Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Albánské bunkry se dočkaly. První vážný útok na ně vedou turisté

Nikdo ani pořádně neví, kolik těch bunkrů vlastně je. Ale přesto jedna poměrně přesná odpověď existuje. Je jich tolik, aby si toho každý návštěvník Albánie určitě všiml.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Zefram Cochrane

tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Stále jen východní blok, potrhlí komunisté nachystaní na kde co. Jako by na západě nebyla stejná mánie v opevňování. Ale tam se to ještě stále drží a vše je tajné

Ukažte nám třeba bunkry a velitelská stanoviště USA.

0/0
21.8.2011 14:43

algra

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Chceš říct, že v USA je 132.000.000 bunkrů (přepočet na obyvatele)?

0/0
21.8.2011 18:43

Jean-Luc Picard

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Jé a mohl byste udělat i pár přepočtů podle Francouzské Maginotovy linie, podle Rumuska, podle České republiky a tak dále?

Obecně je známo, že byznis budování soukromých bunkrů v USA v době studené vílky byl skvělý byznis. Obecně je známo, že paranoia Albánie byla velmi vysoká.

Třeba mne by zajímal nějaký důležitý US bunkr či podobné zařízení s vysokým utajením.

Třeba jen hloupoučká reportáž z oblasti 51, třeba její otevření po tolika letech. Ono totiž po tolika letech je každé technické tajemství z té doby už pasé, pokud to není absolutní skok v poznání získaný bez předchozích navazujících výzkumů.

+1/0
21.8.2011 22:46

petr____22

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Tady se bavime o souvislem opevneni, ktere ma zastavit utociho nepritele. To v USA pouzili naposled za obcanske valky. Dnesni bunkry v USA maji naprosto jiny ucel a nachazeji se stovky metru pod zemi.

0/0
26.8.2011 12:46

Vrata11

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Posledni betonova opevneni se v Evrope (krome Jugoslavie a Albanie) stavela za II. sv. valky. Ve valce se ukazalo, ze proti dobre pripravenemu a vybavenemu nepriteli v podstate k nicemu nejsou a s jejich stavbou se proto prestalo (az na Jugoslavii a Albanii). Vetsinu z techto starych opevneni armady jiz davno opustily, napr. posledni objekty Maginotovy linie Francie opustila v 60-tych letech. Radu techto objektu si muzete koupit, vcetne tech na Maginotove linii, zbytek byva volne pristupny. Budovani lehkych opevneni v 70-tych letech v Albanii je z tohoto hlediska legracni, hlavni smysl byl v podstate pouze psychologicky a to uklidnit vladnouci skupinu (Hodzu).

Amerike bunkry, o kterych se zminujete, je jina kategorie. To nejsou "bojove" stavby (opevneni, tedy vetsinou nadzemni stavby) ale podzemni kryty. Takovych se stavelo po cela Evrope i v Severni Americe po valce hromada. I nase Prazske metro melo slouzit v pripade valky jako kryt. Potencialne by mohly byt stale pouzity.

0/0
23.8.2011 9:32

Lugdug

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Doplnil bych ještě Švýcarsko, kde dlouho po skončení II. sv. v. byly bunkry dále využívány a rozšiřovány.

0/0
29.8.2011 9:13

TakToVidimJa

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

Nemohu s Vámi souhlasit. bunkry jako součást obranné linie se ukázaly právě za 2. sv. jako velmi účinný zastrašující a obranu doplňující prvek (vynechejme francouzské opevnění, protože žabožroutí válečná doktrína využití bunkru k obraně dovolovala maximálně dobrovolné vydání bunkru nepříteli při prvním výstřelu).

Stačí si připomenout jakou pareku nadělolo normandské pobřežní opevnění, polské opevnění u Mlawy aj. Příkladů je nespočet a iluze, že bunkry byly již za 2. sv. zastaralé je mezi lidmi zažitý nesmysl.

0/0
30.8.2011 10:00

HrubesaMares

Re: tyhle východní bunkry a opevnění už jsou nuda

USA funguji odjakziva na komercni bazi - takze neni problem si poridit bunkr domu. V dobach studene valky se daly koupit i "stavebnice", ktere na bunkr premenily vase auto. Takze v mnozstvi bunkru muze mit USA klidne naskok ;-)

0/0
29.8.2011 16:10

celim

Dobře si na ně pamatuji!

Vyznačovaly se tím, že byly všude i vysoko v horách a vždy alespoň jeden na dohled!

0/0
20.8.2011 23:30

celim

Re: Dobře si na ně pamatuji!

Jinak bych ještě podotkl, že byly prefabrikované. Ten dvoumužný a nejrozšířenější bunkr vypadal jako hříbeček, jehož noha se skládala ze dvou vertikálních půlválcových dílů, které byly přiloženy k sobě a navrch dali klobouk(tedy třetí díl).

0/0
20.8.2011 23:35

HTB

Demolice by stala 800 euro?

Letos jsem zazil jak Albanci na nekolika mistech v Albanii rozbijeli bunkry ledkem .http://www.youtube.com/watch?v=VmcZ3p5rarQ&feature=relmfu   Behem jednoho dne je z bunkru hromada betonu a pak prodaji roksory na novy stavby - udajne za 2eura kilo. Tohle zbyde z " nerozbitnyho" bunkru http://anuch.com/view.php?id=3801&&strana=26&&roku=2011.06  a neni na to potreba tank ,ale staci jen 20kg ledku ,trochu nafty a trochu blata.

0/0
20.8.2011 19:46

TrueRobos

Re: Demolice by stala 800 euro?

Tak od pohledu na fotky to vypadá, že beton byl hodně, hodně odfláknutej, hodně pískovej, s kamením - v duchu co bylo po ruce a jak to přišlo pod ruku. S kvalitou betonů na čs. opevnění to nejde srovnat ani náhodou.

0/0
22.8.2011 23:31

chiptdm

Re: Demolice by stala 800 euro?

Otazkou je proc to tak vasnive nici, nereknu kolem staveb nebo kdyz je potreba zbudovat cestu... Strilny, ktere byly pancerove jsou uz stejne davno vysekane a vystrilene a vracene do srotu...a prece jen je to jakasi historie a bohuzel se jich uplne nezbavi a t zeme poseta bunkry je proste zajimava. Az tam bunkry nebudou tak budou mit o jednu malou devizu mene. Pred peti lety byly bunkry vsude. Ted je ve srovnani skoro problem ho potkat. Jsou to zkratka moji mili albanci, kteri i na oslu usmevavi budou mit Androida a nejmodernejsi hudbu na usich a snit o ferarri, ikdyz na to nemaji cesty ;-D

+3/0
23.8.2011 8:21

Pruitt Igoe V.

demolice

"demolice jednoho podle některých propočtů stojí v průměru 800 eur" - chachá, u nás by stála několik mega :-P

0/0
20.8.2011 15:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.