Czeskie wojsko doszło do Skoczowa bo Polacy się bronili przeciw bolszewikom na wschodzie. Zaś co do Cieszyńskiego, to może Panu coś powie fakt, że w Polsce nie ma przygranicznej mniejszości czeskiej. A jak jest z mniejszościami na Zaolziu?

A co takové Veprty - Barenstein a jejich smutná historie 50-tých let?

Nebo Potůčky - Johanngeorgenstadt?

Asi takových obcí a městeček bude více u nás...

Těšínsko.Pravda je taková, že Těšínské knížectví je historicky české. Ani německé, ani polské. Je české. V roce 1327 se stalo součástí našeho státu. Místní knížecí rod navázal rodinné vazby s českou královskou rodinou. A začala tam pronikat česká kultura a jazyk - vše se stalo dominantním v 2. polovině 15. století. V 16. století vyšlo Zemské zřízení knížectví Těšínského - v češtině! A v roce 1590 těšínský zemský sněm v Polské Ostravě schválil češtinu jako jediný úřední jazyk. Vše se změnilo po roce 1653 - Piastovci vymřeli, knížectví připadlo jako odúmrť přímo českým králům a z Těšínského knížectví se stalo knížectví bezprostřední. Nastala tvrdá germanizace a poté i polonizace. Ale třeba v Bohumíně se česky mluvilo ještě na začátku 19. století. Ale česky hovořící obyvatelstvo bylo diskriminováno v práci a následně došlo i k přeměnám českých škol na polské... No někteří lidé z toho nebyli zrovna moudří a právě proto tam vzniklo to česko-polsko-německé nářečí po naszymu. Třeba u nás ve Skřečoni byla v roce 1850 otevřena škola, kde se vyučovalo česky. Ale místní lobby se postaralo o to, aby se později přešlo na polštinu. V 19. století se tu vytvořili 4 identity - německá, polská, česká a šlonzácká. Šlonzáci byli většinou evangelíci (ne vždy), co hovořili po naszymu a z našeho pohledu měli nejblíže k Polákům, ale za Poláky se nepovažovali, protože po staletí žili na území České koruny a Habsburské monarchie - a zejména Poláci z Haliče (šlonzáckým pohledem kulturně zaostalí) brali Šlonzákům práci. Nejdůležitější českou organizací byla Slezská matice osvěty lidové. Já sám se cítím primárně jako Čech. Jen netuším, proč tu autor cpe moravskou identitu. Ta jakože vznikala kde? Proč je tady zase tendence ze Slezska dělat Moravu? Moravská identita se vyskytovala v rámci Slezska jen na Hlučínsku (to však byla identita jen jazyková, lidé zde byli zejména Němci, Prusové a částečně i Slezané) a v menší míře i u řeky Ostravice v okolí Frýdku - čili bezprostředně u hranic s Moravou.

Tady se nedá ani psát o nějaké vyloženě české identitě. Tahle oblast byla národnostně smíšená a proto se zde vytvářel specifický mix, který s nějakou ryze národní identitou moc společného neměl. Proto také budování etnicky čistých homogenních národních států takovým regionům spíše ublížilo. Nakonec starý Český stát, tedy Koruna česká nebyl žádným národním státem. Odkazování se na korunu českou je defacto odkazování se na institucionální kontinuitu zemí a tedy českou státnost, která právě na instituci zemí stojí a padá. Proto nechápu, jak se mohl Československý a později novodobý Český stát tak macešsky chovat k instituci zemí a ty nahradit umělými kraji. Chucpe je pak se odvolávat se v preambuli ústavy na věrnost tradici státnosti zemí Koruny české a ty země neobnovit.

Hry mocných ničily města, rodiny a životy. Rozdělit fungující obec je naprostá prasárna. A vůbec, stálo by za to zmínit neustále posouvající se plot do vnitrozemí gruzínské hranice

Autor budto opomel nebo ucelove zapomel jeste jedno mesto jimz probiha hranice. Je to Jihlava, vetsina patri do zeme moravske mensi kousek do zeme ceske. I tam panoval cily "multikuturalizmus". Mluvilo se tam vetsinou nemecky (Nemci a Zide). Moravane a Cesi zase slovanskymi dialekty.

Takovych obci a mest je v ČR daleko vice a určitě by to bylo na několik članku

To, že nám Poláci část Těšína ukradli, je, holt, fakt, se který se už dnes nedá nic dělat.

Ukradli Těšín? Dost legrační. Možná byste si chtěl přisvojit ještě Varšavu a Krakov. Ale vraťme se k roku 1920, kdy v Belgickém Spa bylo rozděleno Těšínsko. Ono Masarykovi už bylo lhostejné, co je za řekou. Při sporu jej na prvním místě zajímala Košicko-Bohumínská trať, s ní také také Třinec s železárnami a Karvinou s uhlím. Pastviny velkoryse nechal Polákům.

Pan tatíček Masaryk zas nebyl takové zlatíčko, lidé a historická pravda o tomto regionu mu byli lhostejní, jeho zajímaly jen surky, když si dovolím použít slang ze strategických her.

Tuhle větu z článku si dejte zarámovat a denně o ní přemýšlejte z pohledu celé Evropy a její budoucnosti:

"Příčiny hlavně tkvěly v etnické či náboženské příslušnosti leckdy silně promíšených území a ve vysoké koncentraci menšin se starousedlíky, které se najednou ocitly mimo mateřské státy."

Přesně tak, protože násilné vytyčování národních států tam, kde obyvatelstvo žilo v přirozeném souladu, stavění hraničních přechodů a kontrol - to pak bylo příčinou svárů a konfliktů. Kdyby je nechali žít tak, jak žili po staletí, byl by mnohem větší klid.

PS: je mi jasné, kam jste mířila, ale nejspíš jste se netrefila.

Těch nádražních budov, které sloužily oběma stranám na hraničních přechodech je mnoho. Varnsdorf, Polubný - dnes Kořenov, Děčín O"NWB dnes Děčín -východ, Heřmanice, Cheb a mnoho dalších. Převážně na německou stranu. Na rakouské straně do roku 1918 tento problém vůbec nebyl. A právě kvůli kolejím se posunuly zemské hranice v Českých Velenicích-Gmu"ndu a na Valticku + Poštorná.

Železná Ruda - Alžbětín.

Při přejezdu z Gmündu do Českých Velenic je člověku smutno, když vidí hezké centrum Gmündu s opravenými domy a hnusné České Velenice s hernami, prodejnami s trpaslíky, prostitutkami, otřískanými baráky a neviditelným etnikem na ulicích. 28 let po revoluci, ale člověk má pocit, že se vrací o 40 let zpět.

no ono je to asi právě o (ne)vkusu těch Rakušáků, kteří do Velenic jezdí. Holt preferují kýče a kýčovitě označené provozovny. Jinak jste už asi ve Velenicích dlouho nebyl, protože na ulici zde již žádnou prostitutku nepotkáte, valná většina domů je opravených, všechny silnice a chodníky opravené - což se ani o Gmündu říci nedá... To jak Velenice vypadají mě mrzí, ale po návštěvě německého příhraničí musím říci, že jsou na tom ještě velice luxusně...

slovo Židé se nemůže psát?