Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejstřeženější hranice světa na vlastní oči. Severní Korea zblízka

aktualizováno 
"Ke druhému nástupišti přijede rychlík 734 Čoson ze Soulu, který dále pokračuje ve směru Pchjongjang hlavní nádraží." Až se jednou podobné hlášení ozve na nádraží v Dorasanu, bude to znamenat, že rozdělení Korejského poloostrova skončilo.

Korejci věří, že se dočkají dne, kdy vojáky na nádraží Dorasan vystřídají výpravčí. | foto: Profimedia.cz

Zatím je ale dorasanské nádraží něco jako jihokorejská konečná a jedno z míst, které lze navštívit při prohlídce demilitarizované zóny (DMZ) na hranici mezi Jižní Koreou a KLDR.

Pokud se chcete vypravit na takzvanou DMZ Tour a nenecháte se na místo odvézt některou z cestovek, musíte se dopravit do Imjingaku. Ze Soulu se sem dostanete nejsnáz po železnici, i když i silniční spojení je pohodlné. Cesta vlakem s jedním přestupem v Munsanu trvá asi 1,5 hodiny a za jednosměrnou jízdenku Soul – Imjingak zaplatíte kolem 6 000 wonů (zhruba sto korun).

Prohlídku je ovšem nutné rezervovat dopředu, denní turistická kapacita je omezená. V Imjingaku si po předložení pasu vyzvednete vstupenky (11 700 wonů, asi dvě stě korun) a budete přiděleni do autobusu, který vás proveze po třech zastávkách okruhu. Kromě nádraží Dorasan uvidíte ještě takzvaný třetí tunel a vyhlídku Dora.

Rezervace

Podle vyjádření korejské centrály cestovního ruchu je nutná rezervace předem. Více informací najdete například zde, nebo zde, případně zde. Seznam cestovek nabízejících okruhy v DMZ stáhněte zde.

Připravte se však předem na to, že rozmístění do autobusů je pevně dané a kontroluje se. Čas vymezený pro jednotlivé zastávky na trase stačí tak akorát na rychlou prohlídku a "pokropení" fotoaparátem. Rozhlížení po okolí či studování infotabulí je potřeba bohužel zkrátit na minimum. I při svižném tempu ovšem počítejte, že prohlídka zabere přibližně 2,5 hodiny.

Třetí tunel

V roce 1974 získali Jihokorejci cenný úlovek. Přeběhlík Kim Bu Seong jim totiž vyzradil tajný plán Severu. Podle něj začali Severokorejci kopat pod hranicí speciální infiltrační tunely. Na jihu začali ihned s průzkumnými vrty, pomocí kterých se skutečně podařilo odhalit čtyři tunely. Tři ještě v sedmdesátých letech, ten poslední pak v březnu 1990.

Přístupný je právě třetí objevený tunel, respektive 265 metrů z jeho celkových více než 1,5 kilometru. Jihokorejci ho považují za nejnebezpečnější. Ústí totiž pouhých 52 kilometrů severně od Soulu a údajně jím bylo možné "protlačit" až třicet tisíc vojáků za hodinu.

Severokorejští vojáci rozmísťují dynamitové nálože. Figuríny v muzeu u tzv....

Severokorejští vojáci rozmisťují dynamitové nálože. Figuríny v muzeu u tzv. třetího tunelu naznačují, jak to mohlo vypadat v podzemí.

Do tunelu lze sjet 300 metrů elektrickým vláčkem po strmé jednokolejce nebo zhruba tutéž vzdálenost do podzemí urazit pěšky. V žulové štole si pak můžete zkusit představit, jak tudy asi mohly k Soulu šturmovat severokorejské pluky. Sami se při tom ale budete nejspíš kolébat v předklonu. Chodba rozhodně není kutaná podle evropských norem a ochranná helma je v tomto případě užitečná pomocnice.

DMZ

Demilitarizovaná zóna je čtyřkilometrový pás dělící Korejský poloostrov na dvě části. Rozprostírá se 2 km na sever a 2 km na jih od demarkační linie zhruba kopírující 38. rovnoběžku.

Po objevení tunelů Severokorejci odmítali, že by byly jejich dílem. Na některých místech v podzemí si všimnete, že stěny jsou podivně černé, což měla být kamufláž k tomu, aby šlo štolu vydávat za opuštěný uhelný důl. Geologický průzkum ale prokázal, že ve zdejším žulovém masivu žádné uhlí být nemohlo. "Zde tak můžeme opět spatřit dvojí tvář Severu," dovysvětlí pro jistotu návštěvníkům cedulka v tunelu.

Vyhlídka Dora

Nahlédnout do komunistického impéria severokorejského vůdce Kim Čong-una můžete na další zastávce, na vyhlídce Dora. Z vyhlídkové plošiny se otvírá rozhled na samotnou hranici, která ale spíš než čímkoli jiným překvapí klidem. Ani za dvoukilometrovým demilitarizovaným pásmem není patrná přehnaná armádní aktivita. Jediné, co se čile hýbe, jsou kamiony směřující po dálnici do průmyslového parku Kaesong. To je zvláštní ekonomická zóna ležící už na severokorejském území, kde ovšem stojí a vyrábějí jihokorejské firmy.

Z okraje vyhlídkové plošiny Dora fotografovat nesmíte. Žlutou fotografovací...
Údolní idyla. Pohled, který se otevře z vyhlídky Dora, zažitá válečnická...
Pohled do Severní Koreje. V tomto případě zahalil zelené údolí lehký opar.

Přímý výhled do krajiny se nesmí fotografovat (stejně jako podzemí třetího tunelu), za pár drobných se ale můžete podívat některým ze zdejších dalekohledů, pokud si nepřinesete vlastní. Spíš než severokorejský tank tam ale zahlédnete některého ze vzácných živočichů, kteří si v nenarušené zóně našli nový domov.

Nádraží čeká na vlaky na sever

Poslední z trojice zastávek je pak již zmiňované nádraží Dorasan, dostavěné v roce 2002. Z něj to je 56 kilometrů do Soulu a 205 kilometrů do Pchjongjangu a leží pouhých 700 metrů od jižní hraniční linie demilitarizované zóny.

Moderní budova se ničím výrazně nevymyká, její výjimečnost je v symbolice. Na nádraží cítíte, jak je všechno připravené, jak jeho stavitelé opravdu vyhlíželi znovusjednocení země. Jen ten vlak na sever pořád nepřijíždí.

Informační tabule ale malují optimistickou vizi, kdy se jihokorejský jízdní řád propojí se severokorejským, čínským a ruským a kdy se do Jižní Koreje budou moci vydat vlakem třeba i dobrodruzi z Evropy. Až ten den nastane, pak se nádraží Dorasan z jihokorejské konečné stane onou "první zastávkou při cestě na sever", jak ho Korejci už dnes označují.





Nejčtenější

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Orla Perć v plné kráse od Swinice (Zawratu) po Krzyzne
Trek v Tatrách jen pro hodně odvážné: čtyři kilometry za osm hodin

Nejnáročnější, nejvzdušnější, nejexponovanější, nejnebezpečnější. A jistě ještě mnoha dalšími NEJ by se mohla pochlubit Orla Perć, česky Orlí stezka, které se...  celý článek

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
V Americe kvůli vedrům rušili lety. Vzduch byl pro letadla moc řídký

Extrémní teploty v americké Arizoně si vyžádaly zrušení či odložení desítek pravidelných letů, především menších linkových letadel. Událost rozproudila debatu...  celý článek

Ilustrační snímek
K moři po vlastní ose? Cesta v noci je lepší, ale jen pro odpočaté

Za pár dní startuje sezóna dovolených a tisíce Čechů se vydají po vlastní ose autem k moři. Vloni vyjeli Češi na 5 552 000 soukromých zahraničních cest. Na...  celý článek

Další z rubriky

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Čeští turisté letos opět míří na prázdniny do Egypta. Je to hit.
Češi už se nebojí. Vracejí se do Egypta i Tuniska, lákají je Emiráty

Oblíbené plážové destinace na severu Afriky, které v loňském roce prožily strmý propad zájmu, už se zase plní turisty z Česka. Přestali se obávat terorismu a...  celý článek

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.