- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nemate nekdo mapu tohoto prechodu? Nebo se da nekde stahnout?
tady na této mapě je popis trasy http://mapy.hiking.sk/?zoom=13&lat=6250970.49631&lon=2140901.47171&layers=00B0FFTTTTTTFFFFFFTT
Ano, je to tam krásné. Ale já tam nejezdím na treky, ale na túry. Moje zážitky pak nejsou zádveřní neboli outdoorové, ale mám zážitky z pobytu v přírodě a v krásné krajině.
Šel jsem to dvakrát v létě z Telgártu do Donoval, z toho jednou sólo a bylo to vyníkající. Nezapomenutelný zážitek. Mám tam i pár dílčích tras v zimě a do budoucna je chci propojit také v zimní přechod.
drobna oprava : bulharsky car se nejmenoval Coburg, ale POCHAZEL z rodu Sachsen-Coburg-Saalfeld. Cili spravne Ferdinand I (von Sachsen-Coburg-Saalfeld ) Jeho velmi blizkym pribuznym je vetev Windsoru (Sachsen-Coburg-Gotha) a tedy i soucasna kralovna Alzbeta II Dekuji predem....:-) jinak hezke cteni
V roce 1961 mi bylo dvanáct let a tuhle trasu jsem začátkem prázdnin absolvovala se svým otcem, pouze jsme šli opačným směrem od Vernáru na Kráľovu hoľu, spali jsme ve stanu na hřebenech, 1 noc v chatě Čertovica, pod Chabencem jsme spali ve starém partyzánském srubu, kde za Slovenského národního povstání pobývala moje babička s dědečkem. Končili jsme na Donovalech (vlastně na Poliance), kde měl můj otec přítele. Ušli jsme cca 105 km za pět dní. Dodnes na to velmi ráda vzpomínám.
Chodíme tuto trasu s kamarády pravidelně každý rok na jaře. Můžu jen doporučit. V roce 2011 se nám podařilo přespat na Ďurkové zrovna tu noc, kdy tam řádil pan František. Nezapomenutelný zážitek který teď dáváme k dobru, když lákáme další kamarády na přechod, ale zažít něco podobného znova bychom už rozhodně nechtěli. Jen ten vrtulník tam tenkrát žádný nebyl, pobodané odvezly džípy.
Já jsem rád že tam zdechl pes aspoň tam nepotkávám zasr.né měšťáky kteří se tam vyvezou lanovkou jako je to zvykem v jiných lokalitách kde jsou lanovky.
tak trochu jste zapomněl že okolo chopku je jedno z největších lyžařských středisek na Slovensku a lanovka až na hřeben
Pavol Antoš má pravdu. Na Slovensku zdochol pes. Nemáme obchodného ducha. Nevieme sa predať a spropagovať. Kam sa hrabeme na Rakúšanov alebo Čechov.
Pokiaľ nebude jestvovať ministerstvo turistiky (cestovného ruchu) a vláda SR nebude tomu venovať patričné úsilie, tak Slovensko bude stále zanedbané a žiaľ aj rozkradnuté.
Ale hlavne, že máme na Slovensku "slovenských národných" zlodejov jak nasr....
P.S.
Paľo pozdravuj slovenských národných medveďov hnedých. Tých mám aspoň rád.
Poprvé jsem to šel když mi bylo 16, to se mnou romantika mlátila neskutečným způsobem. Zrovna jsem se naučil novou ryvolovku Země tří sluncí, přesně takovouhle atmosféru to tam tenkrát mělo. Na Ďurkové nebyla útulna, ale malá plechová salaš. Za celou trasu jsme potkali pár lidí na Čertovici, jinak absolutní liduprázdno (i na Chopku). Byl to zážitek který mě ovlivnil na celý život, takový pocit romantiky už jsem potom nikdy nezažil