Vila v Sezimově Ústí není jen památníkem manželů Benešových, ale především slouží jako reprezentační prostor předsedy vlády. Dny otevřených dveří jsou vlastně jedinou příležitostí, kdy se můžete podívat do interiérů tajemné vily i do okolního parku.
Prezidentská vila se zahradou a hrobkou
Vilu v Sezimově Ústí si Edvard Beneš (1884–1948), politik a spolupracovník T. G. Masaryka, nechal postavit v letech 1930–1931 na soutoku řeky Lužnice s Kozským potokem. Místu se říkalo Kazatelna, protože z pahorku podle lidové pověsti promlouval k věřícím Jan Hus. Dům postavený podle projektu architekta Petra Kropáčka měl připomínat venkovská stavení na jihu Francie.
Když byl Edvard Beneš v prosinci 1935 zvolen prezidentem Československé republiky, změnila se vila v prezidentské sídlo, což přispělo k rozkvětu celého Sezimova Ústí. Po válce se sem manželé Benešovi vrátili a zůstali zde i po abdikaci v únoru 1948. Edvard Beneš si milovanou zahradu zvolil za místo svého posledního odpočinku, rakev s jeho ostatky byla do hrobu uložena v září 1948. Hana Benešová pak užívala vilu až do své smrti v roce 1974, během jejího života byla prezidentova hrobka přístupná veřejnosti.
Nesplněné přání paní Hany
Ačkoli před smrtí roku 1974 Hana Benešová odkázala vilu s pozemky i inventářem Husitskému muzeu v Táboře se žádostí, aby zde byl zřízen památník a hrobka manželů Benešových byla přístupná veřejnosti, ani jedna z podmínek se nenaplnila. Vilu využívali k rekreaci členové vlády a několikrát do roka bylo možné navštívit pouze pracovnu a ložnici.
Brána do zahrady se pro veřejnost opět otevřela až v březnu 1990. V květnu 2005 se odkaz manželů Benešových konečně dočkal svého naplnění a v parku u vily byl otevřen památník, věnovaný odkazu Edvarda Beneše a zároveň rodinnému životu v Sezimově Ústí. Samotná vila byla pro veřejnost znovu otevřena v květnu 2009.
Na návštěvě u prezidenta
Nejbližší Den otevřených dveří ve vile manželů Benešových v Sezimově Ústí se koná v sobotu a v neděli 30. a 31. května. Prohlédnete si společenské místnosti v přízemí domu, kterým byla vrácena původní podoba ze 30. let, v křídle situovaném k Lužnici pak objevíte jídelnu, pracovnu a ložnici. Interiéry jsou vybavené starožitnostmi a dobovým nábytkem, který tu mívali manželé Benešovi.
Komentovaná prohlídka vás provede také zahradou a parkem s Čapkovou studánkou, rozlehlým alpinem, s několika altány a pergolou. Návštěva ve vile končí zastavením u hrobky manželů Benešových, v dolní části zahrady samozřejmě můžete navštívit také Památník Edvarda Beneše.
Pokud se do Sezimova Ústí nedostanete v květnu, další návštěvníky přivítá vila manželů Benešových v roce 2015 ještě několikrát, a sice 27. a 28. června, 25. a 26. července, 29. a 30. srpna, 26. a 27. září a naposled se letos otevře 24. a 25. října. Prohlídky trvají přibližně 45 minut a probíhají v době od 10.00 do 16.00 hodin.
Kam v okolí?
Pokud byste od vily vydali po červené turistické značce, která z velké části vede po břehu Kozského potoka, po několika kilometrech dojdete ke středověké zřícenině Kozího hrádku. Tam v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy pobýval a kázal mistr Jan Hus.
Květnové počasí láká i k vyjížďkám na kole, třeba po cyklostezce Lužnice–Nežárka, dětem uděláte radost také výletem s Elinkou, nostalgickým vláčkem z Tábora do Bechyně. A pokud s vámi cestuje někdo, kdo miluje sladkosti a strašidla, překvapte jej návštěvou táborského Muzea čokolády a marcipánu nebo Strašidelného podzemí; obě místa leží jen pár desítek metrů od sebe ve spletitých uličkách historického centra Tábora.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko
Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.
Šťastnou cestu! |