- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pracoval jsem v létě jako brigádník na velkém statku, kde se chovali prasata na chov a selata na porážku. Vydržel jsem to jen týden, měl jsem horory v noci, když jsem odebíral malé selátka prasnicím a vezl je na kolečkách zařezat vedle sedlákovi. Myslím, že jak prasnice tak malé selata tušili, přinejmenším hodně naříkali.
Takže moc velký rozdíl nevidím mezi grilovaným morčetem a cokoliv jiným zvířecím. Mě přešla chuť na maso.
(viděl jsem níže ty videa, a je jich více, to je opravdu síla, jak lidé zacházejí se zvířaty na porážku. Ostatně, se mnou dělal jiný brigádník a tomu to docela dělalo škodolibou radost se dívat, jak ty selata sedlák podřezával nebo jak je tahal za nohu nebo ocásek od prasnice.)
jsi normalni srab nejlip chutna zvire ktere si sam zabijes
Pobýval jsem nějakou dobu v Tokiu a proti eticky popravenému morčeti opravdu nic nemám, navíc, když si žilo pár měsíců ve výběhu. To v Japonsku už bylo horší vidět v restaracích, když kolem pluli ryby v akváriu, nebo langusty, hadi, želvy a dokonce žraloci nebo chobotnice. Číšník ji pak vylovil a před vámi za sklem usmrtil - třepajícího kraba napříč sekerou a hodil na wok do oleje. Nebo žraloka vpichem do oka a pak do mozku a páteře. Ovšem nejhorší byla jedna specialita - vykrajovali z jedné bílé žijící! rybky boky masa z těla (filé) a ty dali na talíř syrové fajnšmekrovi. Prý to je jejich staletá specialita.
a to si představ, že tradiční evropské jídlo - vařený rak - se připravuje tak, že živého raka hodíš do vroucí vody...Taky je to tradiční jídlo a nemusíš na něj do Tokia
Jsou typickou peruanskou pochoutkou. Je to syrova ryba, hodinu nalozena v citronove stave. Jinak bezna peruanska strava jsou smazena kurata, vykrmena sardinkami. Ty morcata jsou jen svatecni pochoutka hloubeji ve vnitrozemi !
mas pravdu...a autor by mel trosku zagooglovat, morce je narodni jidlo v Ecuadoru, to neni placnuti do vody, ale os. zkusenost, mam totiz z teto krasne zeme zenu.
Tady je přece jen trošku (hodně) odstrašující případ, jak zužitkovat zvíře - nejdříve na kožešinu a pak do polévky. Jen pro orlé!!! - bolí mě samou srdce - lidi jsou nejhorší zvířata. Ale číňanů jsou 1,3 miliardy!!! a ti lidé ve videu jsou, zdá se velice chudí. Jenže, netahají kluci v Mexiku polomrtvé krozany za nohy na trhu na prodej tak, že jim táhnou hlavy po zemi nebo nepřibijí hřebíky živé varany či obří ještěrky na stěnu tržnice abychom si na nich pak v Acapulku v restauraci pochutnali? Copak za komoušů nebyla rarita želví polévka? Nebo kaviár, i když se dodnes za živa rozpárá břicho jeseterovi - ale mńam, mńam, pochutnala jsem si na kaváru v Teheránu a potom jsem ze zvědavosti dala vařenou hlavu a oči ovce spolu s s vařenými střevy (opravdu pochoutka, v Barceloně hlavu berana dodnes grilují - v Česku jen prasete)- ostatně střívka ty samé, v kterých jíme dnes klobásky a párečky, nebo v Ghomu - Irán polévku s vařeným mozečkem v lahodné polévce, s lavašem a solí a citronem? stejná p
tady je to video - ale pozor, jen pro silné žalůdky. máte-li zájem, přidám i popravu velbloudů ve stáji na grilování...
http://cafe.loveme.cz/video/cinska-farma-na-kozesiny-sokujici-video/
Když jsem uviděl ten obrazek tak jsem dostal chuť, že jsem musel jít trochu vyluxovat ledničku.
Ještě něco, o čem se kolega cestovatel nezmínil v čánku. Morče není jenom chutné na talíři buď grilované, pečené, smažené nebo vařené. Morče se oplatí také chovat proto, že se tvrdí, že od člověka vycítí a pořebírá nemoci. A je tomu opravdu tak. Některé nemoci morče přebare na sebe a často zemře. Ale vy jste zdraví. Je o tom dost literatury, stačí v angličtině googlovat. v tom případě bych ale nedoporučovala morče požívat když třeba se náhle nemocná babička nebo děcko uzdraví a morče chřadne. to bych počkala jak to s morčetem dopadne. v nejhorším, jsem-li pomstichtivá, bych pozvala hosty na grilované morče -ale ty, co nemám vyloženě ráda.
no tak zaplať bůh za moje morčata - bez nich bych podle vaší teorie už prodělala prokousnuté uši, pár ulomených zubů, lipomů, abscesů, všenky, svrab a plíseň ze zverimexu, kokcidiózu, průjem po požití nadměrného množství trávy... Škoda, že na sebe ty chlupatiny nevemou třeba kocovinu, kopr, chřipajznu nebo namožený svaly...
Teď jsem našla grilované morče na obrázku - níže v diskusi. A grilované prasátka z hostiny pana Xavera a gratulanta a znalce pochoutek, pana Paroubka. Je v tom nějaký rozdíl?
http://petrhingar.com/peage/perudem.html
http://revue.idnes.cz/foto.asp?c=A081128_103320_lidicky_lut&r=lidicky&strana=1
Ten odkaz se nepodařil na 100% - U té hostiny pana Xavera prosím kliknout na fotku číslo 9.
Není ten výraz prasátek podobný tomu grilovanýmu morčeti? I ta křupavá kůrka a také držení těla. Mňam mňam, tolik o tom píši, že jsem dostal chuť na moji včera koupenou Mařenku - morče z Ovenecké ze Zverotexu. Černo bílé, dlouhosrsté.
Možná pan Xaver z dietních důvodů nabídne svým hostům za rok grilované morčátka?
Když jsem si pochutnala na morčatech v Americe - ze začátku jsem nevěděla, co to výborného křupavého jím - pozvracela jsem se, když mi to pak po třech porcích příští dny řekli...Měla jsem totiž mé dva miláčky morčátka doma u babičky...Ale pak jsem si řekla, jím doma králičky s omáčkou u dědy, grilované selátko na svadbě, naše slepičky v polévce, nebo mladé kuřátka na grilu, také kapry na vánoce, co chováme v rybníčku a když jsem procestovala Asii a Ameriku, to by bylo, abych nepřekonala sama sebe i s grilovanými morčaty. Nebylo to lehké ale dnes si kupuji morčata v Hornbachu v Praze-Řepích alespoň jednou za měsíc, a griluji nebo peču je jako kuřata. Chutnají výborně-křehké maso. I když si s němi hraji, tak jako se zajíci nebo kuřaty u dědy.
přesně, králíčky jsem jako dítě hladil v kleci, na talíři jsem je měl taky. Telátko mi lízalo ruku, já jeho kosti. Na vojně cigáni měli často grilovačku, vraj ten pes bol ozajstný cocot, nu což, nic proti cigánům, ale psa umí udělat líp než vietnamci v Sapě. S kaprem jsem se jako dítě koupal, večer ho tatík zabil a já jsem se s chutí do něho pustil, aby jéžíšek mně obdaroval. Říkám to furt, máme se v ČR dobře, ale u jídla se nemá rouhat.