Miliony muslimů nikdy nic pro lidstvo užitečného nevymyslely. Ti zemřelí trávili svůj čas u nargilé, šíše nebo děláním malých muslimátek. Občas si zaválčili, když jich bylo už moc. Po nich zůstaly jenom chajdy splácané z hlíny a hroby.

Tam, kde si lidé museli dělat zásoby paliva a potravin na zimu, tam vznikla i současná kultura a průmysl.

Nebýt nálezu ropy na jejich pozemcích by tam čuměli do blba ještě dnes.

Právě jste projevil více, než dostatečně svou omezenost. Islám přinesl lidem po celém světě daleko více, než si umíte vůbec představit. Ale nic si z toho nedělejte, nejste v té omezenosti ani zdaleka jediný.

pohřbívání do hrobů na hřbitovech je špatná tradice... Má to význam pro hrstku příbuzných na pár desítek let a pak se o kosti postará čas... Mnohem efektnější odchod je zpopelnění a rozsyp někde kde to člověk měl rád... Jeho tělo splyne s prostředím až do nekonečna.... Netvrdím, že to tělo v té rakvi s prostředím po pár tisících let nesplyne..., ale je to zbytečná ztráta času...

Zemřít znamená přidat se na stranu většiny...

já jdu vždycky tak trochu proti proudu,ale jak se poperu s tímhle fakt nevím

Bol som tam a zažil som neopisateľný závan smrti na celom cintoríne. Niečo ako týždeň nevetraná patologia. A ešte k tomu pridáva to , že pri blízkej mešite sa po zemi povaľujú stovky starých moslinov, ktorí sem prišli zomrieť ale nemajú na transport , tak po svojich sa dobelhali aj druhého konca Iraku. A teraz pomaličky čakajú odovzdane na smrť. Po ich smrti sa o pochovanie postará moslimská obec. Lebo pohreb nie až tak lacná zaležitosť.

kdy jste tam byl? co jste v Iraku delal?

Díky za zajímavý článek.Člověk se pořád dozvídá něco nového.

nějak tomu nerozumím... Nač ta honba za tím, kdo mě pokřtí či kde budu pohřben?...

Je mi jedno, zda mě pokřtil papež, biskup, opat či farní kněz... Důležitý je přeci ten křest, nikoliv to, kdo ho vykoná (má-li k tomu oprávnění)... Totéž u svatby, pohřbu či pomazání nemocných a mnohých dalších úkonů...

Je mi jedno, vařil-li mi oběd michellinský kuchař či někdo jiný, mám-li hlad a dobře se najím...

Tak hlavne kdyz clovek umre, tak mu uz opravdu muze byt srdecne jedno, co se s jeho telem stane...

I kdyz je pravda, ze ja bych byl treba nejradsi, kdyby moje telo pouzili na nahradni dily pro nekoho, komu se budou hodit... No a nekdo holt touzi po tom, aby jeho telo zazdili do cihloveho kvadru nekde v pousti, no. Lidi jsou holt ruzni...

To je hezké, že spolu dokáže žít tolik lidí na tak malém místě