Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

M34i70c80h91a94l 78M33i35l66l53e60r 9876152269772

jeste neco k Zelezne opone pro ty, kdo tenkrat jeste nebyli na svete; reakce na "Pokud jsem si všiml - příspěvek je o železné oponě ČSSR.

Ackoliv se vyraz Zelezna opona prvne objevil uz pred 2SV v souvislosti se sovetskymi hranicemi, skutecny termin tykajici se hranice mezi "sovetskou sferou vlivu" a Zapadem zvolil Churchill ve svem projevu ve Fultonu (USA) v 1946 a tak "vynalezl" vyznam, ktery se ujal po celem svete.

Zadna individualni "Zelezna opona CSSR" jako takova neexistovala - hranice CSR a pozdeji cssr byly soucasti celkove hranice "bratrskych lidove demopkratickych statu pod vudci roli sssr".

Ideologicka Zelezna opona zacala existovat v Evrope 2 roky predtim, nez cs. komunisti udelali prevrat v 1948, uzavreli hranice na vsech prechodech a naridili pohranikum pronasledovat a chytat ty, kdo se chteli dostat ven pres prechody i mimo ne. To znamena jeste par let pred tim, nez byly dokonceny fyzicke zatarasy kolem dokola cele hranice.

0/0
doporučit
9.4.2017 17:04

M31i65c96h79a29l 59M24i63l93l60e53r 9376392579492

oprava: pohranicnikum

0/0
doporučit
9.4.2017 17:22

M33i41c14h67a84l 10M27i24l51l13e79r 9216492989552

o ilegalni ceste vychodonemecke rodiny z Durynska do Bavorska vypravel jeji ucastnik, Karl Ittig, dnes starsi pan - umelecky sklar zijici ve Wertheimu na Mohanu.

Kdo cestuje jednou ze zajezdovych ricnich lodi po Mohanu a kanalu spojujicim Mohan s Dunajem, ten ma moznost se s nim setkat, kdyz prijde na lod predvest sve sklarske umeni.

Dozvi se i o nebezpecne ceste jeho rodiny za svobodou z Durynska na zapad, kterou prodelal jako male dite.

Jeho rodina, jejiz predci zalozili sklarskou firmu v 1850, se vydala na nebezpecnou cestu na zapad v druhe puli 50. let. Byli to rodice Ittigovi s obema pary svych rodicu, maly Karl a jeho starsi sourozenci. Rodice s Karlem behem cesty usporadali "hru", aby ho zabavili. Pocatecni cast cesty absolvoval pesky, pozdeji ho nesli v krosne pres pole a lesem, prestrojeni za zemedelce jdouci za praci. Na nejnebezpecnejsich usecich cesty kolem hranice mu pro jistotu zalepili usta paskou, aby je nahodou neprozradil krikem.

0/0
doporučit
8.4.2017 7:24

A98l30e18š 84L52i48s67o18v17s43k40ý 9209378642642

Povinně by to měli navštívit všichni komunisti a ti, co s něma sympatizují, zvlášť mladí.

+6/0
doporučit
7.4.2017 8:49

P31a82v12e35l 49O92b12d15r98ž63á78l61e26k 6686794598682

Nevím, jestli by to pomohlo. Pro komunisty to bylo normální a dodnes mnozí berou lidi, kteří chtěli pryč, jako zločince ... případně věří tomu, že nás hrdiní pohraničníci chránili před nájezdy imperialistů.

+7/0
doporučit
7.4.2017 9:51

L64i72b51o68r 83M89o88u40č25k96a 1728567565452

presne . takovej pohranicnikbloguje .. pro oho by byl navrat zelezny opony sen ...

0/0
doporučit
7.4.2017 13:52

R61o92m67a11n 54J70e55s95c50h98k66e 9398325367795

Kdo měl v hlavě co mu pán bůh dal, tak neutíkal přes dráty. Sehnal si zájezd a nevrátil se. Jak říkal kamarád pohraničník, přes dráty utíkali hlavně feťáci a Poláci.

+1/−1
doporučit
7.4.2017 16:47

M86i58c48h78a66l 68M67i79l73l41e52r 9856372769452

pres hranice se bezne utikalo v letech 1948-51. Vetsina emigrantu teto generace se dostala ven fyzicky pres kopecky, protoze v tech letech byly zajezdy na zapad nesmirne omezene a tykaly se prevazne jen sportovnich a kuturnich delegaci, prisne sledovanych doprovodnym personalem z estebe.

Az teprve v pozdejsich dobach, kdy podnikove zajezdy nebo zajezdy sportovnich fanousku do zapadni Evropy byly castejsi, nebo existovala obcasna povoleni jet na konferenci nebo jiny studijni atd pobyt, bylo mozne zustat venku timto zpusobem. Take jeden cas pres dovolenou v Jugoslavii. Na nejake mesice v 1968-69 bylo dovasne snadnejsi ziskat vyjezdni dolozku, nez to zase zavrela normalizace a toho vyuzily desitky tisic obcanu, obzvlast po invazi v 1968.

Penziste mohli dostat povoleni navstivit sve pribuzne usazene z hlediska cs. uradu "ilegalne" v tom kapitaaalistickem zahranici. Po dobu jejich pobytu v zahranici jim byla mj. zrusena penze a po navratu ji nedostali zpet.

Nesmeli doma uzavrit cestovni pojisteni hradici pripadny pobyt v nemocnici ani navstevu lekare. K plnemu zajisteni teto pece se museli pisemne zavazat pribuzni jakou soucast pozvani; jinak zadny cs. turista nedostal povoleni k navsteve. Pokud se penzista chtel v zahranici u svych pribuznych uz usadit, nebylo tezke k tomu ziskat povoleni. Komunisti tak usetrili dozivotne na vyplaceni penze, ktera byla zrusena i na zdravotnich nakladech.

Navic v ruznych pripadech stat ziskal penzistuv majetek kde penzista nemel komu ho predat. Pokud ho prodal, nemel moznost vetsi mnozstvi penez vzit sebou, nehlede k tomu ze Kcs byly na zapade nesmenne a bankovni prevody nebyly mozne.

0/−1
doporučit
8.4.2017 7:03

R54o68m47a70n 21J59e71s96c33h62k28e 9648165217465

Jak uvádite v letech 48-51 se běžně utíkalo. V té době tam dráty nebyly.

Pokud jsem si všiml - příspěvek je o železné oponě ČSSR. Jinak v ostatním s Vámi souhlasím.

+1/0
doporučit
8.4.2017 7:10

M57i20c11h81a76l 28M15i87l88l64e86r 9606252259262

zelezna opona byla vytvorena uz "Viteznym Unorem" 1948, kdy byl okamzite prijat zakon, ktery silne trestal ilegalni prechody na zapad. Fyzicka opona se sice stavela ve forme dratu a zatarasu postupne, zato ale silnice, cesty, pesi prechody a zeleznice byly blokovany, vlaky prohledavany a dostavaly zelenou jen po dukladne prohlidce. Stejne tak auta, nakladaky. Samozrejme take zacala okamzite byt ostre strezena letiste.

Pri ceste vlakem se pozdeji vymenovala i lokomotiva pro prejezd hranice.

Hranice byla hlidana pesimi pohranicnimi hlidkami a vedeni ochrany hranic spolupracovalo s praskaci v prihranicnich oblastech, jejichz role byla ziskat duveru emigrujicich obcanu, prasknout je aby mohli byt chyceni.

Jeden z mych pribuznych presel s kamosem hranici do Bavorska behem fingovane "senove brigady" v lete 1949. Prihlasili se na brigadu s umyslem najit cestu ven a po nekolika dnech prace a ziskani informaci od spolehliveho cloveka se jim jedne noci podarilo prekrocit hranici.

Jiny pribuzny prejel hranici ve vlaku, v tendru lokomotivy ukryty pod hromadou uhli a zeleznicarskych hadru. Podminkou ale bylo, ze musel behem noci, po prejezdu hranice z jedouciho vlaku vyskocit, aby ho nemecka hranicni sluzba nenasla pri prijezdu do prvni zapadonemecke stanice. Zeleznicar, ktery vlakovy prechod organizoval se totiz obaval, ze kdyby se naslo vic lidi, kteri se dostali ven pomoci vlaku, nejaky prihranicni spicl by se to dozvedel a poukazalo by to na asistenci zamestnance zeleznic.

Pribuzny se pozdeji dozvedel, ze zeleznicar zaplatil za svou praci pozdeji zivotem - komousi ho na neci udani chytili a popravili.

0/0
doporučit
8.4.2017 7:43







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.