Deset kilometrů jízdy na Stubaiském ledovci

- Lyžaři, kteří si ještě nechtějí ničit svá prkénka na polozasněžených sjezdovách českých a moravských hor, myslí na ledovce. Z Česka se sice nejčastěji jezdí na Kaprun, ale kdo zažil lyžování ve Stubaiském údolí v Rakousku poblíž hranic s Itálií, nenechá na ně dopustit.
"Ve Stubai jsem si mohla vybrat mezi těžkými a pohodovými sjezdy, vždycky jsem našla i prašan," vzpomíná na tamní lyžování Dana Modrá, která byla na tomto ledovci lyžovat s cestovní kanceláří již třikrát. "Na Kaprunu je fádní lyžování bez nápadu. Jezdí se tam jen po sjezdovkách stále stejného sklonu," popisuje své pocity rekreační lyžař Jan Zelenka.
Na Stubaiském ledovci si však za své peníze užije každý.
Milovníci dlouhých řezaných oblouků na carvingových lyžích i snowboardech sjíždějí pět širokých a upravovaných plání s délkou okolo dvou kilometrů, lyžařští klasici dávají přednost čtyřem stejně dlouhým, ale užším sjezdovkám, na kterých se často mění směr i sklon. Zkrátka nepřijdou ani naprostí začátečníci ve dvou lyžařských školách, snowboardeři na umělých překážkách a sportovci na boulích. Mezi tím vším jsou ještě krátké prudké svahy, které nikdo neupravuje a na kterých se dá naučit technika jízdy v hlubokém sněhu.
Králem mezi stubaiskými sjezdy je desetikilometrová trasa zvaná Wilde Grub`n (Divoká jáma). Z třítisícové výšky vede vyznačená trasa neupravovaným sněhem nejprve podél sjezdovek a potom osamělým údolím o patnáct set metrů níže.
Druhý terénní sjezd zvaný Fernau-Mauer (Fernauská stěna) je sice o něco kratší, ale zato nezůstává nic dlužen svému jménu. Nejdříve lyžaři sjíždějí prašanem po lehce skloněném ledovci, ale jak se dostanou na kamennou morénu, kličkují mezi obrovskými balvany ve svahu prudkém tak, že mají co dělat, aby se na něm vůbec udrželi.
Stubaiské lanovky a vleky mají na podzim snad jen jeden zápor. Když je hezky, můžete ve frontách strávit až čtvrt hodiny, což v Rakousku není zvykem.
Ve výšce dvou a půl tisíce metrů je k dispozici také perfektně upravený běžecký okruh, ovšem jenom kvůli němu sem nemá cenu jezdit. Trať se totiž klikatí okolo restaurace, a tak si běžkaři daleko lépe zalyžují na členitých stezkách v Krkonoších, Jizerských horách nebo na Šumavě. Kdo však přesto chce okusit běhání v této nadmořské výšce, musí si na ni zvyknout. Obvykle to trvá pár dní, než je schopen podávat velké výkony. Sportovci nad čtyřicet let se obvykle aklimatizují již druhý den, dvacetiletým mladíkům to někdy trvá i celý týden. Roli při tom nehraje fyzická kondice, ale pouze věk.
Když je ošklivě nebo se už nechce lyžovat, je nejlepší sjet do Innsbrucku. Tramvají za pětačtyřicet šilinků to trvá necelou hodinu.
Kromě prohlídky rokokových historických uliček stojí za návštěvu františkánský kostel. Nejpopulárnější bronzovou figurou je sám zakladatel habsburského rodu císař Rudolf.
"Která žena v Tyrolsku chce otěhotnět, musí mu sáhnout do rozkroku," s gustem vysvětlují nablýskané místo pod Rudolfovým brněním innsbrucké průvodkyně. V nedalekém kostele svatého Jakuba stojí za vidění světoznámá Cranachova Madonna jako oltářní obraz.
Kdo si nepotrpí na duchovní atmosféru, může zajít do zoologické zahrady. V ceně sedmdesáti šilinků vstupného tu je i lanovka, která vás vyveze do areálu zahrady vysoko nad městem. Zoo je netradičně zaměřena pouze na alpské živočichy.
"Jsme hrdi na sedmdesát druhů alpských ryb v akváriu," říká ředitel Michael Martys. Má k tomu důvod, protože podle jeho slov se dnes v alpských řekách běžně vyskytuje pouze desetina z nich. Laiky však zaujmou spíše medvědi, bobři vydry, kamzíci či kozorožci. Velkou vzácností jsou ptáci ibisové s bizarními dlouhými zobáky, kteří se ve volné přírodě již vyskytují jen v Maroku.

JAK SE TAM DOSTAT: Po silnici směrem na Brenner a v Innsbrucku odbočit na Stubaital. Z Prahy to trvá autem asi šest, autobusem pak osm hodin. Vlakem přes Linz do Innsbrucku, potom tramvají do Fulpmes a nakonec skibusem (tato cesta trvá asi dvanáct hodin), vlak stojí 1688 Kč, tramvaj 45 ATS (rakouský šilink = 2,52 koruny) a skibus je s permanentkou zdarma.
INFORMACE: Cesty sem pořádá například CK Skitur, Matěchova 18, 140 00 Praha 4, tel. 02/6922866, 6920138.  Krátký zájezd s jedním ubytováním a dvoudenní permanentkou se dá koupit za necelých pět tisíc korun. Internet: http://www.stubai.gletscher.com. Österreich Werbung (Informační kancelář pro dovolené v Rakousku): 02/22211282, Krakovská 7, Praha 1. Počasí: 0043/52268151.
CENY: permanentka 420 ATS/den (v lednu 370 ATS), 2035 ATS/6 dní (v lednu 1830 ATS), půjčovné na jeden den lyže: 100-280 ATS, boty: 50-110 ATS, snowboard: 180-280 ATS, broušení a voskování lyží: 190 ATS, snowboardu: 270 ATS.
UBYTOVÁNÍ: Hotely: 400-900 ATS/osoba/noc, penziony: 200-400 ATS, priváty: 200-300 ATS.