oni, jsou rádi, že ji mám já," říká Světlana. Štíhlá dívka má krásné kudrnaté havraní vlasy a pohlednou tvář.
Před pár dny si nedočkavě sbalila kufr. Přípravy se ještě zkomplikovaly kvůli zdravotním potížím. "Bacil v žaludku", jak dívka svým dlouholetým nesnázím říká, ale není tak nebezpečný, aby zůstala doma.
Do Švédska pojede. Kromě hlasování čeká děti mise po švédských školách. Svým vrstevníkům se pokusí přiblížit vlastní osud a místo, odkud pocházejí. Čeká je i audience u královny. "Budu zpívat a tančit švédské královně," těší se.
"Musely jsme kvůli tomu do obchodu. Koupily jsme novou sukni, boty, halenku. Bude jí to slušet," pyšní se Pavlína Krošťanová, Světlanina matka. "Je mi líto, že u toho s mužem nebudeme. Také bych mohla zpívat a tančit královně," směje se žena.
Na Velikonoční pondělí pak všechny společně rozhodnou, komu letos švédská královna Silvia s laskavým úsměvem předá Světovou cenu dětí.
Poctu, kterou mezinárodní dětská porota složí poklonu tomu, kdo brání dětský svět a dětská práva.
Dětská obdoba Nobelovy ceny míru se bude v pondělí rozdávat teprve podruhé. Možná ji dostane dítě, možná dospělý. Možná už si pro cenu na podium nepřijde. Tak jako loni. To ji dostaly tři děti. Všechny jsou dávno po smrti.
Mezi oceněnými byl i Iqbal Masih. Pákistánský chlapec, otrok, který našel sílu se proti otrockému osudu postavit. Pak jej kdosi zastřelil. Říká se, že to byli průmyslníci, kterým svou otevřeností škodil.
Památka na smrt pakistánského chlapce
Dětská porota, která cenu udílí, se na jeho památku schází v den Iqbalovy smrti. Zasedá v ní klubko dětí, co jim život nadělil neméně trpkou zkušenost. Dětí s hendikepem, za který může jejich barva pleti, nebo třeba vrstva, do které se narodily.
"Proč rozhodují o ceně děti? My samy jsme experty na dětská práva. Denně se s nimi pereme," vysvětluje Laura Hannant z Kanady, která loňský ceremoniál uváděla. Vedle ní tu stál chlapec z Bolívie, dítě ulice, či dívka z Ugandy, co musela vzít do ruky zbraň a bojovat jako dospělý voják.
Mezi patnácti členy zasedne i Světlana
Letos se mezi patnácti členy objeví Světlana. Mladinká Romka z Ostravy, která na vlastní kůži zažila, co je to rasová diskriminace.
Dvakrát ji psychologové poslali jako retardované dítě do zvláštní školy. Dokázala se vzepřít. Dnes chodí do páté třídy běžné základní školy. "Kvůli odlišnosti ji považovali za méněcennou," komentuje Světlanin hendikep Kumar Vishwanathan, muž, který Romům v Ostravě otvírá vrátka do života "bílých". To on bude Světlanu na její cestě doprovázet.
Světlanu si z několika hrušovských kluků a holek letos v březnu vybraly dvě dámy ze švédské organizace, která hledala do poroty romské dítě.
Dívenka už nedočkavě balí kufry
"Měli jsme radost, já i rodiče. Říkali, že když už tu možnost někam vyjet nemají oni, jsou rádi, že ji mám já," říká Světlana. Štíhlá dívka má krásné kudrnaté havraní vlasy a pohlednou tvář.
Před pár dny si nedočkavě sbalila kufr. Přípravy se ještě zkomplikovaly kvůli zdravotním potížím. "Bacil v žaludku", jak dívka svým dlouholetým nesnázím říká, ale není tak nebezpečný, aby zůstala doma.
Do Švédska pojede. Kromě hlasování čeká děti mise po švédských školách. Svým vrstevníkům se pokusí přiblížit vlastní osud a místo, odkud pocházejí. Čeká je i audience u královny. "Budu zpívat a tančit švédské královně," těší se.
"Musely jsme kvůli tomu do obchodu. Koupily jsme novou sukni, boty, halenku. Bude jí to slušet," pyšní se Pavlína Krošťanová, Světlanina matka. "Je mi líto, že u toho s mužem nebudeme. Také bych mohla zpívat a tančit královně," směje se žena.
