Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Měli jsme se bránit, napadne návštěvníka náchodských bunkrů

"Válka není nejhorším, jistě ne jediným zlem. Život nečestný, život otrocký jest horší." Slova T. G. Masaryka, která se stala mottem na webu opevneni.vojenstvi.cz, si možná připomene i leckterý návštěvník pevností na Náchodsku. Zveme vás na prohlídku několika z nich.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Tom

Muselo bejt krutý

vzdát se bez výstřelu těm německejm sr´čům. Ještě že jim to mohli naši nandat ve spojeneckých armádách, hlavně letci v RAF

0/0
29.9.2008 14:56

speed8

Šance by byla, ale...

Muselo by se na to jít podobně jako na to jde rovněž malý stát Izrael.

1) branná povinnost žen

2) kvalitativně o řád lepší zbraně než má protivník, získané ať už výrobou nebo nákupem v cizině. V našem případě "kdyby" např. byla včas zvedena samonabíjecí puška ZH39, měly by naše jednotky i při menším počtu vyšší palebnou sílu. Dále zavedení samopalu vz. 38.

3) kvalitativně lepší výcvik. Což do jisté míry byl, konenckonců Němci brannou povinnost zavedli až v roce 33, takže předchozí ročníky byly chabě vycvičeny.

4) nábor zahraničních dobrovolníků po vzoru španělských interbrigád. To by mohlo mít zásadní vliv na počty, takto se dalo získat statisíce vojáků

0/0
29.9.2008 9:46

speed8

Re: Šance by byla, ale...

5) rozsáhlé zaminovaní pohraničí. ČSA paradoxně neměla ve výzbroji žádný typ miny ani protipěchotní ani protitankové. Veškeré minování bylo improvizované.

0/0
29.9.2008 9:46

pes Jonatán

asi to udělali dobře

naši vůdcové, že nenahnali národ do války - je pravda, že bez spojenců bychom vydrželi vzdorovat jen krátký čas, opevnění nebylo zdaleka hotové a navíc se většinou nacházelo v oblastech obydlených převážně Němci - vždyť by se tam posádky ani nedostali, sudetští němci byla zfanatizovaní Henleinem a určitě by se aktivně zapojili do nějakých diverzních operací, bylo tam taky plno nastrčených provokatérů... navíc z jihu už nacistům patřilo Rakousko, na severu byla německá hranice mnohem dál na východ než dnes, Slováci byli v podstatě proti nám, tak co by nám zbývalo, v obklíčení spáchat sebevraždu??

0/0
28.9.2008 20:47

TectosagosOld

"obrana tylove strany nebyla nikde" . . . :-D

- nesmysl, většina palby srubů pokrývala boky a TÝLOVOU STRANU, to byl princip našeho opevnění.

Do týlu mířily kulomety vz.26 z pancéřových zvonů a pomocných střílen, LK vz.26 byly použity nejčastěji i v těžkém opevnění, byl jich dostatek a v další válce se dokonale osvědčily.

"vetsina pevnosti byla vybavena beznymi pechotnimi zbranemi, protoze specialni zbrane nebyli" - šestadvacítka byla CÍLENĚ vybraná pěchotní zbraň pro opevnění, a v řopících se používala přímo pěchotní verze kterou si voják přinesl. A jestli se domníváte že kdyby voják ve srubu dostal místo kulometu na lafetě jen kulomet nelafetovaný, do dobře kryté střílny, tak nebude vědět co dělat - to se dost pletete.

Byl by stále velmi účinný jak dokázala ostravská operace kde krvácela ruská vojska podporovaná těžkým dělostřelectvem a těžkými tanky roku 1944 proti pěchotním zbraním, v dírách po vytrhaných střílnách V NAŠICH SRUBECH:

"jediný neumlčený kulomet zmrazil pohyb na celém bojišti."

0/0
27.9.2008 14:28

TectosagosOld

"tylova strana velmi zranitelna vuci vysadkarum a Sudetakum"

Freikorps a ordneři měli pistole a granát - směšné proti pancéřovým kulometným střílnám a betonovým stěnám.

Naše sruby se bránily kruhovou palbou a navzájem si postřelovaly povrch, na rozdíl od Belgičanů = i kdyby se něm. bojůvka dostala až do blízkosti srubu tak by ji zlikvidovalo několik dávek.

Výsadkáři nesli lehké kulomety a nálože na klacku - co s nimi? Když každé místo v okolí srubů postřeluje jeden nebo více kulometů, v běhu brání ostnatý drát, zezadu se přibližuje pěchotní prapor a ze srubu může kdykoli vyrazit protiútok.

0/0
27.9.2008 14:31

TectosagosOld

"neexistovaly doplnkove krici objekty" ... :-o

"vetsinou vubec neexistovaly doplnkove krici objekty" = další popletené tvrzení.

Lehké opevnění a samostatné sruby, v okolí tvrzí asi vaše "kricí", byly NEJLÉPE DOKONČENOU ČÁSTÍ opevnění, právě v porovnání s tvrzovými objekty pokud jsou z vašeho výraziva možné rozpoznat.

"specialni pevnostni zbrane nebyli vubec pripraveny" - ale byly, zabudováno 222 kanónů = hlavní zbraně čs těžkého opevnění, speciální pevnostní zbraň, další stovka vezena ze zbrojovky k přišroubování.

Ostravský, králický a bratislavský úsek byly vybaveny ÚPLNĚ. Ostatní úseky více jak z poloviny, zásoby munice byly na 43% cílového stavu - velmi dobré.

Ve vámi "nebráněné týlové straně" linie těžkého opevnění byly další linie, lehkého opevnění, vybudované, těsně za těžkým, za nimi ležela pěchota (řopíky lehkého opevnění byly součástí postavení běžné pěchoty).

0/0
27.9.2008 14:41

TectosagosOld

o pevnostních stavbách ani jejich taktickém účelu...

o pevnostních stavbách I. republiky ani jejich účelu nevíte nic, neznáte taktické určení prvků linie ani jednotlivých zbraní, nedokážete rozlišit sruby tvrzové od samostatných, lehké opevnění od těžkého, o konkrétních věcech vyhlašujete kategorické soudy aniž by jste něco věděl.

.

a ještě k opakovanému klamu jiných: "Němci by pevnosti obešli a tedy byly k ničemu" – právě přinucení Němců k postupu JINUDY bylo cílem těžkého opevnění, od samotného začátku, plány to píší výslovně.

Brali jsme tím útočníkovi jeho největší výhodu – určit si místo útoku, jinak s převahou v počtech a ve vzduchu se už moc dělat nedalo. Sami odpůrci opevnění, i s dnešními znalostmi o dalším vývoji techniky a taktiky, potvrzují že opevnění splnilo svou úlohu.

0/0
27.9.2008 14:50

Dusan321

Re: "obrana tylove strany nebyla nikde" . . . :-D

Opet jeden nesmysl vedle druheho. Doporucuji mene cist a vice si zkusit treba z neceho zatrilet, abysme mel alespon minimalni poneti o tematu. Nevhodnost pechotnich zbrani v pevnostech preci nema vubec nic spolecneho s jejich lafetaci ta je naprosto druhotna, ale s efektivni kadenci strelby, ktera je zlomkem te specialni pevnostni zbrane.

Asi jste nikdy z LKcka nestrilel, protoze byste vedel ze prakticka rychlost strelby neni nijak vysoka, lze strilet pouze velmi kratkymi davkami, protoze se cela zbran kvuli sve lehkosti velmi rychle prehreje. Pevnostni kulomety maji tezke hlavne (jichz byl v CSR znacny nedostatek), ktere se mnohem lepe chladi a vydrzi vetsi teplo. Specialni pevnostni kulomety dokonce vyuzivaly zabudovanosti na jednom miste k tomu, ze byly reseny jako vodou chlazene s vodnim obehem, takze se pri strelbe privadela studena voda a odvadela tepla. Diky tomu byla efektivni kadence az radove vyssi oproti sebelepsi pechotni zbrani.

0/0
28.9.2008 16:55

TectosagosOld

dožadujete se SPECIÁLNÍCH kulometů pro TĚŽKÉ opevnění

a jediným vodou chlazeným kulometem v opevnění byl starší vz. 7/24 - OBYČEJNÁ PĚCHOTNÍ zbraň, ve "stylu Maxim".   Přinášená bez úprav.  A pouze do LEHKÉHO opevnění...

pokud víte o srubu čs. opevnění kde se počítalo s chlazením vodním oběhem ukažte příklad, jestli jste něco trefil při vaší střelbě dlouhou dávkou naslepo... Třeba i nedodané zbraně - vodou chlazená houfnice asi ne, že by vaše „speciální kulomety s těžkými hlavněmi“?

Jediné speciální kulomety - vz. 37 s těžkou hlavní - byly chlazeny vzduchem - proto měly tu tlustou hlaveň. zbytek dílů kulometu vz. 37 byl stejný s pěchotou a tanky, kadence stejná, u těch speciálních kulometů co od začátku lkáte že nebyly dodané...

Pokud jste myslel zbraně nějaké jiné armády - na ně bychom čekali opravdu dlouho, ty opravdu nikdo nepřipravil.

nádržka na chladící vodu mohla pomoci - k chlazení hlavně LK vz.26, vámi pohrdaného, k chlazení hlavně po výměně. S rozpálením hlavní LK vz.26 se počítalo.

0/0
29.9.2008 5:19

TectosagosOld

pokud jste k LK vz. 26 neměl druhou hlaveň a možnost chlazen

a zaměnil výsledek s použitím za zásadně odlišných předpokladů...

S jinými kulomety se v TO nepočítalo – žádné vodní chlazení, natož nedodané.

ohrnujete nos nad pěchotními zbraněmi, přitom promyšleně používanými v opevnění,

a do toho mícháte hořekování zřejmě za speciálním těžkým kulometem vz. 37 – ale tato úprava těžkého kulometu se považovala za pěchotní zbraň, i ve dvojčeti s vysokým výkonem, viz kadence, s výbornou lafetací, pohodlnou obsluhou,... Tento kulomet, jediný ve "speciální úpravě", byl dodán v počtu 1500 kusů TK vz.37 do těžkého opevnění, k tomu TK vz. 35, k tomu těžké kulomety v řopících LO u kterých bylo taktické odůvodnění...

Ani nemusely být dodány jako dvojčata do samostatných střílen - už ve zmíněných zbraních L1 jsou dodány spolu s kanóny tytéž TK vz.37 speciálního provedení jakého se dožadujete... Z porovnání počtů 1500 / 222 je vidět že vaše „neexistující speciální těžké kulomety s masivní hlavní“ mohly být zabudovány ve větším rozsahu než kanóny 47 mm...

0/0
29.9.2008 5:43

TectosagosOld

„speciální pevnostní zbraně“ které „nebyli připraveny“? ...

kanóny 47 mm s kadencí 30 ran za minutu spřažené s těžkými kulomety, SPECIÁLNÍ PEVNOSTNÍ zbraň, byly zabudovány v počtu 222 kusů a další se přivážely, některé úseky jimi byly vybaveny ÚPLNĚ, jiné částečně, stejně jako dvojčaty speciálních pevnostních těžkých kulometů.

"nedokončené dělostřelecké sruby" byly plánovány na další roky k vyztužení těžkého opevnění, k DOPLNĚNÍ palby zbraní linie srubů. Když nebyly dostavěny sruby pro houfnice tak ostatní tisíce kulometů, stovky kanónů, pod betonem i pod pancířem přestaly střílet a nedaly se použít? Daly, velmi účinně.

Právě místa dole o která líčíte obavu byla přehrazena hustou řadou srubů.

některé nedokončené sruby na vrcholcích vzdálených kopců neměly ani zajišťovací osádku protože Němci potřebovali prorazit v zemských bránách, a s tanky mohli prorazit právě tam. Tam na ně čekaly protitankové kanóny, kulomety, v odolných postaveních pod betonem a pancéřem srubů, za nimi pěchota a dělostřelectvo.

0/0
29.9.2008 6:19

TectosagosOld

vaše tvrzení: "obrana tylove strany nebyla nikde" ...

prozrazuje naprosté nepochopení objektů i celého systému opevnění.

Zvlášť když mluvíte o „pevnostech“, u vás zjevně srubech - ty přitom měly nejlepší pokrytí týlového prostoru ze všech objektů opevnění, jednak vlastními střílnami s kulomety, lehkými pěchotními LK vz.26 a lepší by to nikdy nebylo, i tak výborné, pak palbou sousedních srubů střílnami LK do týlu a ze zvonů do stran, k tomu střílnami kanónů a TK do stran, palbou lehkých objektů v týlu, který měly zajišťovat.

Na opevnění navazovalo postavení pěchoty - tolik k vaší „nulové obraně týlu“ a snadné napadnutelnosti .

Dá se samozřejmě kličkovat že v systému uprostřed sestavy srubů tvrze se počítalo s minometnou věží ze které by vykukoval jen kousek vrchlíku kopule a neměla vlastní pomocné kulometné střílny – ta byla pokryta okolními objekty.

0/0
29.9.2008 6:36

TectosagosOld

zmínka o lafetaci která "pokud by (někde) chyběla"

se týká nedokončenosti některých objektů, a navazuje na ni zmínka o využití objektů s vytrhanými střílnami německou pěchotou s polními podpěrami. Z "lafetace která pokud by chyběla" je k vaší kadenci a zahřívání velký skok...

podrobněji dočasné upevnění čs. kulometů: i střílny které ještě neměly lafetu byly vybaveny jednoduchým nasazovacím čepem.

Němci měli v dřevěných střílnách polní podstavce, proti Rudé armádě, a zvládali to důkladně - netvrdili: „chybí nám speciálně upravené zbraně, cirkulace vody a pevnostní houfnice v betonu – jsme bezbranní!“  :-/

Místo toho vzali pěchotní zbraně doplňované polním dělostřelectvem a důkladně nám pustili žilou.

Rusové se těžkému opevnění na západ od Ostravy nejdříve pokusili vyhnout proražením na východní straně kde čekali lehčí odpor, ale vyhořeli protože Němci úvahu předpokládali – účelem opevnění je usměrnit útočníka tam kde ho budu očekávat. Pak to zkusili přes úsek se zbytky těžkého opevnění a zaplatili vysokou cenu...

0/0
29.9.2008 7:00

TectosagosOld

o to jde celý život – aby útočník věděl, že nás sice porazí.

ale pokaždé utrpí nepříjemná zranění protože se budeme bránit - ON SI TO PAK DŮKLADNĚ ROZMYSLÍ.

A zítra znovu, pokaždé.

Ano, hodně čtu... Umím číst i psát, na rozdíl od jiných, a raději nejdříve čtu, přemýšlím - pak není potřeba tolik střílet. Po střelbě jsem se nikdy necítil chytřejší, jen otupělý, znám ale lidi kteří si připadají chytřejší když kulometem protáhnou bednu nábojů, i když se jedná jen o test spolehlivosti.

Neskuhrám jako někteří že nemají dost speciální zbraně - umím použít i zbraně které mám.

někteří potřebují více těžkých zbraní, pak ještě těžší jinak se nedá bojovat, vyžadují ještě speciálnější... takhle jich nemají nikdy dostatek, aby hájili vlastní svobodu.

0/0
29.9.2008 7:27

Dusan321

Re: zmínka o lafetaci která "pokud by (někde) chyběla"

Koukam, ze logika i nadale hapruje. Takze abysme si tuhle litanii shrnuli. Linie tezkeho opevneni, ktere melo tvorit pater ceskeho pevnostniho systemu nebylo vubec vystaveno natoz pripraveno, bylo postaveno nekolik osamocenych pechotnich srubu ve kterych jsou dneska vetsinou muzea, ale ktere jednak netvorily uceleny obranny system, protoze chybely jejich "kolegove" a jednak nebyly az na vyjimky pripraveny k boji. Delostrelecky srub tvorici nejsilnejsi prvek a zaklad obrany nebyly pripraven v dobe mobilizace jediny. Cela linie opevneni byla vicemene tvorena lehkymi objekty urcenymi pouze k doplnkove obrane neexistujicich tezkych objektu s tim, ze sem tam byl pripraven i ojedinely prvek tezsiho opevneni.

A to jeste na tech lepe vybavenych usecich, na spouste mist bylo jenom par lehkych opevneni a jinak nic. Presto si stale nekteri naivkove mysli, ze s touto virtualni pevnostni linii by mel Wehrmach nejake problemy. Ten Wehrmacht, ktery prosel pres dostavenou silnejsi Maginotku za tyden.

0/0
29.9.2008 7:39

Tom

Re: Re: zmínka o lafetaci která "pokud by (někde) chyběla"

Bych řekl, že wermacht přes magenotovu  linii vůbec neprocházel, ale vzal to bokem přes belgii. V 38 roce by jsme se v pohodě 14 dní udrželi, němci nebyli zdaleka tak dobře vybavení jako v roce 40, ale pak by nás zřejmě převálcovali, protože by nám těžko kdo přišel na pomoc.

0/0
29.9.2008 14:02

TectosagosOld

"postaveno jen nekolik osamocenych pechotnich srubu" ...

"ve kterych jsou dneska vetsinou muzea"  :-D   jestli počítáte sruby na prstech ruky... Postaveno bylo 264 srubů, z toho 35 tvrzových. Tím jste se diskvalifikoval před lidmi co o opevnění něco vědí a fandí mu, i před odpůrci, protože jste zcela mimo číselná fakta, realitu.

"lehke objekty urceny POUZE k doplnkove obrane neexistujicich tezkych objektu"  :-D   

"sem tam byl pripraven i OJEDINELY prvek tezsiho opevneni " - vy o skutečnosti nic nevíte, je užitečné že jste to tak přehledně sepsal.

"sruby netvorily uceleny obranny system protoze chybely jejich "kolegove"" - po linii se dá jít od bunkru k bunkru, srubů i řopíků, v zemských bránách u kterých zdůrazňujete slabost jsou sruby nejhustěji, po 500m. Že se nestavělo TO na vrcholku Velké deštné a pod... Jak to vysvětlit?  :-D

Po linii se dá jít i dnes, jako trvalému svědectví krátkozrakosti, zrady, a slabošství některých. 

0/0
30.9.2008 2:51

TectosagosOld

odvolávat se na německý názor může ten kdo nic neví

protože je známo že Hitler - pro Čechy měl jen slova pohrdání - se o našich pevnostech vyjádřil s nečekaným respektem. Velení něm. armády z pevností mělo strach a nařídilo POSTUP PŘES HORY JEDINÝM MÍSTEM KDE NESTÁL ANI ŘOPÍK.

Místo zemskou branou kde stály podle vás neexistující sruby, místo pahorkatinou kde stály podle vás bezvýznamné řopíky, nařídili armádě přejít přes Praděd, Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník (Fall Grün) aby se vyhnuli SEBEMENŠÍMU betonovému objektu čs opevnění.

Škoda že jste nevelel německé armádě vy s vašima očima, světová válka by se zkrátila na několik dní.

0/0
30.9.2008 3:08

TectosagosOld

na vašem dožadování se dělostřeleckých srubů,...

odvolávání na Wehrmacht a výsadkáře se dá ukázat další pomýlenost - velitel něm. výsadkářů, jenž se stovkou mužů vyřídil pevnost Eben Emael s 1200 muži, Hitlerovi DĚKOVAL ZA TO ŽE NEMUSELI ÚTOČIT PROTI NAŠEMU OPEVNĚNÍ.

Eben Emael měl dělostřelectvo ráže 120 mm, 20 děl ráže 75 mm - a ukázalo se že ráže děl nerozhoduje, na zalehlou pěchoty neúčinkují houfnice střílící naslepo, ale jejich objekty se navzájem nepostřelovaly - na rozdíl od našich řopíků a srubů schopných kruhové obrany což jste také nepochopil - ale rozhodující byla neschopnost a zmatenost belgického velitele, nechuť se bránit.

0/0
30.9.2008 3:12

Dusan321

Re: "obrana tylove strany nebyla nikde" . . . :-D

Co se tyce pripravenosti, tak tu mam zrovna na stole soupis dostavenosti nejsilnejsiho prvku opevneni a sice delostreleckych srubu. Kompletne dostaveny nebyl JEDINY. Par jich je skoro kompletnich, nektere nemaji osazeny vsechny zbrane, mnoho z nich ovsem ma pouze dokoncene betonarske prace. Delostrelecky srub N-75 Zeleny dobetonovavali sami vojaci jeste v dobe mobilizace.

Bavime-li se o delostreleckych tvrzich (coz byl terminus technicus pro uceleny soubor opevneni jedne konkretni oblasti zahrnujici ruzne pevnostni objekty) dostavenost zalostna. Stav byl takovy, ze u nejvetsi planovane delostrelecke tvrze Stachelberg byl z planovanych jedenacti objektu pouze vybetonovan jediny pechotni srub. A tak by se dalo pokracovat.

Upozornuji, ze delostrelecke tvrze se kvuli extremnim nakladum stavely prave tam, kde byl utok nejpravdepodobnejsi. Jejich dostavenost v dobe mobilizace byla tak kolem dvaceti procent, bojova pripravenost a tim i hodnota blizka nule. A to na hlavnich utocnych tazich.

0/0
28.9.2008 17:06

Onďas

Měli jsem to zkusit, aspoň pro sbevědomí..

Na ostravsku je taktéž linie těžkého opevnění. Když tuto oblst dobývala v roce 45 Rudá armáda, němci tyto pevnosti obsadili a bránili se. Byla to dost improvizace, vytrhané zvony a střílny nahradily pytle s pískem a pod. I přes tento (dosti silný) hendikep se dokázali bránit 2 měsíce. Linie byla posléze dobyta, ale z druhé strany, tzn. z týlu, kde je odolnost nesrovnatelně menší (!)

0/0
26.9.2008 20:36

Dusan321

Re: Měli jsem to zkusit, aspoň pro sbevědomí..

Nemci dokazali udrzet dva mesice i oblasti, kde nebyl jediny pevnostni objekt. Nemci si mnohde az do konce valky udrzeli vysokou bojovou moralku (co jim ostatne zbyvalo), meli obrovske mnozstvi pechotnich protitankovych zbrani, ktere do jiste miry omezovaly prevahu druhe strany v tancich a obrovske valecne zkusenosti.

Kdyby slo jenom o ty pevnosti, tak by Rusove Ostravsko klidne obesli, jenze ono to jinde nebylo lepsi.

0/0
28.9.2008 17:09

Te.

"Rusove by Ostravsko klidne obesli" ... :-D

"vysoka bojova moralka a obrovske mnozstvi pechotnich protitankovych zbrani" jim byly jinde k ničemu - kdykoli se Schörner pokusil zastavit postup RA dostával na frak a rychle se poroučel.

Jen na ostravské linii se masivní útok RA zasekl, protože jinde drtivá síla dělostřelectva byla proti betonovým srubům neúčinná. A to ve srubech byly "běžné pěchotní zbraně"... Ve střílnách ze dřeva, sruby dříve potrhané dynamitem...

Kudy by se RA dostala na severní Moravu aby obešla ostravský prostor podle vaší teorie?

a) Bielsko-Biaľa - Wisľa - Polom - Lysá hora? 8-o

b) Krnov, Bruntál - Jeseníky? 8-o ... Ani lezení na Ještěd by se hned tak nekonalo, před hřebeny totiž čekalo - znovuobsazené čs. opevnění... :-)

0/0
28.9.2008 18:57

Dusan321

Re: "Rusove by Ostravsko klidne obesli" ... :-D

Doporucuji alespon zakladni historicke studium. Nemci samozrejme ustupovali vsude pod tezkou presilou protivnika, ale to nic nemeni na faktu, ze dokazali na urcitou dobu zastavit postup i na dalsich mistech nez jenom kolem Ostravy. A to vcetne smeru, ktere mely vyrazne vyssi prioritu nez ten ostravsky. Treba Budapest dokazali udrzet tri mesice proti obrovske presile a nepotrebovali prekvapive jedinou ceskou pevnost, stacilo jedno vetsi mesto a par kopcu.

0/0
29.9.2008 7:18

franta_straka_unban

válka není jistě největším zlem

největším zlem je válka na který nevydělá všemocný žid sice jich takových moc nebylo ale stejně:-P

0/0
26.9.2008 19:00

AKSAMIT

Zbytecne o tom diskutujete,

branit se melo smysl,jen kdyby prisli na pomoc spojenci,coz anglani a zabozrouti v umyslu nemeli.Jinak by to bylo zbytecne dobrodruzstvi s nedozirnyma stratama,tecka.

0/0
26.9.2008 18:41

j

Re: Zbytecne o tom diskutujete,

Myslis ztratama treba jako Polaci? Ja zas myslim, ze nebyt posera by za to stalo

0/0
26.9.2008 21:09

Honzzza

Tajné zbraně

Při četbě o tzv. "tajných zbraních" mě napadlo, že tenkrát ještě naštěstí neexistovaly termitové granáty, které byly vyvinuty právě za účelem ničení podobných bunkrů. Dokáží se totiž propálit skrz železobetonové stropy a lidi uvnitř sežehnout na popel.

0/0
26.9.2008 14:58

Michal

Re: Tajné zbraně

Termit se pouzival pro nalety, kdy v prvni vlne byly pouzity tezke pumy, ktere obnazi stavby a vyzenou civilisty, ve druhem sledu prave zminovany termit.

0/0
26.9.2008 20:04

mirek

prestante uz s tema nesmyslama o tom,ze jsme se

meli Nacistickemu Nemecku postavit primo. To bohuzel bez spojencu , kteri nas obetovali pro par mesicu miru neslo. Po anslusu Rakouska jsme byli temer kompletne obkliceni , Slovaci chteli vlastni stat a pochybuju ,ze by ceskoslovensti nemci bojovali proti svym lidem.Tuhle bitvu jsme prohrali,ale dulezite je , zejsme valku vyhrali, i kdyz pad do sfery vlivu Sovetskeho Svazu nebyl zadne terno.

0/0
26.9.2008 14:54

metalovy duchodce

Re: prestante uz s tema nesmyslama o tom,ze jsme se

někde jsem četl, že kdybychom se bránili, byli bychom považováni za agresora a tehdejšímu německu by někdo mohl přijít na pomoc. Třeba rusové.. ?

0/0
26.9.2008 16:28

Saltos Alim

Re: Re: prestante uz s tema nesmyslama o tom,ze jsme se

Rusové ani ne, ale podpisem Mnichova se jejich spojenci stali Francie  a Anglie, takže  pomoc Německu vůbec není možno vyloučit, a to v zájmu "práva" které Německu  Mnichovem bylo dáno a bylo pro signatáře  smluvním  závazkem. To jsou paradoxy, ale jsou   ! 8-o.

0/0
26.9.2008 17:18

Te.

"spojenci Německa se staly Francie a Anglie"

8-o

"pomoc Francie  a Anglie Německu vůbec není možno vyloučit"

8-o

.

;-D

0/0
27.9.2008 11:04

putbure

Zajímavá role tanku LT 35

Tank Škoda LT 35 se zapsal do dějin významně a také dost paradoxně. Němci s ním (a LT 38) v podstatě vyhráli polskou a francouzskou kampaň a použili jej ještě v počástku operace Barbarossa. Na druhé straně jej měli ve výzbroji i Rumuni, kteří "kryli" Němcům záda u Stalingradu. Ovšem tam už v té době neměl naprosto žádnou šanci proti tanku nové generace T-34 a pád rumunského týlu znamenal obklíčení Němců a  fatální porážku s důsledkem na celou válku.

0/0
26.9.2008 14:13

Dusan321

Re: Zajímavá role tanku LT 35

Coze? Nemci s LT35 a LT 38 "v podstatě vyhráli polskou a francouzskou kampaň"? Zajimave zjisteni s ohledem na fakt, ze v CR ukoristena LTcka tvorila mene nez deset procent celkoveho poctu nemeckych tanku utocicich na Polsko. Nemci sice pokracovaly ve vyrobe, ale celkove pocty vyrobenych LT38 byly nejakych dvacet procent produkce Pz-III.

Jinak LT35 byly brany jako ciste pomoc v nouzi, Nemci je nemeli radi kvuli velkemu mnozstvi problemu tohoto uspechaneho designu a celkove spatne spolehlivosti. Az LT38 byl opravdu pouzitelnym lehkym tankem.

0/0
26.9.2008 14:23

putbure

Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Pokud ale počítáš jako tank Pz I ;-D Těch bylo z celkového počtu 2977 tanků celých 1445ks ! Dokonce i "polo"tanků Pz II měli Němci 1223ks a na použitelnéí tanky Pz III a Pz IV připadalo je 98 resp. 211ks. Takže v tomto světle činilo 219ks Lt 35 a 59ks Lt 38 skutečnou páteř. Není bez zajímavosti, že oba čs. tanky byly jako jediné z kořistních standardně zařazeny do německé výzbroje.

0/0
26.9.2008 14:39

Dusan321

Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Pz-I byl v ramci polske kampane zcela plnohodnotny tank ve funkci podpory pechoty vzhledem k tomu, ze polsti tankovy protivnici se vyskytovali minimalne (polskych 7TP bylo vyrobeno lehce pres sto kusu).

0/0
26.9.2008 14:44

putbure

Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Pz I v podstatě nebyl tank v pravém slova smyslu. Původně měl sloužit pro výcvik, ale Němci nedokázali vyrobit dostatek skutečných tanků. Jeho pancíř prostřelil běžný kulomet s průbojnou střelou a tedy jeho protivníkem byla i běžná polská pěchota. Pz II měl také slabý pancíř a málo výkonný kanon 20mm.

0/0
26.9.2008 14:47

Dusan321

Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Uvedomte si proti komu sly. Dvacitka Pz-II dokazala v pohode prostrelit nejlepsi polsky tank 7TP, kterych byla pouha stovka. Proti pechote fungovala Pz-I vyborne, nic jineho Nemci v ramci Polske kampane ani nepotrebovali. Ano proti Rusum uz Pz-I byla omezeneji pouzitelna (ac i tam zpocatku byla nasazena), ale proti Polakum ci Francouzum to byla prinosna konstrukce.

0/0
26.9.2008 14:52

putbure

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Přesto Němci ztratili okolo 100ks Pz. I.

0/0
26.9.2008 14:58

Dusan321

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Nemci tam meli ztraty nejakych 45000 muzu coz jsou cca 3-4 divize, tudiz ztrata stovky Pz-I neni nijak disproporcni.

0/0
26.9.2008 15:01

NT

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Těch Pz I, myslím, ztratili mnojem víc. Právě proto se ukázalo, že nejsou vhodné, leda jako velitelské lehké tanky, příp. proti partyzánům. Pz II taky nic moc. Pancíř rovněž slabý a kanón 2 cm!! Naopak LT 38 a 35 byla asi celá 1/3 všech tanků útočících na Francii. Tyto tanky Němcům hodně, hodně pomohly. Samozřejmě, byly potom nevyhovující, ale ve válce jde vždy o sílu v dané chvíli. Tehdy byly dobré a hlavně - byly. Navíc, známá věc, podvozek LT 38 se vyráběl celou válku i snad po ní.

0/0
27.9.2008 0:31

NT

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Pz I. přínosná proti Francii nebyla. Naopak, díky skutečně nedobrým výsledkům v Polsku, se používaly jako podpora. Tam hodně posloužily Pz 35 a 38. Proč asi? Pz III a IV. bylo málo a Pz I a II. byly jednoduše horší než Pz 35 a hlavně Pz 38. Berte to logicky. Němci jsou hodně praktičtí. Pokud by šlo o nějaké špatné věci, výroba těchto tanků by nepokračovala. Ony je v dané chvíli moc potřebovali. Až z jedné třetiny byli vyzbrojeni (v květnu 40) čs.tanky. Nehlásím nadřazenost našich zbraní, ale je faktem, že zábor ČSR byl pro Německo úplně největším ternem v průběhu války (i tím, že byl hned na začátku). Získali výborné nebo aspoň solidní zbraně, továrny, pracovní sílu i vojáky do Wehrmachtu (naše Němce) a dašlí strategické území poměrně v závětří světové války. V Rakousku získali jen ty dvě poslední věci. Např. i velmi těžká děla a houfnice(obléhání Sevastopolu) se snad vyroběla v Plzni.

0/0
27.9.2008 0:41

Dusan321

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Nechci vam brat iluze, ale pechotni podpora byl presne ten zpusob jakym se za WWII pouzival tank nejcasteji. U vetsiny armad te doby (respektive v roce 38 u vsech krome Nemcu a Sovetu) to byl dokonce jediny zpusob jak se uvazovalo s pouzitim tanku. Dneska na to mame BVPcka, ale tehdy to byla prace tanku.

To co tim chci rici je, ze z pocatku valky byly Pz-I tanky pouzitelne na 80% prace, ktera se pro ne vyzadovala. Samozrejme pozdeji, kdy proti sobe mely tanky protivnika (coz by se nekonalo v CSR, nekonalo se v Polsku, takrka se nekonalo ve Francii a z pocatku casto ani v Rusku) uz musely byt stazeny, protoze v boji tank proti tanku nemely co nabidnout.

0/0
28.9.2008 17:15

putbure

Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

LT 35 měl dětské nemoci kvůli složité konstrukci (pneumatické řízení). Ovšem mouchy se odstranily a Němcům udělal skvělou službu, ještě Barbarossu zahajovali se 150 LT 35 ! V Rusku ale už zastaral, proti novým tankům neměl šanci. Jinak byl plně srvnatelný s Pz III (stejně výkonný kanon)

0/0
26.9.2008 14:42

Dusan321

Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Z Ruska byl stazen kvuli mechanicke nespolehlivosti, neschopnosti snaset ruske podnebi a celkove mizerne hodnote davno predtim nez se zacaly stahovat PZ III, coz ukazuje ja moc byly "plne srovnatelne".

0/0
26.9.2008 14:47

putbure

Re: Re: Re: Re: Zajímavá role tanku LT 35

Lt 35 se dál nevyvíjel ani nevyráběl, Němci používali stále předválečné čs. tanky. Naproti tomu Pz III se stále vyvíjel, dělaly se nové verze a později během války dostal i 50mm kanon. Když srovnávat, tak LT 35 s Pz III ausf. C. To jsou výkonově podobné tanky.

0/0
26.9.2008 14:57

putbure

Recept na šanci zvítězit

Naše šance určitě nebyly nulové, ale KDYBY naše reprezentace udělala ještě pár "maličkostí", Němec by odtáhnul s brekem.

1) široký a aktivní nábor zahraničních dobrovolníků (dal se tak zvýšit počet vojáků o deseti až stotisíce)

2) nákup chybějících zbraní do doby dostatečné vlastní výroby (letadla a tanky ze SSSR, auta z USA)

3) slíbit Polákům Těšín, ale hlavně jim otevřít oči, že jsou další na řadě (což vzhledem k IQ průměrného Poláka by šlo těžko)

0/0
26.9.2008 13:12

Dusan321

Re: Recept na šanci zvítězit

Nakupy zbrani v zahranici se samozrejme delali. Problem byl jednak nedostatek penez zpusobeny vysatim rozpoctu pevnostmi a jednak chybejici prodejci. Nikdo ze spojencu nemel premiru modernich zbrani a to co mel nechtel z ruznych duvodu prodat. Britove takhle odmitli prodat Fairey Battle, stejne neuspesne skoncili jednani kolem licencni vyroby Hawker Hurricane a dalsich modelu. Poslednim problemem byla technologicka zaostalost ceskeho zejmena leteckeho prumyslu, ktery nebyl schopen pokrocilejsi modely zvladnout (napriklad vyrobu celokovovych letadel).

0/0
26.9.2008 13:29







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.