Nesouhlasím, poznávám to tam...

Podoba popisovaných oblastí se moc nezměnila, rozhodně ne tam, kde autor popisuje. Prameny Vltavy, Černá hora, Bučina, Kvilda, Modrava... nemůžu říct, že bych to tam nepoznával. Mezi Filipkou a Kvildou bylo vždycky jen koryto plné popadaných stromů - i před vichřicí. Otázkou spíš by mělo být, jestli se ta cesta neměla zrušit a všechny trasy vést okolo. Možná nevidím to, co je skryto pod sněhem, protože v létě tam nejezdím. Ale jestli chcete vidět katastrofu, jděte se kouknout na Železnorudsko(Můstek-Pancíř, nebo Polom)

Šumava

Tak to je hustý

A odpovědný management?

A kdo za tu poškozenou přírodu může?? Snad zde je nějaká organizace, která měla vyčištění lesu na starosti? NĚKDO MUSÍ NÉST ZODPOVĚDNOT ZA NĚŠETRNÉ ZACHÁZENÍ S LESNÍM POROSTEM!!!

jo

orgáni, pokutujte orkány!

Komentář k článku i diskusi

Článek to možná přehání, ale protože jsem na Šumavě byl loni i já, tak mě udivuje rozdílný přístup na české a rakouské/německé straně. U nás jsme potkávali hlavně těžkou techniku, která i v první zóně kde běžně nesmíte šlápnout mimo cestu, vyjela místy šílené koleje a vypadalo to podobně jako na fotkách. Na druhé straně hranic se v takovém terénu používali koně a měli tam něco jako minilanovku, kterou sváželi stromy v nejcenějších lokalitách. Taky jsme viděli vrtulníky, které odstraňovaly polomy na vrcholcích. Takže z tohoto porovnání nevycházíme moc dobře, odstraňování následků u nás bylo podstatně nešetrnější.

Jestli odstraňovat kůrovcem napadené stromy těžko říct, ale je pravda, že v německu je nechávají být, stačí zajít na Luzný a podívat se do okolí. Takže odstraňování stromů u nás je bez stejného postupu na druhé straně stejně neúčiné.

že by jako v Tatrách?

Do Vysokých Tater jsem jezdil léta velice rád, poslední tři roky už mě to moc netěší. Spousta uzavřených stesek, paseky, pustá planina. Na ty ceny už to není tak zajímavé centrum. Taky spíš potkáte medvěda - nemají se kam schovat.

Pane Janouš,

proč se ptáte ekoteroristů? Diskutujte s odborníky! Sám jsem byl v létě u Pramenů šokovaný rozsahem škod po kůrovci. Orkán to už jen dokončil. Mluvili jsme o současném stavu s přítomným lesníkem, učitelem na lesnické škole. Byl znechucený lidmi, kteří rozhodují o něčem, čemu nerozumí. Ostatně, jak již tu bylo zmíněno, doporučuji navštívit stránky sumava21, třeba se pochybovačům rozsvítí!   

kůrovec byl vždycky

Trochu mě děsí debaty o kácení a bezzásahových zónách. Kdo trochu četl knížky od Klostermanna, ví co myslím. Tam se dočtete o pár vychřicích i tzv. broučkové době. Když padl původní prales, začalo se za knížepána vysazovat nový les. Jenže pouze smrky, rychle rostly a dřevo bylo třeba do skláren a na obchod. A teď vlastně nevíme jak by měl pořádný Šumavský les vypadat. Viděla jsem i vykácené holiny, kde rostlo akorát maliní a les nechaný svému osudu. A hádejte která část byla zelenější a živější...

Lesníci tu nejsou od toho,

aby chránili či pěstovali les, ale aby generovali zisk. Taková je holt doba a podle toho to taky vypadá.

sadf

IUCN

Na adrese http://www.sumava21.cz/Dokumenty/Zprava%20z%20mise%20IUCN%202002.htm naleznete ekologickými organizacemi tolik omílanou zprávu IUCN - ty si z ní vybírají jen to, co se jim hodí, proto pár úryvků pro vyrovnání:

Problémy musí být vyřešeny mezi českými partnery s určitou externí pomoci a poradenstvím; není možné, aby zahraniční experti přicházeli s konečnými a trvalými řešeními.

Problém s kůrovcem existoval i v minulosti, avšak možnost kalamity byla vědci i ochránci přírody při zakládání NP Šumava zcela přehlížena. Někteří z přítomných vědců to uznali a jsou připraveni přehodnotit některá svá předchozí doporučení pro národní park, např. bezzásahovou politiku, vzhledem k rozsahu problému a hrozbě pro okolní zóny (přímý dopad na komerční lesy, změna mezoklimatu, vodního režimu atd.). Tento obrat v postojích považují nevládní neziskové organizace za zradu.

IUCN pokračování

...

Jiné názory pak předpokládají, že se populace sníží jakmile budou vyčerpány zdroje potravy hmyzu a situace se navrátí k normálu, aniž by bylo třeba lidského zásahu.

NP Šumava by si měl podržet svůj status národního parku v České republice, ale jeho kategorizace dle systému IUCN by měla být pečlivě zvážena. Přesun do jiné kategorie dle vnitrostátního práva by znamenal  eálné oslabení jeho ochrany a otevřel  veře všem možným zásahům. Na druhou stranu začlenění do kategorie IUCN IV nebo V by mnohem lépe odpovídalo realitě a nezměnilo by významně hodnotu oblasti.