Tunisko nikdy více

Nicméně měli jsme její číslo na mobil J .   Naštěstí do odjezdu zbývali tři dny a my jsme byli celkem soběstační. Zbylé výlety jsme odvolali  a na atrakce kte

Tunisko nikdy více

jsem té arabštině rozuměla. Nakonec jsme dojeli na hotel a už od té doby , až dokonce pobytu mne hlídala ochranka z hotelu. Situace ještě přidala na dramatičnosti, když za mnou přišel delegát jiné cestovky mj. Arab a řekl mi že hovořil s rodiči toho zloděje, že prý byli na našem hotelu a že mne prosí, abych stáhla žalobu. Tak jsem si to měla rozmyslet! Měla jsem pěkný strach, ale trvala jsem na svém. Naši delegátku jsem viděla jednou jedinkrát, na počátku našeho pobytu a marně vzpomínám či jsem byla při našem odjezdu. Nicméně měli jsme její číslo na mobil J

Tunisko nikdy více

se tasily i mačety. Ženy Tunisanky mi věnovaly péči (obuly , přechodily přes mne paero), zavolaly policii a doprovodily na hotel. Policie počkala až se osprchuji a jeli jsme na stanici. Všichni v jednom voze - řidič, vedle já seděla muži security z hotelu na klíně, vzadu další postižený Čech, zloděj a další policista. Cesta byla zběsilá , neustále jsme jeli v protisměru a řidič policista neustále hulákal  a mával rukou z okénka na protijedoucí řidiče. Nám se cestou otvíraly dveře a tak je muž z ochranky tlačil zvenčí rukou. Na stanici čekalo spoustu policistů, kteří si zloděje vzali do parády. Bylo mi z toho zle. Když mne pozvali do té samé místnosti, byla tam spousta krve. Než jsem podepsala protokol, volala jsem delegátce, zda by mohla přijet či poradit. Poradila-klidně ten protokol podepište, já nemám čas! Muž s ochranky mi taktéž radil, nicméně málo jsem té arabštině

Tunisko nikdy více

vrácení peněz ( ne zrovna malého obnosu, výlet měl být 3-4 hod.) zpět, což bylo velmi náročné, ale částečně jsem uspěla. Ostatní (byli to Francouzi) neuspěli, neboť prý neměli toliko sil jako my na dohadování. Nicméně další skupina dopadla mnohem mnohem hůře, neboť jedné čtyřkolce upadlo kolo a dotyčný (turista) měl vážné zranění. Ovšem i my měli následky - syn a manžel to prochlazení odnesli teplotami do 39°C. A tak jsem sama chvilku pobývala u moře, na pláži, která byla opodál (150m) od naší hlídané pláže, neboť naše pláž nebyla tak čistá a u kraje moře byly chaluhy, což na jiných plážích byl častý jev. Nicméně mne zde okradli - zpod mojí hlavy mi dva zlodějíčci ukradli batoh. Honila jsem je, přičemž jsem křičela o pomoc a jednoho dostihla. Musím říci, že hned kolem mne bylo spoustu Tunisanů a obávala jsem se, že toho zloděje zabijí, neboť se tasily

Tunisko nikdy více

se manžela. Zpět jsme měli problém, taxikář nás vezl jinam, než jsme si domluvili. Po jeho velmi hlasitém hovoru   zřejmě s operátorkou nás dovezl na domluvené místo. Výlety byly s problémy až na výlet na velbloudech, byl velmi hezký.  Výlet na čtyřkolkách nám několikrát odložili, neboť byly prostě neprovozuschopné. Konečně bylo vše OK a jeli jsme i po silnici (rychlostí asi 70Km/hod. posléze nějakou polňačkou a po 15 min. jízdy   nás stihla silná bouře a záplava. Zůstali jsem odříznuti bez možnosti dostat se zpět či vůbec někam jinam. Oni nemají vůbec žádné odvodňovací kanály (přes silnici se valila doslova řeka) a snad ani kanalizace. Po dvou hod. čekání se dalo přes tekoucí proudy projet zpět, promočeni až na kost. Po dojezdu jsem se domáhala náhradní jízdy nebo vrácení peněz (