Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a Čechy. 23. května 1915 musely tisíce Italů z blízkosti jezera Garda, převážně ženy, děti a starší lidé, narychlo opustit své domovy. Byli z bezpečnostních důvodů přesunutí do vnitřních oblastí tehdejší Rakousko-uherské říše, hlavně do Čech a na Moravu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

L19u21b50o44š 29B19ř80e95z18i40n37a 2752403490531

Před 100 lety bylo normální se po ukončení války vrátit zpět do země původu. Dnes?

Překonaná záležitost.

+3/−4
17.6.2017 20:53

P36e81t54r 71V26r45c32h33o91v11s37k97ý 1312297676522

Odsun civilního obyvatelstva do zázemí byla bohužel nezbytnost. Patová situace na italské frontě přiváděla italské generály k šílenství. Navzdory obrovské materiální a vojenské převaze nebyli schopni prorazit rakousko-uherskou obranu. Výmluvné bylo doporučení francouzského maršála Joffreho italskému protějšku Cadornovi, jak se vypořádat s obranou na sočské frontě u Gorice: "bombardovat a zničit mosty přes Soču a současně bombardovat a ničit město, zvláště velké stavby... Všechno podezřelé je nutno srovnat se zemí, i nemocnice a kostely - A obyvatelé? Žije jich tam stále 15 tisíc. Pro ně žádné slitování! V panickém strachu a touze zachránit si život by mohli hledat záchranu ve sklepech a špatných úkrytech. Musí prchat! Neorganizovaným masovým útěkem z města způsobí takový zmatek a potíže, že to z větší části znemožní rakouské vojenské operace, zvláště budou-li uprchlíci bez jídla a základních životních potřeb" (citováno z J. Vričan: Po zapadlých stopách českých vojáků z Julských Alp k Jadranu).

Italové se za války dopustili na civilním obyvatelstvu mnohých válečných zločinů (ale byli to spojenci, tak se o tom nesmělo moc psát). Nejen bombardováním civilních cílů, ale i "vybíráním desátků" (což nebylo nic jiného, než postřílení desetiny mužů v některých z dobytých vesnic) či následné brutální poitalštění území, které byly původně slovinské (resp. s převahou slovinského obyvatelstva přesahující 90%) - např. Gorice, Terst.

+3/0
17.6.2017 20:41

V54á63c61l91a82v 31H96o75s82c87h 8146858152701

Na Ledru jsme byli tyden s koly. Jsou tam zachované obranné katakomby. Parádní příroda

0/0
17.6.2017 20:34

A26d72o63l83f 34P80l54á89n33s26k86ý 3873576435906

Válka je vůl!

+3/0
17.6.2017 9:32

J21a58n 75V50á87v81r22a 1782561699148

Zajimavy pribeh, diky!!

+8/0
17.6.2017 8:30

J84o77s87e38f 40V46o27s30i84c64k43y 4473947856963

Ta pocatecni neduvera ceskeho obyvatelstva trvala nekolik let. Zvedave je z dale pozorovali, ale jinak se jim vyhybali. V cirkevnich kronikach kazdeho z tech mest, je to velmi dobre popsano.

+1/0
17.6.2017 0:40

J64o39s45e15f 93V72o63s83i71c39k37y 4443277886133

Tech obci nebylo pouze 8, jak se uvadi v clanku. U nas v Benesove byli take. Take se uvadi jazykova bariera. Neni to tak docela pravda. Farar znal latinu a tak se s nimi velmi snadno domluvil. Take se pokousel o charitni akce, byl to jeho ukol.

+4/0
17.6.2017 12:58







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.