Jako hezký, ale "nevnímá svůj zdravotní hendikep jako problém, ale jako dar", "To, že neslyším, mě nijak neomezuje" - to jsou prostě blbosti.
Podařilo se mu najít si životní styl, v rámci kterého už ho to omezuje minimálně (zvlášť v rámci západní společnosti, kde je dobrým zvykem vycházet postiženým vstříc). Ale nic to nemění na tom, že ten výběr životního stylu byl asi dost omezený. Že má jako povolání práci s neslyšícími, to víceméně mluví za vše. Žádné povolání, kde je součástí práce časté telefonování nebo nutné použití vysílačky, dělat nemůže. Nemůže jednat naživo se zákazníky. Při jakékoliv práci rukama bude dost opruz, pokud ho budou muset jít ostatní ťukat na rameno a odkládat náčiní, aby měli volné ruce na domlouvání, ať už by zkoušel být chirurgem na sále, nebo dělníkem na stavbě.
Stejně tak ta iluze, že nemusí umět jazyky ... to do jisté míry platí pro rodilého mluvčího angličtiny, který nepotřebuje v cizině nic doopravdy dělat. I kdybych perfektně ovládal (mezinárodní) znakovou řeč, tak bez angličtiny nevystuduji technicky zaměřenou vysokou školu a bez němčiny si nepřečtu zadávací dokumentaci od německého zaměstnavatele nebo zákazníka.
Dobrý, fandím mu, ale ty plky o tom, že je to dar a neomezuje ho to, ty mi přijdou fakt neskutečné. A pokud by slyšet mohl, kdyby si pořídil implantát, ale tak nějak mu vyhovuje neslyšet, tak nevím, zda v tom není i trochu sobectví.
- jsem rád, že někdo upozornil, že článek je rádoby pozitivní blbost.
