Opět stokrát opakovaná lež nebo výmysl se stane pravdou. V Koloseu umíralo spoustu gladiátorů, dokonce snad tisícovky? A to každoročně. Kde by se jich tolik vzalo? A hlavně, kdo by je vycvičil ke kvalitnímu boji tak, aby ten boj pak lidi zajímal, bavil a nebyla to jen otázka pár vteřin? Je to ten samý nesmysl, jako tvrzení, že otrokáři zabíjeli houfně otroky. Čímž se nijak nezastávám otrokářů. Ale otrok i gladiátor byli drahé "zboží" a opravdu ji až zas tolik nerumíralo. Rozhodně neumírali ti kvalitní bojovníci. To by byl dost drahý špás. Ale chápu, že autor článku nemá čas zapátrat v seriozních historických pramenech.

V areně umírali je ti "nekvalitní" bojovníci, aby se dav nasytil krve. V+ětšinou to ale byli odsouzenci, zběhové atd. Otroci byli zabíjeni výjimečně - otrokář by si přece dobrovolně nelukvidoval svoji pracovní sílu. Pokud byl zabit otrok, tak šlo o veřejnou popravu před davem ostatních pro výstrahu ostatním. Ale rozhodně ne z nějakého rozmaru a stejně tak tomu bylo u gladiátorů. Ono totiž vycvičit gladiátora, ke specifickému a "efektnímu" boji v aréně nebyla levná záležitost, rovněž tak jich desítky či stovky denně cvičit a živit.

Lidi byli, jsou a budou svině...

Ano, ale každý má šanci stát se lepším

O názorech části elity na hry v cirku - v tomto případě se jedná ovšem o vozatajské závody, se můžeme dočíst např. v Pliniových dopisech:

http://www.romicus.cz/spqr/contexts/plinius_o_hrach.html

Vyčíslením počtu lidí zabitých v Koloseu je dost obtížný úkol. Koloseum byla univerzální stavbou, kterou lze v dnešním smyslu přirovnat k O2 aréně. Krvavá představení, ve kterých umírali lidé byli sice oblíbenou podívanou části římského lidu, ale většina elity se k nim stavěla rezervovaně nebo i přímo odmítavě. Hodnotit tak tehdejší společnost z dnešního pohledu je problematické, dnes je totiž možnost přirozenou agresivitu vybíjet sledováním mnohdy krvavějších filmů nebo hraním her. Kromě toho si myslím, že kdyby někdo dnes pořádal podobné zápasy, bude na nich též "nabito".

--

Popravy odsouzenců se mimoto konaly v době oběda, kdy většina "normálních" lidí arénu opouštěla, aby se pak mohli vrátit na hlavní představení. Roztrhání šelmami bylo jedním z trestů, který byl zákonem vyhrazen pro zvlášť závažné zločiny (damnatio ad bestias). Možnost souboje s profesionálním bojovníkem proti němuž neměl odsouzení prakticky žádnou šanci, bylo bráno jako výsada, kdy byla danému jedinci poskytnuta možnost čestné smrti. Ostatně, leckdy brutální popravy jsou oblíbenou kratochvílí v některých zemích dodnes.

--

Gladiátorské souboje nebyly neorganizovanou rvačkou kdo - z koho. Měly svá pravidla, na které dohlížel rozhodčí. Gladiátoři byli profesionální bojovníci jejichž výcvik rozhodně nebyl levnou záležitostí a i z tohoto zdaleka ne každé utkání končilo smrtí poraženého a zranění gladiátoři měli zajištěnu na svoji dobu špičkovou lékařskou péči. Do gladiátorských škol se nechávali najímat i dobrovolníci z řad svobodných občanů ve snaze dosáhnout slávy a majetku. Několikrát (a asi marně) bylo vydáno císařské nařízení, kterým se zakazovalo příslušníkům vyšších tříd bojovat v aréně. Toto vše by asi nemohlo nastat, pokud by zápas v aréně byl bezduchým masakrem, ve kterém nakonec nemá skoro nikdo šanci přežít.

-- Na konec krátce ke štvanicím. Zrovna dnes si připomínáme 100 let od zavraždění Františka Ferdinanda, který za svoji kariéru stihl zmasakrovat okolo 300.000 kusů zvěře ...

To s tím Františkem - opravdu zabil 20 zvířat každý den po dobu 40 let? To je docela dost, ne?

Těžko do konce pátého století, když gladiátorské hry byly zakázány roku 404 :)

Trochu bych Vaši poznámku upřesnil:

Souboje gladiátorů v Koloseu byly skutečně z rozhodnutí císaře Honoria, který vládl v letech 398 - 423, pozastaveny, ale poslední zápas gladiátorů je zmíněn okolo roku 435. Definitivně byly zakázány císařem Valentiniánem r. 438.

--

Kromě toho se však v aréně konala další představení, jak bylo v článku zmíněno. Naposledy tak bylo Koloseum použito ke svému původnímu účelu v roce 523, kdy je v pramenech zmíněna štvanice zvěře, konaná na počest konzula (tehdy již pouze nejvyšší městský úředník) r. 523, kdy ovšem již Itálii ovládal germánský král Theodorich.